17. 5. 2007

Brno jako město střední velikosti

Město střední velikosti, které chce uspět v mezinárodní konkurenci, musí dbát o svou prosperitu nejen z krátkodobého hlediska (viz chvályhodný projekt Černovické terasy, který ovšem dozrával trestuhodných 5 let a za Plzní zaostal téměř o 10 let!), ale také o skutečně strategické projekty. Musí se soustavně a cílevědomě věnovat konkrétním rozvojovým projektům s vizí, nejen kopírovat, co už udělal někdo jiný, nejlépe v sousedním okresním městě.

Zároveň by ambiciózní město střední velikosti mělo podporovat prostředí, které vize a vizionáře (na rozdíl od blouznivců!) podporuje a institucionálně zakotvuje, vytváří podmínky pro to, aby tito lidé byli vidět a slyšet a společně s nimi by mělo vize formulovat a realizovat. Není třeba chodit příliš daleko do historie, aby si člověk všiml, jaké vize se v Brně nejen zrodily, ale i zrealizovaly za krátkých 20 let tzv. první republiky – projekt areálu Výstaviště s pravidelnými veletrhy, Masarykova univerzita (MU) nebo Masarykův závodní okruh. Všechno projekty, jejichž dědictví dodnes formují identitu města a jeho image v Evropě. Za 18 let od roku 1989 by se dost obtížně hledaly 3 srovnatelné projekty, snad s výjimkou nového campusu MU v Bohunicích.

Hospodářský úspěch měst střední velikosti bude do budoucna s největší pravděpodobností podmíněn právě vizionářstvím, schopností jednoznačně se profilovat a odlišit od desítek podobných, srovnatelně velkých měst. Nejedná se ani zdaleka jen o dopravní infrastrukturu (tu potřebují a časem vybudují všechna středně velká města v EU), ale o investice, které zvýší kvalitu environmental amenities, o kulturní vyžití, které bude napomáhat rozmanitosti a které udělá z Brna město otevřené lidem jiných kultur. A jelikož Brno nemůže nabídnout nepřebernou šíři nabídky, jako skýtají velkoměsta, musí si vybrat a najít si svou tržní niku – specifickou oblast, ve které osloví lidi z různých koutů Evropy i světa, lidi tvořivé, kteří si vybírají místo svého pracoviště stále více ne(jen) podle výšky platu, ale podle toho, kde se jim a jejich rodinám příjemně žije.

V tomto ohledu má ovšem Brno co dohánět. Investice do projektů jako je zklidňování dopravy, budování originálních a nápaditých řešení mobility ve městě, která málo zatěžuje životní prostředí, jako je třeba car-sharing, jsou v počátcích. O nic lépe nevychází bilance města, pokud se podíváme na strategické projekty s dlouhodobou vizí, které by je mohly umístit na kulturní, vědeckou či turistickou mapu Evropy – zcela tu chybí jedinečná atrakce jakou je třeba Guggenheimovo museum ve španělském Bilbau, za kterým jezdí půlka Evropy na prodloužený víkend (mimochodem Bilbao má téměř stejný počet obyvatel jako Brno). Nebo Museum of Science and Technology v Manchesteru, které udělalo z neatraktivního průmyslového města cíl turistických výletů i pro Londýňany (znáte Pražáka, který by jel do Brna na výlet?). Nebo unikátní výzkumné centrum IMEC v belgické Lovani, které z města s méně než 100 tisíci obyvateli udělalo za necelých 30 let jedno ze světově proslulých center výzkumu v mikroelektronice a komunikačních technologiích, kam se stěhují za prací špičkoví experti z celého světa.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, chtěl bych se zeptat pana Uhlíře, do které kategorie (vizionáři nebo blouznivci) zahrnuje lidi okolo firmy BIP Group s jejich projektem uzlového letiště. Na internetu se o tomto projektu dají nalézt jen kusé informace, pro lajka jako já ovšem přesvědčivé.
Zároveň by mě zajímal názor pana Uhlíře, jako profesionála v oblasti rozvoje, na současné "rušné" brněnské projekty - tedy přesun nádraží o 200 nebo 800 metrů, průtah R43 Bystrcí nebo Boskovickou brázdou, výstavba/nevýstavba R52, ohrožení CEITECu výstavbou stadionu a hypermarketu v Západní bráně.

Anonymní řekl(a)...

... tak to po sobě čtu... a skutečně nejsem Lajka... :/

Anonymní řekl(a)...

Pro pana Roberta:nevím co Vám odpoví pan Uhlíř, ale mně k tématu uzlové letiště stačilo následující:
1) U S N E S E N Í zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z4/006
konaného dne 8. dubna 2003
ZMB schvaluje
- upuštění od vymáhání pohledávky ve výši 655.000,- Kč za společností BIP Group, a. s., IČ 46960911, z důvodu promlčení pohledávky;
- odepsání shora uvedených pohledávek z účetnictví města.

2) Deník Rovnost 15. 01. 2001:

Nadací tekly peníze neznámo kam
Nejméně třináct milionů korun proteklo brněnskou městskou nadací na podporu letectví. Teprve nyní na radnici zjišťují, že nemají k dispozici doklady o činnosti fondu a vynaložení peněz. Nynější radní nejsou například schopni říci, zda ještě nadace může vymáhat jeden milion korun, které v roce 1994 půjčila podnikateli Michaelu Dymáčkovi na jeho projekt uzlového letiště. "Tato částka zřejmě nebyla vrácena. Musíme však ještě kompletně zrekonstruovat účetnictví, což je komplikovaný proces," přiznal primátor Petr Duchoň.

3) a nahlédnutí do obchodního rejstříku

Anonymní řekl(a)...

Opravdu zajímavé !!!Dušan K.