14. 3. 2009

Kam lze zajít naslepo: POKUK

Jsem práskač a čekají mne za to Baudelairova muka: Protože navštívit POKUK, Pouliční Občanský Kabaret U Kýstaviště, jen tak náhodou je nemožné, dokud vám někdo ze zasvěcených nepošle vlákno, zcela v tradici hodinových bohémů města Brna. Kusé zmínky na netu nepomohou, ale spíše postraší. Chyba! Nikde jinde v Brně nezazní tolik skvostů vznosných stylem, složitých formou a nemravných obsahem - jde přece o kabaret, byť literární!

Zakladatelé Petr Moučka a Ondřej Zahradníček na 25. března opět sezvali svébytnou směsici literátů a spřízněných duší, aby se vyjádřili k tématu března Jaro a bujaro. Tentokrát do salónku hospůdky Diana, protože POKUK nemá stálou scénu (na rozdíl od šuplíků na Leitnerce, kde mají tito pánové rovněž namočené prsty nejen od inkoustu). Ti, které políbí můza či jiné grafomanské puzení, přečtou k tématu něco z vlastní tvorby. Nebo, a to se obzvláště cení, složí pro POKUK dílko nové.

POKUKové mistrně klamou tělem. Vizuálně připomínají sešlost normalizačního andoše (od slova andrgraund) po dvaceti letech. Až na to víno, tedy. Demograficky převažují senioři protkaní středním věkem, z toho trčí dva tři mladí a nadějní v literární pubertě plné uměleckých ideálů. Univerzita třetího věku kreativního psaní? V sále padají jména a vstávají obličeje povědomé, jen ten puzzle spojit dohromady. Rozhodně nejde o skupinu mašíblů (*), čtoucích své inzitní spisy, pokud ovšem POKUKové opět mistrně neklamou tělem.

Například pan Jan Albiero Kučera pro poslední POKUK s tématem Pryč s revolucí, ať žije réva i Lucie sepsal sestinu natolik hambatou , že ji vzhledem k věku autora považuji za vytříbenou ukázku literatury typu Takové to nebylo a už ani nebude. A já ho měl před patnácti lety, když mne na VUT neúspěšně učil UNIX, za suchara. Chyba! Vyšší věk přece nezbavuje člověka práva na snění nebo na recesi.

Dále jsem vyslechl učené pojednání, jak psát retro popové texty o velrybách i s ukázkami, a z pera Evy Talpové (dámy!) dlouhou a lascívní poému o marx-sexistickém buřiči prošpikovanou odkazy na díla tak slavná, že je znám i já.

A teď kámen úrazu: živý autorský přednes je hrou vabank pro autory i posluchače všeobecně a v POKUKu dvojnásob. Kdo ale slyšel rozhlasový záznam Nezvalova autorského vytí „Na břehu řeky Svrááátky roste rozrazííííl“, rád předčítajícím autorům odpustí, že to začasté prostě nemá šťávu, kterou si text zaslouží.

Rétorika dosud není ve školních osnovách povinná, ale měla by. Aby hlas vlastní nápady nezabíjel, slabá místa obratně skryl a prázdné řemeslo nepovznášel... Institucí, které učí hodnověrně okecávat cizí myšlenky, už tu máme habaděj. POKUK je ale to správné terapeutické místo, kde začít s proměnou v rétora autorského.
----------------------------------------
(*) Mašíbl = magor, šílenec a blázen

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Podotýkám, že ten věkový průměr na únorovém POKUKu byl spíš výjimečný, těch mladých tam bývá zpravidla víc. Teď v březnu jich byla skoro půlka. Ondra Zahradníček

Richard Lank řekl(a)...

Tak jsem rad, ze opravdu "klamete telem". Mrzi mne, ze jsem nestihl ten breznovy.

Kdy bude dubnovy POKUK a pod jakym tematem?

Unknown řekl(a)...

Bohužel jsem ještě neměla příležitost POKUK slyšet, ráda bych zašla, kdy bude květnový? Nabízím také možnost spolupráce, my máme prostor (kavárna a klub v cetru Brna) a vy program, prosím o kontakt na někoho z POKUKu:-) pokud máte zájem na mail janaha@centrum.cz. Děkuji Jana Hájková

Richard Lank řekl(a)...

KOntakt: ondrej.zahradnicek@fnusa.cz, nebo odkay v clanku

Kabarety POKUK do prázdnin, opet v restauraci Diana

27. května 2009 (středa), téma: Láska kontra hrdlička

23. června 2009 (úterý), téma: Asi jsme spadli z jahody (nebo tak nějak :-) )