23. 6. 2008

Zkažený fejeton o fotbalu ve fraku

Ke všem hříchům, kterých se fotbaloví reprezentanti dopustili, přidávám ještě jeden. Zkazili fejeton pro Brnopolis. A půvabná shoda náhod, kdy oba, Karel Bruckner i šéfdirigent Filharmonie Brno Petr Altrichter, dopředu ohlásili konec působení u svých mančaftů, zůstane nevyužita.

Takže si na tomto místě už nepřečtete nic o tom, jak se naše filharmonie slavně kvalifikovala na prestižní Léto Evropských Filharmonií a jak Brno zachvátilo symfonické šílenství. Jak šly na dračku placky s hobojem, jak noviny podrobně vysvětlovaly nástrojové složení a otiskly foto včetně náhradníků, jak maminky umělců dávaly rozhovory a nechávaly dojatě fotit první housle. Jak mládež objevila trička stylizovaná do fraku a jízda autobusem začala připomínat léto s tučňáky.

Škoda těch popisů večerních koncertů, třeba toho se švýcarskou filharmonií, kdy se kavárny s kvalitní aparaturou již odpoledne naplnily pány ve smokingu a dámami v róbách, co v přestávce hravě stihli rakvičku a tři vídeňské kávičky. A Náměstí Svobody plné věrných posluchačů s trikolorou na klopě ani nedýchajících před velkoplošnými obrazovkami.

Ta nervozita, kdy se na poslední chvíli měnil repertoár, neb diva Magdalena Kožená musela ze zdravotních důvodů odříct. Ale to nevadí, hostující sólista se na svém postu dobře chytil a precizním Mahlerem do horního rohu koncertního sálu si zasloužil svou minutu ovací ve stoje. Šampáňo teklo a rozjařený dav do půlnoci skandoval, že co Čech, to muzikant.

Ani nepopíšu ten smolný koncert s s temperamentí šestnáctiletou flétnistkou z Portugalska. Naši chlapci, zejména plechy a kontrabasy, se víc než na Vivaldiho okouzleně soustředili na dotyčnou šestnáctku, což dramaticky poznamenalo jejich souhru i přes energická gesta páně Altrichtova. A rozjařený dav do půlnoci skandoval, že já nic, já muzikant.

Koncert v Ankaře měl pověst brněnských filharmoniků vyhnat kamsi do nebes ... a celý fejeton se tak pokazil. Místo patetického závěru tedy jen v mezzopianu poděkuji Petru Altrichtovi za všechny skladby, které s Filharmonii Brno nastudoval a provedl, a budu též apelovat na truchlící fotbalové fandy, aby pořízené vlaječky nezahazovali a aby je znovu připevnili na auta o státních svátcích. Je to neuvěřitelné, ale i ony mají lecos společného s národní hrdostí, i když se u toho tolik neskáče a nepije.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, proč přehlížíte Queer Parade - akci, která Brno posouvá zase blíž k životnímu stylu pořádné metropole?

Petr Marčišák řekl(a)...

Nemyslím si, že bychom něco úmyslně přehlíželi, takže pokud máte chuť se k Queer Parade nějakým způsobem vyjádřit, můžete napsat krátký článek a pošlete mi ho..Pokud bude odpovídat zaměření Brnopolisu, rádi ho uveřejníme.