První dojmy, welcome here, brothers!

Příležitost bydlet 2 roky obklopen skupinou studentů z ciziny mi umožnila podívat se na naši republiku a na Brno z pohledu cizince. Přiznávám, občas jsem se i za cizince vydával, což mi poodhalilo trochu jiný pohled. Nerad bych se pouštěl do vypravování dlouhých příběhů, proto jen dynamicky, svižně, alá Marinetti.

Výhled z EC a první dojem pro opravdu mnoho očí
Přijíždím se svým portugalským černošským spolupracovníkem do Brna – od Prahy. Vlak začne zpomalovat, aby si veškeré osazenstvo mezinárodního vlaku důkladně prohlédlo „domy hrůzy“ vedle tratě. Vlak zastavuje a já vysvětluji, že jsme skutečně ve střední Evropě a v civilizaci. Trochu ostuda a já se začínám ošívat.

Nákup lístků – lístky nejsou. NEJ-SOU!
Two tickets, please… Jako lístky? Došly … Pardon? ... NEJ-SOU! Angličtinu od trafikantky jsem nečekal, ale alespoň nějaké základy? Ne. Vysvětluji, že paní se špatně vyspala. Zkoušet lístky kupovat ve vozidle už si raději nedovolím. Spása automat – podle anglického návodu vhazuji mince. Jedém.

Šalina + kufry = přátelská atmosféra.
Kdo by čekal, že u nádraží nastoupí lidé s kufrem? Přeplněná městská hromadná doprava staví a já lituji, že jsem si nevzal auto. Nastoupíme. Jedeme. Nedaleko stojící stařík energicky hromuje a nepochopitelně nadává nám, že jsme si dovolili vzít zavazadla. Anglicky reaguji, což ho vystraší a je klid. Svádím to na špatné počasí, nikdo se asi dnes nevyspal.

TODO list:
• Pozvat Potěmkina na zamaskování domů při příjezdu do Brna hl. nádraží
• Vysvětlit lidem, že pokud je někdo cizinec, většinou nerozumí, ani když mluvíme sebe-pomaleji česky
• Na cizince být dvakrát tak milejší

Závěrem
Ne že by realita byla tak chmurná, všichni cizinci byli spíše nadšení, ale úkol všech je, aby byli ještě nadšenější. Proto jsem se snažil popsat věci, které byly do očí nejvíce bijící, věci, na kterých by bylo ještě potřeba trochu zapracovat.

Petr Ludwig