Měsíc autorského čtení

Za pár dní začne v Brně už osmý ročník literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Že těch ročníků bude nakonec osm, jsme nevěřili, stejně jako nikdo kolem. Konečně šlo o jednorázový nápad, trošku provokaci a pokus o nemožné, tedy provozovat v parném červenci autorská čtení a rovnou celý měsíc.

Zrovna nedávno jsme s kolegou Řehoříkem vzpomínali na první ročník, jenž proběhl v roce 2000. Tehdejší organizační starosti a produkční nesnáze nám z dnešního pohledu přišly téměř legrační. Vlastně jsme se shodli, že v podobě roku 2000 bychom festival letos dokázali připravit za víkend. Ale tato mírně silná slova zkrátka přicházejí až s určitou zkušeností, vystřídáním oněch základních laboratorních pravidel každého projektu: pokus – omyl.

Od roku 2005 už není festival jen českou záležitostí, přestože česká literatura je zastoupena podstatně, pokaždé nejméně z 50%, častěji je toto procento vyšší. Před dvěmi lety přijeli do Brna spisovatelky a spisovatelé ze Slovenska, bylo jich 31. Jak se tenkrát vyjádřil kultovní bratislavský nakladatel Koloman Kertesz Bagala, takto reprezentativní přehlídka slovenské literatury nebyla v Česku ani za federace, natož více než deset let po rozdělení republiky. Po „Slovácích“ přišla na řadu v roce 2006 literatura německá, přesněji autoři z Berlína. Proč Berlín a ne Německo? Omezení v hranicích metropole našeho západního souseda jsme si dali záměrně. Předně literatury psané ve Spolkové republice (Rakousko a Švýcarsko raději ponechme stranou úplně) je tolik, že by to bylo večerů na několik ročníků, už vybírat v samotném Berlíně byl problém, toho kvalitního je tam moc. Takže se muselo velmi nepěkně škrtat, vyřazovat, skoro losovat. Nakonec se – dle ohlasů - dílo podařilo a loňský ročník se zařadil nejen mezi programově nejplnější (celkem 167 účinkujících, přes 115 samostatných programů), ale patřil díky některým (berlínským i tuzemským) hvězdám k dosavadním vrcholům Měsíce autorského čtení.

Letošní ročník bude ve znamení Běloruska, tedy přesněji její literatury, vyřízená víza a koupené letenky (jízdenky) už má 31 autorů. Současná běloruská literatura je v postavení jakési popelky, krásné dívky stojící schovaná v koutě za svými slovanskými sestrami. Bělorusko je dnes samozřejmě především politika, tomuto momentu se nevyhne ani naše přehlídka. Většina autorů, kteří do Brna přijedou, sice patří ke špičkám své domácí kultury, přesto nemůžou v Bělorusku publikovat, v nejlepším případě jsou trpěni, mnozí z nich žijí v západoevropském exilu. Na politiku tedy nepochybně dojde, podstatné je však ukryto v knihách, z nichž budou literáti číst (vše pochopitelně tlumočeno a překládáno do češtiny).

Když už píšu o našem festivalu, nemůžu obejít vztah naší akce, kterou novinář v MF Dnes trefně „kvalifikoval“ jako největší tuzemský literární festival, k městu, kraji a státu. Mile nás překvapila především podpora kraje, peníze z města jsou již tradicí, popravdě jde však o částky symbolické, nicméně důležité. Kdybych jich bylo víc, tak by nám bylo lépe, volněji by se dýchalo a spousta činností by se nemusela odehrávat „na koleně“. O důvodech, proč tomu tak je, však nemůže být tento příspěvek, nemluvě o tom, že na donátora není dobré donášet. Naopak zcela mimořádně se k projektu letošního ročníku postavilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, konkrétně sám pan ministr Schwarzenberg, který poskytnul nejen záštitu, ale i velmi solidní podporu. Ohromující na tom byla rychlost, pochopení a smysl pro věc, vše bez zbytečné byrokracie. Dá-li se v případě západoevropské literatury počítat s pomocí podpory třeba z Německa, u Běloruska nelze očekávat nic podobného, proto je příspěvek ze státního rozpočtu doopravdy klíčovým.

Přeji vám i sobě, aby se letošní ročník Měsíce autorského čtení vydařil, psal jsem převážně o zahraničních hostech, konečně v Brně se jich takové množství tak často nepotká, tedy asi proto, ovšem samozřejmě i česká linie je velmi bohatá a vybere si snad každý (od Viwegha přes Kohouta až po Krause). A kdo nebude mít čas dorazit, toho odkazuji na naše webové stránky, které všechny večery budou přenášet online.

Dobrou zábavu přeje

Petr Minařík