18. 10. 2011

Brňané v zahraničí: rozdíl mezi šlehačkovou Vídní a spontánním Brnem

Jan Kristek se narodil v Jihlavě, odkud po absolvování gymnázia odešel do Brna studovat architekturu. Zde strávil období bakalářského studia, magisterské už trávil ve Vídni na Akademii výtvarných umění. Po jejím absolvování pracoval v architektonickém ateliéru TREUSCH. Momentálně je zpět v Brně, kde na Fakultě architektury dodělává svou dizertační práci.

Jak jsi se dostal z Brna do Vídně?

Po absolvování bakalářského stupně na Fakultě architektury v Brně se mi už dál pokračovat nechtělo. Původně jsem chtěl jet do Berlína, protože o tomto městě se díky Rudišovi mluvilo jako o cool místě. Kamarád ale přišel s nápadem jet do Vídně, že to je kousek a můžeme tam přespat u tety. Jeli jsme tam jen tak, ani portfolio jsme neměli. Tak jsme aspoň provizorně vytiskli vizitky, takový cáry papíru, a šli jsme shánět práci po firmách. Neuměli jsme německy, kamarád neuměl ani anglicky. Obešli jsme asi dvanáct kanceláří a ve třech nám řekli, že by nás vzali a za dva dny jsme měli práci. Dodneška nechápu, proč nás vzali.

Po roce života a hlavně práce ve Vídni jsme se seznámili s různými lidmi z komunity architektů a už se nám nechtělo vracet se do Brna a dodělávat školu. Zkusil jsem udělat přijímačky na Akademii výtvarných umění ve Vídni a oni mně fakt vzali!


Proč jsi nechtěl zůstat v Brně?

Chtěl jsem se naučit určité věci, které jsem věděl, že mě v Brně nenaučí. Ve Vídni jsou tři školy. Technická univerzita, Akademie výtvarných umění a Akademie užitých umění. Což je úžasný, že tyto tři školy fungují v jednom městě. Mě tehdy zajímala hlavně forma využití počítačových technik a v Brně v té době nebyl nikdo, kdo by mě to byl schopen naučit. Do vedení akademie zrovna nastoupila nová proděkanka a i díky ní dostávala škola více kosmopolitní charakter - přijížděli sem lidé z celého světa, třeba jen na semestr. My jsme je samozřejmě chtěli všechny stihnout a i když to na jednu stranu bylo úžasné, tak na druhou stranu nás to všechny strašně vyčerpávalo. Tady jsem nakonec strávil tři roky, které byly hodně náročné. Ten tlak byl takový, že se tam pravidelně jedenkrát za semestr alespoň jeden student zhroutil. Po třech letech jsem rád, že to mám za sebou.

Jak na tebe působí Vídeň ve srovnání s Brnem? Existuje něco, co bys rád přenesl z Vídně do Brna?

Brno se inspiruje Vídní historicky. Ve Vídni fungují věci daleko líp. Funguje tam takzvaná občanská společnost, kde se lidi starají o veřejné věci. Ve vnitřní Vídni se všichni o všechno starají, hlídají si třeba, kdo jim jde do baráku a podobně, což jsem teda nevnímal úplně kladně. Občas jsem si tam připadal pořád pod kontrolou. Na Brně mám radši tu svobodu, kde je třeba něco špinavého, něco nefunguje, ale zároveň mám pocit, že je to živoucí město, kde je všechno koncentrované. Když někdo přijede z Vídně do Brna, aniž by o Brně něco věděl, může tu strávit dobrých pár dní. Ale když jedeš do Vídně a nic o ní nevíš, je to blbý, jsi ztracený. To je rozdíl mezi šlehačkovou Vídní a spontánním Brnem. Vídeň je kosmopolitní, ale to pozlátko je tam pořád cítit.

Je snažší být architektem u nás nebo ve Vídni?

Je snazší nechat se zaměstnat za dobré peníze v nějaké architektonické kanceláři ve Vídni, ale pokud chceš dělat na volené noze, je daleko lepší být architektem v Brně. Ve Vídni je téměř nemožné uchytit se jako volný architekt. Já chci dělat své věci a to jde v Brně líp než ve Vídni. Nechat se zaměstnat můžu vždycky…

Jaké zkušenosti by se daly využít v Brně?

Vídeň bude vždycky víc spojená se světem, protože to je hlavní město. Brno není. Lidi se tu ale naučili těžit z toho, co tady je. A to se netýká jen architektury. To je aspekt současného světa - musíš si najít nějaké specifikum a na něm pracovat. A Brno má pro mě osobně v tomto potenciál: je to ideálně velké město pro život, nic není daleko, ale zároveň tady máš určitou anonymitu „velkoměsta“. Brno je v podstatě strašně pohodlné pro jakékoliv sociální sítě a právě to je jeho potenciál - nabídnout nově příchozím pohodlný i zajímavý život ve městě, které je tak akorát.

Celý text / Read more...

4. 10. 2011

První TEDxBrno vstupenky na setkání OpenCoffee 12.10.

Ve středu 12. října dopoledne se otevřou online registrace pro první zájemce o vstupenky na TEDxBrno (v jednotné ceně 800 Kč plus dph). Loni se vyčerpala kapacita pro volný prodej asi za dvě hodiny, pak už bylo - a bude i letos - možné se registrovat jen na čekací listinu pro případ, že někdo nezaplatí včas a nebo nevyužije divokou kartu pro zvaného hosta.

Chcete si koupit vstupenku osobně nebo dokonce mít šanci ji získat úplně zdarma? Přijďte se seznámit se zajímavými hosty na další OpenCoffee setkání pořadané sdružením Brnopolis a popovídat si o tom, jak ještě obohatit doprovodný program konference 12. října od 9 hod do restaurace Leporelo+ (Dům umění, Malinovského náměstí).

Na neformální snídani vylosujeme šťastného výherce první vstupenky a představíme některé z nominovaných v soutěži Počin TEDxBrno (společensky prospěšný projekt, který mají přínos pro konkrétní brněnské místo nebo komunitu) i zástupce našich partnerů, se kterými letošní TEDxBrno tvoříme. Potkáte se s nápaditými lidmi a uslušíte inspirující náměty na nové projekty. Jako obvykle žádný Powerpoint, jen voňavá káva nebo čaj a domácí koláčky.

Na rozdíl od říjnových TEDx akcí v Krakově a ve Vídni, kde budou všechny účastníky vybírat podle jejich zájmů a motivací, ponecháme v Brně většinu míst pro nejrychlejší zájemce. Zbytek míst bude vyhrazen pro zvané hosty, zástupce partnerů, vítěze i porotu TEDxBrno počinů apod. Naším záměrem je namíchat pestrou směs odborného zázemí, profesí, věku, pohlaví ad., který vám umožní seznámit se s aktivními hybateli města.

Vzhledem k omezenému prostoru a adekvátnímu uspořádání místnosti prosíme zájemce o účast na na OpenCoffee o zaslání mailu s plným jménem na events@brnopolis.eu (nejpozději do 10.10.), který budeme až do naplnění kapacity potvrzovat.

Celý text / Read more...