+ver.1i)
Bariéra, která Brnu nesluší
Před pár dny jsem se ptala dvou sympatických Holanďanek, které jezdí do Brna už víc než deset let, co se jim tady líbí a nelíbí. Dozvěděla jsem se (mezi jiným), že považují Brno za čisté město (ulice v centru jsou prý čistější než u nich v Rotterdamu) s velkou nabídkou kultury a dnes už i kaváren a restaurací, ale to ještě neznamená, že se tady cítí příjemně. Co jim v Brně hlavně vadí? Je to bohužel dodnes existující jazyková bariéra!
Ačkoliv jako většina Holanďanů mluví plynně anglicky a německy, stále se v obchodech, restauracích i kulturních institucích s personálem jen obtížně domlouvají. Nechápou také, že v muzeích, galeriích nebo různých kulturních institucích většinou nejsou popisky exponátů a další informace jinak než česky! O moc lepší to bohužel prý není, když potřebují zjistit nějakou informaci na ulici a zeptají se kolemjdoucích...
Důsledkem toho je, že se tady stále cítí trochu nejistě (jako nějaká "vyloučená komunita") a to není asi přesně ten pocit, který by zahraniční návštěvníci v Brně měli mít! Možná by to chtělo nějaký promyšlený projekt s názvem "Brno - město přátelské k cizincům" - tak jako Edinburgh před léty realizoval projekt Child Friendly City.
Pro začátek by ale možná bylo užitečné, kdybychom se s Brnopolis zaměřili vedle kvality kaváren a restaurací také na hodnocení tuhosti jazykové bariéry v jednotlivých veřejných institucích. Na dveřích testovaných galerií, kaváren a obchodů by se pak mohlo objevit nějaké hezké a vtipné označení, ze kterého by bylo zřejmé, že uvnitř se zahraniční hosté dočkají vlídného přijetí.
Za totality bývaly na vybraných obchodech nálepky s vlaječkou a nápisem: WE SPEAK ENGLISH, aby se tam devizový cizinec nebál vstoupit...
Co vy na to?
2 komentáře:
Zrovna jsem se vrátil z Nizozemí a je pravda, že anglicky se tam člověk domluví opravdu kdekoli. Co se ale týče nápisů a třeba popisek v muzeích, zas tak optimistický bych už nebyl. Rovněž bych upozornil na to, že Nizozemí je, co se týče otevřenosti a jazykové vybavenosti, evropská extratřída a vzhledem k naší geografické pozici a odlišné historii není zřejmě takové srovnání úplně fair.
S jazykovou vybaveností Brňanů mám spíše opačnou zkušenost. Řada známých a kamarádů ze zahraničí byla naopak překvapena tím, jak často se zde byli schopní domluvit a jak ochotně se jim personál i přes jazykovou bariéru věnoval. Je to často kvůli nikoli dokonalým znalostem jazyka spíš milé než profesionální, ale cizinec si rozhodně nepřipadá jako příslušník vyloučené komunity.
Plně ale souhlasím s tím, že v přístupu k cizincům mají nejrůznější hostinské a turistické podniky u nás ještě velké rezervy – často se třeba číšníci nebo uvaděčky jsou schopní a ochotní bez problémů s cizincem dorozumět, ale chybějí cizojazyčná menu, nápisy, propagační materiály apod.
Paní Staňková se přesně trefila do tématu, které mi po minulém víkendu leželo v žaludku. S asi 25 zahraničními studenty jsme pořádali návštěvu brněnské ZOO a jakožto jediný česky mluvící jsem mohl zakusit, jak se chová personál k cizincům, pokud mají za to, že nikdo z nich nemluví česky.
To, že se na pokladně paní tvářila otráveně, že musí obsloužit 25 osob a prodat jim vstupenky jsem ještě připisoval sychravé náladě sobotního odpoledne. Bohužel zkušenost z dalších dvou stánků s občerstvení byla opravdu tragická. Stojíce opodál jsem sledoval nebohé studenty, kteří se svojí krkolomnou češtinou snažili objednat párek v rohlíku s hořčicí. Paní v kiosku skoro křičela, ať mluví česky, bez jakékoliv snahy o komunikaci jen opakovala:„co chcete, nerozumím“. V dalším stánku podobný scénář. Nejednomu studentovi tyto zážitky pokazily jinak pěkný výlet.
Opravdu těžko se mi hledala odpověď na otázky, proč jsou lidé v obchodech, restauracích a dalších službách skoro až nepřátelští, když na ně někdo mluví anglicky.
Ano, chápu že ne všichni ovládají světový jazyk nebo se bojí mluvit, ale nevím, proč navíc přidávají neochotu, podrážděnost a povýšenost. Nutno říct , že toto není jediný podobný zážitek. Rozhodně jde o jeden z největších a také nejzmiňovanějších problémů, které tady cizinci, studenti, expats či turisté zažívají.
Nemohu tedy než souhlasit s Radimem Polčákem, že úroveň služeb má ještě velké rezervy. A dovolím si říct, že to není jen bariéra, která Brnu nesluší, ale škodí.
Ještě poznámka k ZOO: Od mé poslední návštěvy byly příjemným překvapením rekonstruované expozice, výběhy i nové stánky. Bohužel již překvapením méně milým, byla jakákoliv absence vícejazyčným informací. Při instalaci nových info panelů jsem doufal v anglickou verzi, ale bez úspěchu. Pokud se brněnská ZOO má stát významným turistickým cílem ve městě Brně, s absenci vícejazyčných informaci a nevstřícným personálem bez dávky empatie, rozhodně v konkurenci dalších ZOO nepochodí.
Okomentovat