29. 12. 2008

PF 2009

Do nového roku 2009 vám přejeme hodně zdraví a uspěchů v osobním i profesním životě. Těšíme se na další setkávání - osobně na našich setkáních OpenCoffee nebo aspoň virtuálně tady na blogu. K ukojení pudu bilancování pak přikládáme přehled 10 nejčtenějších příspěvků roku 2008. Podívejte se s námi, o co byl největší zájem.

1. Kam za WiFi připojením v Brně
2. V Brně s kávou a s wifi
3. Noc kejklířů 2008
4. Vinný povzdech z kavárny Savoy
5. Hledají se vizionáři pro Jižní centrum
6. Metro v Brně - návrat jazzu
7. Kavárny v Brně. Co v nich hledáme?
8. Zmizelý svět brněnských kaváren
9. Přijďte si vystřelit do Vaňkovky
10. 2nd OpenCoffee hosted the Brno expats

Které příspěvky se nejvíce líbily vám? Co vám tu chybí? Připojte svá přání do komentářů.

A na cestě uchem jehly neblouděme!

Petr Marčišák a Vlastimil Veselý

Celý text / Read more...

23. 12. 2008

Ježíšek je z Husovic!

Brňané plesejte! Pravda vyjde najevo o Štědrém dni přesně ve 14:45, kdy ČT2 odvysílá Husovické Betlém, takto záznam vánoční inscenace Divadla Radost z pera Vladimíra Pešky. Konečně se lid český dozví, že Ježíšek se narodil v Husovicích a přispěchali se mu poklonit nejen pastýři sledující hvězdu nad Medlánkami ale i tři králové ze Šlapanic, Líšně a Černovic. To vše v libozvučné brněnštině.

Veřejnoprávní médium tak nejširší veřejnosti zpřístupní nezpochybnitelná fakta, podložená zevrubným studiem lidových vánočních her z okrajových čtvrtí Brna, jakož i vyprávěním babičky pana Pešky, autora, který je šťastnou shodou okolností též ředitelem divadla Radost.

PS: Má-li kdo mindrák, kolik pragocentristů zas nespravedlivě okupuje sváteční televizní program, nechť vypne televizi a vyrazí do brněnských kostelů obhlížet betlémky. Zaručeně během putování potká víc Brňáků, než kolik jich ČT nabídne za celý rok.

Celý text / Read more...

21. 12. 2008

Je angažmá na webu projev občanské společnosti?

Miloš Čermák odhaduje nevyužitý voličský potenciál na českém webu na 5% hlasů. Ve větších městech, jako je Brno, to může být ještě vyšší číslo. "V silné generaci dvacátníků a třicátníků, kteří v posledním roce začali osídlovat Facebook a další sociální sítě na webu. Navazují spolu kontakty, vytvářejí zájmové skupiny a jejich virtuální život se prolíná s tím reálným. Jejich vliv a význam jsou proto vyšší, než by odpovídalo prostému počtu.

To už by stačilo nové politické straně na vstup do parlamentu a nebo oběma nejsilnějším stranám k volebnímu vítězství." Podle Čermákova článku představuje angažmá na webu nový typ občanské společnosti, která "ve své tradiční podobě v Česku nikdy pořádně nevznikla".

V krajských volbách jsme si mohli všimnout, jak parlamentní strany tuhle skupinu úplně přehlížejí. Asi jim je jasné, že komunikace s ní vyžaduje mnohem víc než inzeráty s lacinými slogany o rušení poplatků, pravých cestách nebo klidné síle.

"Aktivní uživatelé webu by chtěli veřejný život ovlivňovat. Své názory umějí formulovat, prosazovat a získávat pro ně spojence. Ale mnozí paradoxně ani nechodí k volbám. Politický systém považují za něco, co svým hlasem těžko ovlivní." Význam internetu v tomto směru ukázaly poslední americké volby.

Brnopolis rozhodně nepovažuji za politický aktivismus, na druhé straně jeho smysl by mohl být i v tom seznámit lidi, kteří se zajímají o veřejné dění ve městě, kde žijí, a kteří chtějí svými znalostmi a kontakty něco pro něj konkrétního udělat.

Dovedu si představit, že to jednou bude oficiální web města, který umožní vzájemnou komunikaci občanů a nabídne e-služby přizpůsobené vybraným cílovým skupinám. Obávám se však, že magistrátní web bude muset v první řadě řešit absenci mnohem základnějších interaktivních služeb (ve firemní sféře již naprosto běžných) než moderovaný blog pro lidi v kreativních profesích. Právě na ně se nyní zaměřuje vedení měst ve vyspělých zemích - aby si je udržela a přilákala další.

Jednou jsme se s Liborem Stejskalem, šéfredaktorem blogů na Aktuálně.cz, bavili o tom, jaký je rozdíl v projevu občanské solidarity u nás (a do značné míry v celé Evropě) a v Americe. Zatímco tady se ochota nezištně pomoci projevuje spíše v charitativním dárcovství finanční částky, např. zasláním DMS (a díky za to!), Američan raději půjde osobně uvařit lidem na ulici polívku nebo zorganizovat sbírku mezi svými kolegy z banky (no, to teď nebyl úplně vhodný příklad). A protože všichni neumíme tak dobře vařit (já bych se tedy neodvážil vystavit kolemjdoucí riziku svých pokrmů), smysluplnější asi je vybrat si něco, co umíme.

Někde jsem slyšel, že na dobrovolnost v dnešní hektické době už nezbývá čas. Možná právě komunitní web služby (znáte třeba Kiva?) a sociální sítě jsou alternativou, která nestojí tolik času a námahy.

Celý text / Read more...

19. 12. 2008

O Janáčkovi a jeho městě na ČT2

Jak se chová město, ve kterém Leoš Janáček prožil větší část života a kde tvořil, k dědictví svého skladatele? Dokáže využít ve svůj prospěch i ve prospěch odkazu génia tohoto dědictví? Bude možné Brno jednou srovnat s Mozartovým Salzburgem nebo Wagnerovým Bayreuthem?

Festival Janáčkovo Brno 2008 patří na konci letošního roku k nejzávažnějším kulturním událostem Jihomoravského kraje. Navazuje na úspěšný nultý ročník, který dokázal v roce 2004 zaznamenat významný ohlas i v zahraničí. Hudební magazín Notes zachycuje nejdůležitější události, kterými jsou například inscenace oper Leoše Janáčka Liška Bystrouška, Káťa Kabanová, Její pastorkyňa nebo monumentální Glagolská mše.

Nabídneme výpovědi osobností dirigenta Jana Latham-Koeniga a Tomáše Hanuse, operního režiséra Jamese Conwaye, ředitele NDB Daniela Dvořáka, ředitele společnosti Opera Europa Nicholase Payna, muzikologů Jiřího Zahrádky a Evy Drlíkové, hudebního publicisty Jana Špačka nebo skladatele Ivo Medka. Nebude chybět ani atraktivní výstava interpretací Janáčkových partitur výtvarníků Dalibora Chatrného, Rudolfa Fily, Jiřího Kocmana a dalších.

Dokument vysílá ČT2 v úterý 23.12. od 23:10 hod a o týden později 30.12. od 9:10 hod.

Pavel Jirásek

Celý text / Read more...

18. 12. 2008

Na obědě s dvojčaty 1 - Café Onyx

O víkendu jsme podlehli předvánoční náladě a pokusili se v rámci procházky s dětmi zakoupit i nějaká ta překvapení pod stromeček. Úspěch jsme měli nevalný, ale zato nám docela vyhládlo. Jak jsem se zmínil už minule v článku o Zemanově kavárně, vyhledáváme podniky spíše nekuřácké a hlavně přístupné s kočárkem velikosti menšího tanku.

Dotaz na dětskou sedačku už personál ve většině restaurací nepohoršuje, ale dotaz na dvě dětské sedačky rozhodně nemívá kladnou odezvu všude. V našem oblíbeném Italia baru na Zámečnické nemají žádnou, takže jsme zkusili přejít ulici a vešli do Café Onyx.

Před námi se otevřel příjemně členitý prostor pojatý ve funkcionalistickém stylu s bohatě dimenzovanou nekuřáckou částí. Dvě dětské sedačky neprodleně donesla usměvavá servírka z místnosti, která, jak se později ukázalo, je vybavena i přebalovacím pultem. A to už tedy samozřejmé rozhodně není.

Celý podnik působí čistým a optimistickým dojmem, pohodlné bílé sedačky lákají k delšímu pobytu a jídelní lístek k prostudování. Nejsa milovníkem kávy, nemohu o této jeho první a velmi rozsáhlé části podat relevantní informace, ale pojďme k předkrmům. Bruschetta byla vynikající a taky hovězí carpaccio vypadalo velmi lákavě. Snad jen parmazánové hoblinky mohly být jemnější, ale především! Jemnou chuť carpaccia bohužel porážel kopeček sušených rajčat uprostřed talíře, a to je mám za jiných okolností tak rád.

Z těstovin jsme zkusili gnocchi s hřiby, parmazánem a smetanou a z masitých pokrmů steak z kačeních prsíček s liškovou omáčkou a noky. Kačení prsíčka s liškami jsme si moc užili, zato hřiby v gnocchi byly vodnaté a rozbředlé. Inu není čas na čerstvé houby, ale těmhle hřibům při skladování a přípravě stejně ublížili víc než bylo nutné. Ochutnali jsme ještě dušené mladé fazolky s křupavou slaninou, kterým nebylo co vytknout. Snad jen, že slaniny v nich bylo o něco víc, než by člověk čekal od přílohy. Víno, byť rozlévané, bylo dobře pitelné a velmi vstřícná servírka neměla problém ani s naším požadavkem na obyčejnou "točenou" vodu namísto nabízených minerálek.

Takže, chcete-li v centru Brna na dobrý oběd s malými dětmi a jste-li schopni se přenést přes drobné nedostatky v kuchařově umění, mohu Café Onyx vřele doporučit. Obsluha je ochotná a rychlá (dokonce tak rychlá, že jsme si přáli, aby přestávka mezi předkrmem a hlavním chodem byla delší). A snad jen malé upozornění na závěr. Jídelníček uvedený na internetových stránkách Café Onyx není nejaktuálnější. Přibylo několik nových položek a také ceny doznaly změn, pochopitelně, že směrem vzhůru.

Jiří Kohoutek

Celý text / Read more...

16. 12. 2008

Kdo stojí za Brnopolis: Ivo Možný

Pokud si vzpomínám dobře na vaši charakteristiku, jednou jste označil Brnopolis za spolek kosmopolitních patriotů. Jak to nejlépe vysvětlit někomu, kdo si nepotrpí na cizí slova?

Vnímám Brnopolis jako spolek lidí světového obzoru, kteří mají rádi své město. Můžeme říkat i vlasteneckých světáků, ale proč? Kosmopolitní patrioti se cizosti nebojí.

Když se podíváte na Brno očima sociologa, čím je výjimečné?

Takových měst se základní strukturou položenou na rozkvětu z počátku dvacátého století, rozkvětu opřeného v konjunktuře textilního a strojírenského průmyslu, které se v posledních desetiletích brání následkům jejich úpadku s proměnlivým úspěchem, je v Evropě mnoho. Výjimečné je, že Brno muselo proti té strukturální krizi mobilizovat své síly se zpožděním, a ještě s populací poškozenou půlstoletou devastací občanskou a politickou. Má dobrou polohu a určitý kapitál v tom, že je podílem studentstva na své populaci nejakademičtějším městem republiky. Výjimečné je pro mne - sociolog nesociolog - tím, že je to dnes město mého srdce.

Když pobýváte v zahraničí, co vás nejčastěji napadne, že by šlo do Brna přenést?

Ty nejlepší věci na světě nejen nejde koupit za peníze, nejde je ani darovat, natož dovézt či přenést. Dobré školství v angličtině a němčině od úrovně mateřských škol, ale hlavně základního stupně... koncepční výstavbu sociálního bydlení alespoň na úrovni, kterou už dosáhla první republika... promyšlenou demografickou strategii, zejména s ohledem na kvalitu života gerontů, kterých ve městě brzy dramaticky přibude. Mimochodem, připadá mi zajímavé, že máme na státní úrovni vypracovanou strategii proti mimořádné epidemii chřipky, ale jak čelit epidemii Alzheimerovy choroby, která přichází postupně a tedy předvídatelně, o tom neuvažujeme ani regionálně. Lze ale ze zahraničí přenést způsob myšlení pro lidi, odpovědné za správu
komunity?

Jsme v Brně připraveni na multikulturní společnost a konkurenci podobných měst v globálně propojeném světě? Měli bychom sem lákat další cizince?

Připraveni nejsme a míjíme poslední příležitosti se připravit. Budoucnost je možná jen dvojí: buď nebudeme dělat nic, strčíme hlavu do písku a ponecháme na zločineckých mafiích a jimi zkorumpovaných policistech, aby dál prováděli výběr imigrantů podle svých potřeb. Anebo se opřeme o systém zelených karet a z těch cizinců, kteří tu budou pracovat, budeme podporovat a získávat k usazení a asimilaci ty nejslibnější. Jejich děti budou v příští generaci rozmnožovat naše nejvzácnější zdroje, totiž pracovitost a talent. Tyto zdroje vysychají všude v naší civilizaci a soutěž o ně se přiostřuje. Minuli jsme příležitost, kdy tu pracovali ukrajinští inženýři jako nádeníci a rádi by se usadili: nejlepší z nich jsou už dnes v Kanadě. Že by se nám podařilo vybudovat nějakou „pevnost Brno“, kam nikoho nepustíme a nastavíme své stárnoucí hrudi jako štít, to už si snad nikdo nemyslí.


Ivo Možný (76) je profesorem sociologie a sociální filosofie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, zabývá se především proměnami české rodiny, sociální změnou, sociologií intimity a sociální politikou. V letech 1955-65 pracoval jako novinář v rozhlase, pak nastoupil na vznikající katedru sociologie MU. Za normalizace se živil také jako manželský poradce. V polovině 90. let zakládal pozdější FSS a byl jejím děkanem (1998-2004). Dodnes zde přednáší a je ředitelem Institutu regionální žurnalistiky. Člen Evropské společnosti pro vědy a umění a Učené společnosti ČR. Publikoval přes 80 prací. Má dva syny a čtyři vnoučata.
Celý text / Read more...

15. 12. 2008

Nedělní přemítání o paliativní medicině a domácí hospicové péči

Můj malý syn mi vprostřed pánské jízdy zničeho nic položil otázky z nejtěžších:„Proč musí jednou maminka umřít? Proč už ji nikdy neuvidím, když umře?“ a rozplakal se. Tak jsme auto zastavili kdesi v poli, kluka jsem přitiskl do náruče, aby mi mohl brečet za košili, a pak jsme opatrnými slovy, ale bez lhaní, překročili spolu onen velký rubikon, ono tušení, že čas plyne a lidé včetně maminky jsou smrtelní.

V duchu se vracím k pořadu rádia Vltava o paliativní medicině a domácí hospicové péči, která stále nemá v ČR na růžích ustláno, ač by měla být nedílnou součástí našeho života. Pomohl mi odhalit fatální míru vlastní nevědomosti a nepřipravenosti, jak odcházejícímu člověku pomoci emočně i ryze prakticky, aby mohl dožít v pocitech lásky a důstojnosti, ať by ho stále chatrnější tělo zrazovalo a izolovalo sebevíc. Jak společně a dobře projít poslední týdny, dny a hodiny završující symfonii života, protože potlesku publika se dočká beztak jen ticho, které přijde po poslední notě.

Co vím, máme v ČR vzhledem k počtu obyvatel jen asi třetinu pořebných hospicových lůžek oproti standardu vyspělých zemí.V Brně a okolí slouží 16 lůžek v Hospicu sv. Alžběty v Brně (www.hospicbrno.cz) a 50 lůžek v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradu. Lůžkové hospice usilovaly o legislativního zakotvení více než deset let, až v roce 2006 byl do zákona č.48/1997 doplněn §22a "Zvláštní ústavní péče – péče paliativní lůžková“ . A domácí hospic bohužel není v naší legislativě definován dodnes. (Ts,ts,ts, že by dosud nikdo nespočetl všechny ty přímé i sekundární benefity domácí péče pro státní rozpočet? Když už víme, kolik nám ušetří zavilí kuřáci a kaskadéři na D1?)

O to více si vážím laických dobrovolníků všech profesí, kteří ve svém volnu pomáhají nejen se základní péčí o nemocného. Ono vyvenčit psa, učesat a zastřihnout vlasy, přinést notebook s webkamerou, ať ještě uvidím vnučku někde v Emerice... to bude v tomto kontextu důležitější než chiméry aktivního stáří na reklamních bilboardech.

Vzpomněl jsem na babičku, přesněji maminčinu kmotru Albínu, která bez velkých cirátů dostála slibu při křtu a mamince pomáhala překonat to velké prázdné místo po úmrtí mé vlastní babičky, kterou jsem téměř nepoznal. Byla to vitální, nezávislá a v podstatě nonkonformní žena, která na vesnici statečně přestála rodinné tragédie i dost nemilosrdné skutky těch, kteří v 50.letech bezohledně spěchali k lepším zítřkům. Devadesátku babička oslavila už beznohá na vozíčku a unavená - duševně dost a fyzicky nesmírně. A zapřísahala obě, mou tetu i moji maminku, ať ji nenechají vláčet po nemocnicích, ať ji nechají v klidu odejít DOMA . Tak se i stalo. Teta o babičku pečovala stále a maminka dojížděla, jak jen mohla.

Co já? Kolik budu mít v sobě pokory a odvahy? Vezmu si neplacené volno, i když zákon tuhle „překážku v práci“ kupodivu nezná? Bez ohledu na všechny termíny a důležité projekty? Podstoupím případné riziko ztráty zaměstnání? Zajdu do hospicu a stanu se jedním z dobrovolníků? A vůbec, co s tím otravuju, když jsou Vánoce přede dveřmi a já jsem energický, dynamický a kreativní?

Právě proto.

Doporučená četba
hospice.cz
umirani.cz
František Halas: Staré ženy
Tomáš Halík: Oslovit Zachea
Vít Slíva: Grave, Souvrať
Franklin Covey: Sedm návyků skutečně efektivních lidí (kap. 2, Začínejte s myšlenkou na konec)

Celý text / Read more...

13. 12. 2008

Hledáme brněnský počin roku

Brnopolis hledá originální akci, čin nebo událost, které v roce 2008 nejvíce přispěly ke zvýšení atraktivity města pro lidi z kreativních profesí, např. v oblasti kultury, gastronomie, podnikání, vědy, médií, veřejného sektoru, sportu nebo občanských aktivit. Může jít o kulturní představení, přednášku nebo návštěvu významné osobnosti, výstavu, sportovní akci, otevření prodejny, založení organizace, televizní nebo rozhlasový pořad, jistě vás napadnou další možnosti.

Dále nás zajímá, které jednotlivce nebo organizace byste ocenili za dlouhodobý tvořivý přínos (nejde tedy o novinku posledního roku). Příkladem může být zakladatel nebo provozovatel divadla nebo galerie, restaurace nebo kavárny, dětského hřiště, knihkupectví nebo vydavatelství. Můžete vybrat také médium, školu nebo neziskovku, dokonce i firmu nebo úřad (to může někomu přijít k smíchu, ale třeba se i taková nominace objeví). Kdo nebo co si podle vás udržuje dlouhodobě vysokou úroveň a případně i přispívá k rozvoji občanské společnosti v Brně?

Máte pocit, že těch cen všude okolo už je příliš? My taky, tohle nemá být další v řadě. Nechceme dělat anketu typu Zlatý krokodýl (snad takového nic neexistuje, nechci se nikoho dotknout a už vůbec ne zubů živého krokodýla) a pak mezi světly ramp slavnostně udělit cenu tomu nejpopulárnějšímu na pompézní akci s žoviálním moderátorem.

Nejde nám ani tak o konečný výsledek, ale spíše o to, co a kdo se sejde mezi nominacemi. Proto se obracíme na vás a doufáme, že vložíte do komentářů pod tento článek svoje tipy - a také aspoň pár slov zdůvodnění (ta jsou možná ještě důležitější). Nominovat a navést sem mailem své kolegy, přátele nebo známé můžete do konce ledna 11. února 2009.

Co bude dál? V lednu se dozvíte. Každopádně ty z vás, kteří se tady podělí o nejzajímavější tipy, pozveme (uvedete-li na sebe kontakt) na setkání a diskusi s těmi, kteří stojí za počiny, které nakonec vybereme.

Celý text / Read more...

11. 12. 2008

Kauza Horní náměstí aneb občané na webu

Web občanského sdružení Horní náměstí dává inspirativní důkaz, jak se nám ve vzájemné shodě probouzí občanská i internetová gramotnost, a dobře že tak. Chci upozornit na tři důležité momenty.

Za prvé: nikde nic nehoří, nikdo nestřílí, skupina občanů se prostě legální cestou domáhá práva vyjádřit se k věcem veřejným, protože nesouhlasí s postupem radnice. Za druhé: Svoje nesouhlasy nemumlá do piva, ale ve svém volnu něco dělá. Podle fotografií soudím, že ve sdružení úspěšně paricipují i lidé generačně značně vzdálení. Tuším to souvisí s pojmem reciproční altruismus. A za třetí: používají internet a to nejen jako hlásnou troubu svého pohledu na věc. To je na potlesk! Gratuluji!

Jak jsem pochopil, sdružení občané mají za to, že Bystrcká radnice hodlá na místě stávajícího parku posvětit výstavbu naddimenzovaného objektu s estetikou průměrného hypermarketu, aniž by občany znepokojovala informacemi nad rámec zákonného minima. A tak tedy vytvořili instituci, kterou radnice nebude moci ignorovat. Nejsem s kauzou nijak detailně obeznámený, abych o ní mohl zasvěceně referovat, ale za pročtení ten web rozhodně stojí. Má někdo více relevantních informací?

Není to tak dávno, co Brnem hučela podobná kauza v Masarykově čtvrti, kde, laicky řečeno, občanské sdružení zprostředkovalo dohodu, že Armáda ČR za symbolickou korunu předá městké části pozemky k volnočasovým aktivitám. A ejhle, opět zničeho nic mělo na tom místě stát něco děsně polyfunkčního. Jak to celé dopadlo, také nevím.

Co vlastně vím? Nic, moc. Ale zajímá mě to. Napíše někdo obhajobu, jak skupina nevrlých občanů kazí hezký podnikatelský záměr?

Celý text / Read more...

8. 12. 2008

Přijďte si vystřelit do Vaňkovky

I když na poslední chvíli, rádi bychom vám přinesli informace o další nadcházející akci, tzv. flash mobu. Po podobných akci v Brně, kterou byly Freezing Brno 08 nebo polštářová bitva, jde o další ze série zábavně-recesistických happeningů, tentokrát ale i s „drobným šťouchnutím“ do problému násilí.

Pokud tedy máte dnes navečer čas, přijďte si vystřelit sami ze sebe, ne na sebe!

Sraz je 8.12. 2008 (dnes!) od 17:00 u obelisku v Denisových sadech na Petrově, kde budou všem uděleny pokyny pro celou akci.Více informaci o průběhu najdte ZDE



Přidáte se také? Piště do komentářů pod článkem.

Celý text / Read more...

4. 12. 2008

Brněnské vyhlídky

Pokud jste se někdy dostali na některá z vyhlídkových míst v Brně, nebo v nejbližším okolí, jistě se vám naskytly známé i méně známé pohledy na město. Brněnská panorama totiž netvoří pouze Špilberk s Petrovem a Pavlovskými vrchy, ale i další zajímavé a esteticky působivé pohledy.

Právě tato místa mapuje studie s názvem Vyhlídky na Brno od Karla Hudce s fotografiemi Milana Peňáze. Pokud se tedy na Brno chcete podívat z nových míst a novými pohledy, zde vybíráme několik tipů.

Štefánikova čtvrť - Husovický kopec


Štýřice - Kamenná kolonie


Brno-střed - Kraví Hora


Brno-střed - Špilberk


Ostatní fotografie najdete ZDE, nebo si je můžete osobně prohlédnout přímo v Ekologickém institutu Veronica na Panské 9 v centru Brna.

A jaké jsou vaše oblíbená místa, kde se lze kochat pohledy na Brno a okolí? Podělte se o ně s námi v komentářích.

Celý text / Read more...

1. 12. 2008

Kde posedět s WiFi

Když na jaře obcházeli naši tazatelé restaurace, kavárny a bary v centru města s nabídkou delší otevírací doby během muzejní noci, tak se v rámci těchto obchůzek prováděl také náš interní průzkum kaváren, restaurací a barů, při kterém jsme zjišťovali, zda je v daném místě hostům dostupné WiFi připojení.

Protože jsme se tomuto tématu věnovali na Brnopolis již ve dvou článcích (V Brně a kávou a wifi a Kam za WiFi připojením v Brně) uveřejňujeme dnes aktuální seznam, ve které najdete výčet míst, kde si u své kávy či oběda můžete nerušeně surfovat na internetu, případně číst aktuální emaily.

Do toho výčtu jsme navíc doplnili tipy na místa, které se objevily v komentářích pod předešlými články. Pokud máte další zkušenosti s místem, kde se nachází hotspot pro bezdrátové připojení, případně navíc šikovně dostupná zásuvka či jiná drobnost, kterou jste ocenili, nebo máte naopak zkušenosti negativní, neváhejte a podělte se o ně v komentářích pod článkem.



Absolut Cocktail bar Jánská 21
Cafe Bar Belle Air Měnínská 4
Caffe – bar B 2 Běhounská 2
Caffé Tripoli Starobrněnská 1
Caffeteria Pellini Top Jakubské nám. 4
Caffettino Dominikánské nám 1a
Černohorský sklep Nám. Svobody 5
Desert Club Rooseveltova 11
Freeland Beethovenova 7
Kavárna kina ART Cihlářská 9
Kavárna Švanda Poštovská 8 D
Kavárna TROJKA Dominikánská 3
Mandarin Jakubské nám. 6
Metro Music Restaurant Poštovská 6
Potrefená husa Galerie Vaňkovka
Rendez-Vous café Moravské nám. 4
Restaurant Boulevard Lidická 12
Restaurant ČERNÝ MEDVĚD Jakubské nám. 1
Sherlock Holmes pub Jakubské nám. 2
Schnitzel House Běhounská 15
Café 99 Orlí 22
La Solitaire Café Kozí 12
La Botte Palackého 47
Podobrazy Café Místodržitelský palác
Švanda Poštovská (Alfa pasáž)
Deja Vu Srbská 4
Veselá vačice Běhounská 22
Vídeňka Café Vídeňská 28
Trojka Café Dominikánská 9

Celý text / Read more...