25. 7. 2007

Nechme si Lva líbit

Už léta poslouchám nářky žamberských, lišovských, plzeňských, jihlavských a konečně i několika pražských kolegů z justice na to, jak nelehké je trávit pracovní život v nuceném brněnském exilu. Nesmělý, ale o to rozhodnější jejich vzdor vůči tomu, že musejí podstatnou část svého produktivního života prožít zde, projevují různě.

Někteří po večerech ve skupinách, uzavřeni před hněvem místních, udržují a dále rozvíjejí svůj přízvuk, výrazivo a jiné prvky svých subnárodních parakultur (co ostatně na tom, že si tito nešťastníci, pocházející často z opačných konců bývalého Československa, často vzájemně nerozumějí ani slovo). Jiní vytrvale odmítají pozřít místní stravu a živí se tím, na co jsou zvyklí z domova, tj. špagetami a nízkotučným kozím jogurtem. Jsou i tací, kteří zdobí zdi svých dočasných příbytků podobenkami rodné země, rádobynárodními fanglemi a symboly a rovněž hlasitým pokřikem vítají, když se tu některý ze symbolů toho, co oni považují za své, objeví na veřejnosti.

Těm posledně jmenovaným, a předpokládám, že to bylo zcela jistě právě jejich dílo, se v nestřeženém okamžiku podařilo dokonce opatřit nové sídlo Nejvyššího správního soudu stříbřitou plastickou věcí vzdáleně připomínající českého lva. Řada Brňanů byla, pravda, novým motivem krále zvířat (i když v podivné GMO variantě) zmatena, myslíce, že se po letech přesvědčování konečně podařilo přesunout zoologickou zahradu blíž k centru. Osobně jsem i ve skrytu duše politoval babičku, která na dotaz justiční stráže, co by si přála, řekla bezelstně „tož, došla sem se podívat na ty zviřátka, dyž už kvůli nim nemusím aš do Bystrca“ – popravdě řečeno, neměl jsem už možnost zjistit, jak se s touto situací justiční stráž vypořádala (zda se jí přeci jen třeba nepodařilo nějaké zvíře zvídavé babičce ukázat). Nemějme ale českým azylantům toho lva za zlé, vždyť oni vlastně riskovali život, když ve svatém nadšení, zavěšeni na fasádě, tu věc stříbřenkou ve výšce zdobili!

Neměli bychom se snad naopak stydět, když vidíme naše přátele a přítelkyně z Čech, a nebál bych se ani označit je za bratry a sestry, vyhublé a se skelnými pohledy bloumající městem? Neměli bychom snad pozorněji naslouchat tomu, co se nám snaží říci svými zoufalými náznaky (naposled snad Michal Bobek na Jiném právu)? Přiznejme si otevřeně, který majitel papouška upře svému opeřenému druhu zrní, když jej uslyší bít zobákem o klec? A kdo z automobilistů odolá němé výzvě k dolití oleje?

Proto říkám, naslouchejme jim a buďme shovívaví k jejich potřebám. Nebijme je do tváře, když hulákajíce na veřejných místech przní náš jazyk nebo když jinak veřejně projevují to, co sami považují za národní identitu. Přiznávám, i já jsem dřív volal po odstranění toho zvířete z fasády našeho brněnského správního soudu. Tomu je však konec! Jak pevně věřím, dáme-li jim trpělivě možnost ukojit jejich národní potřeby (včetně toho, že budeme předstírat účast na jejich národním sebeurčení), odvděčí se nám za to naši azylanti nehynoucím vděkem a oddanou obětavostí při dalším budování našeho skvělého města.

Celý text / Read more...

12. 7. 2007

Brno is a beautiful European city

Summer in Tokyo is a hot and humid experience. In addition, Japanese business etiquette requires to attend meetings in suits and tie. Last Wednesday at 3 PM we arrived to the Shinjuku station together with my Japanese colleagues Naoko and Terukazu, both employees of Brno-based Moravia IT, but working at the Tokyo office of Moravia.

We headed to a meeting with a new customer in Tokyo. In my mind however, I was thinking about what should be my first contribution to Brnopolis as we went up in the elevator, my intention was to see how to bring ideas for Brno to become a better city.

Then, as the elevator doors opened on the 40th floor, the government buildings of the Shinjuku district appeared in front of us. These twin towers, state-of-the art buildings that house the local government, are a symbol of Tokyo and a landmark of the district, proud of using the latest construction technology and particularly adapted to a city already so crowded and hit by frequent earthquakes.

As we walk along the walls with this magnificent view, I asked my colleagues Naoko and Terukazu, when do you think Brno will have such magnificent government offices? They looked at me puzzled, they have been many times in Brno and know the city well. Then Terukazu responded, Brno is a beautiful European city, it will never need a building like these. His words echoed very well what in mind was the first message I wanted to convey to Brnopolis readers.

Brno is a beautiful European city.

I think there are many initiatives that we can take to make Brno a better city and I hope to bring my ideas to Brnopolis in the coming contributions, but the main message is that Brno is beautiful and it is European. Its geography gives it its unique history, potential and challenges, and its beauty, less visible to Brno*dwellers than to foreigners, is something I hope to emphasize as well.

I originally wanted to address my impressions of the Brno, then, about why I see this is as my home place, despite being born in Mexico City and having lived in many other cities in different parts of the world. Then I though of writing about the potential of Brno and one vision for its future. But today I had a very refreshing and pleasant moment with one of my colleagues in Japan and I think it captures the essence of why I want to participate in Brnopolis.

Celý text / Read more...

9. 7. 2007

Brno na špici!

Nedá mi nepodělit se o nedávný zážitek z brněnské restaurace. Je to v centru na Masaryčce - dříve tam býval Fischer, pak chvilku "něco jako Fischer" a teď už zase Fischer - jen se to tak už nejmenuje.

Sjezdil jsem už hodně zemí, ale pokud mi to nevyvrátíte, tak jsme v Brně jedničky. Proč? Zajděte tam a - abych nebyl nařčen z propagace jinak slušného zařízení - mrkněte jen na záchody. Uvidíte sami.

P.S. Platí - alespoň probůh doufám - jen pro pány.

Celý text / Read more...

5. 7. 2007

Brno? Tam létat nebudeme…

Letecká doprava je v Brně poměrně častým tématem rozhovorů a diskusí, přičemž jejich účastníci obvykle dojdou k závěru, že Brno stojí z hlediska pravidelných leteckých spojů poněkud bokem, že jeho potenciál není dostatečně využit.
Domnívám se, že o potenciálu Brna, jakožto destinace letecké dopravy, není nutné vůbec pochybovat. Dostatečně velkou koncentraci potenciálních klientů aerolinek představuje již samotné město se svými více než 350 tisíci obyvateli. V blízkosti brněnského letiště však žije podstatně více obyvatel než má Brno – do zázemí letiště můžeme zahrnout dokonce i relativně velká města jako jsou Prostějov, Olomouc či Zlín. To, že potenciál skutečně existuje, dokazuje i úspěšnost pravidelné linky Brno – Londýn, kterou provozuje nízkonákladový dopravce Ryanair.

Důvodů, proč je síť destinací obsluhovaných z Brna tak chudá (kromě Londýna se dvakrát denně létá již jen do Prahy, linka do Mnichova byla zrušena, od června začala být provozována linka do španělské Gerony – byť informace o ní jsou poměrně kusé, od konce července se bude jednou týdně létat do Moskvy), je více. Zmínit lze především:
- určitou nechuť – alespoň podle mého názoru – Českých aerolinií jakožto největšího českého leteckého dopravce zvyšovat si náklady provozem většího počtu přímých letů z Brna; s jistou nadsázkou lze dokonce konstatovat, že České aerolinie stále podporují lidi, aby se dopravovali na pražské letiště, namísto aby létali z Brna – to je zřejmé i ze stále provozované autobusové linky z „letiště“ u hotelu Grand; uvedenou domněnku potvrzuje i skutečnost, že ne vždy lety z Brna (mám teď na mysli skutečné lety) výhodně časově navazují na odlety/přílety z Prahy (např. komplikované spojení z Brna do Londýna);

- nepříliš zvládnutou propagaci u dříve zavedených letů (např. pravidelné spojení do Mnichova společnosti Cirrus Airlines bylo propagováno pouze jako spojení měst Brno a Mnichov a nikoliv jako možnost cesty z Brna do řady evropských destinací přes Mnichov, a to přesto že Cirrus Airlines je partnerskou společností Lufthansy);

- relativní blízkost dalších etablovaných letišť jako je Praha, Vídeň anebo Bratislava (ta je navíc základnou – hubem – dynamické nízkonákladovky Sky Europe, která v souvislosti s tím patrně nebude zavádět přímé spojení z Brna, protože by si tím oslabovala pozici v Bratislavě);

- jistou „nedravost“ českých nízkonákladových dopravců a spekulovat lze možná i o přetrvávající nedůvěře dalších (západo)evropských nízkonákladových společností vůči středo a východoevropskému trhu středně velkých měst.

Závěrem bych rád zdůraznil svůj osobní názor, že Brno jakožto destinace letecké dopravy má svou budoucnost před sebou. Pakliže nějaká nízkonákladová společnost zavede přímé lety z Brna do dalších významných evropských destinací (kromě Londýna se nabízí např. Paříž, Frankfurt, Brusel aj.), jistě se budou snažit zlepšit svou nabídku i České aerolinie, které nebudou chtít ztratit relativně rozsáhlou moravskou klientelu.

Daniel Seidenglanz

Celý text / Read more...

1. 7. 2007

Tak nám otevřeli "Hlinky"

Asi jako všichni brňané a motoristé k tomu jsme ve čtvrtek "zajásali", že nám po třech letech konečně otevřeli křižovatku na Hlinkách. Ještě jsem si ji sice nevyzkoušel, ale to se v příštím týdnu určitě stane. Jsouce řidičem, který přes rozestavěnou křižovatku v uplynulých letech každý týden párkrát projel ale vím jedno. Zas až tak moc zásadního se nestane, hlavně pro ty řidiče, kteří potřebují Brnem projet z jihu na sever a obráceně.

Že to tak asi bude, už oznámily novinové informace hned v den slavnostního otevření. Co je platná víceúrovňová křižovatka, když po pár desítkách metrů za ní se zase dostanete do dvou pruhů z obou stran a kolony aut vlastně stejně nezmizí. Chápu pana primátora, že použil při slavnostním otevření 3x slovo "perfektní" (viz článek Jiřího Smetany v MF Dnes 29. 6.), já bych spíše použil slovo paskvil. Za pár miliard korun budeme vlastně stát o pár stovek metrů dál. Pardon, pro obyvatele Kohoutovic, Lískovce a lidi směřující z centra města na dálnici to beze vší pochybnosti bude velké ulehčení. Ale!!!

Byl jsem skutečně zděšen, když jsem se dozvěděl, že pokračování čtyřproudé silnice se bude realizovat až někdy v letech 2011 a dále. Prosím, neberte mne za slovo, pokud jsou moje čísla nepřesná, ale nějak tak to bude. Za tohle rozhodnutí, které učinili před pár lety naši brněnští zastupitelé, by měli všichni dostat, promiňte mi ten výraz, "na prdel".

Chápu, že to je problém peněz, na všechno prostě není, ale jestliže si město Brno už tak jako tak bere miliardové úvěry, nebo vydává dluhopisy ve stejné výši, pak by vážně stálo za to, kdybyste Vy, naši volení zástupci, zvážili, zda zrovna tohle by nebylo účelné a efektivní. Jinak v nás všech řidičích zase tři nebo kolik let zůstane osten, že máme skvělou křižovatku a co nám je to platné. Nic. Promyslete to, páni zastupitelé.

Celý text / Read more...