29. 6. 2009

Brno should never lose its authenticity

It has been a year now since I left the Moravian city of Brno that I called home for a year. Yet, there are moments in my mind that are as clear as if they happened yesterday. I remember waiting by the tram stop in the early hours of the day; I remember looking out over the glowing city from a top City Hall during “Museum Night;” I remember sitting down for pivo with friends from all over the world; I remember strolling among the stalls at the Christmas Market and hearing children ring the bell; I remember these moments and countless more as if I had only just lived them.

Today, I am back home in the United States, and I am missing the sights and sounds of that bustling city. People often ask me if it was hard to not understand the language of the land I was living in; they ask me if I liked the food and if I fit in over there. My response is always the same. The Czech people welcomed me into the homes and lives. People were more than happy to speak English with me after hearing my faltering attempt at speaking Czech. The food is rich and distinct, and when it is coupled with the local wines, there is nothing that can beat it. By the end of the year, I felt as if I were a Brno-ian myself. At times, I still do.

As more and more people come to discover Brno, the city would do well to maintain its local flavor. This was one of the advantages of Brno over other larger cities in the Czech Republic. When you were in Brno, you knew you where in the Czech Republic. In other cities, the tourists have so crowded out the place that you are often left wondering if you are really in the Czech or if it is just a caricature-like veneer to cater to foreigners. Brno should never lose her authenticity. She should cling to the events, places, and way of life that make her unique while still embracing growth and change and diversity. Her present success at this balancing act is the reason I fell in love with this beautiful Moravian city.

Kellie Sharpe

Celý text / Read more...

24. 6. 2009

What expats in Brno say: Arturo Quintero

One of the expats standing behind Brnopolis from the very beginning is originally a Mexican staying here since 1991. Earlier Arturo Quintero lived in Cracow, Budapest, China, Japan and other places around the world. In Brno he got his wife & child and is working as the CEO of the Moravia IT international company. We visited him with a camera in his office and asked him about Brnopolis.



Moravia IT joined us as the Brnopolis partner employing about 200 people of many nationalities in its Brno head office while governing branche offices in Ireland, USA, Japan, China and Argentina. It belongs to the premium companies in the field of software localisation and language industry worldwide.

The full company story based on my previous interview with Arturo can be found at the Virtual Innovation Park in Czech and at NowEurope in English.

Celý text / Read more...

23. 6. 2009

Flashmob: Plavání kačenek v Denisových sadech

Začíná léto... A naše plastové kačenky z dětství zbytečně zahálí u vany! Oslavíme proto začátek léta plaváním kačenek na kolonádě v Denisových sadech. Kdy: neděle 28.června od 11:00. Kde: kašna u obelisku na kolonádě v Denisových sadech.


Pozor! Každý si zodpovídá za chování vlastní kačenky a je na něm, aby nic neucpala nebo se neutopila. Kačenky nabádající k rasové či jiné nesnášenlivosti nejsou povoleny. Přineste na plavání kačenku čistou, ať nezpůsobí nějakou eko-katastrofu. A kdo se nechce strkat u kašny, jen ať přejde ke "splavu", který po schodech odtéká k ulici Bašty

Po flashmobu můžete kačenku věnovat nějakému prckovi nebo schovat na příště. Bude fajn, jestli proběhne paralelní flashmob i v jiných městech. Hlásí se někdo, že určí místo a pošle vlákno po síti? Nebo existuje již podobný flashmob v jiném městě?



Zvětšit mapu

Celý text / Read more...

19. 6. 2009

Červnový Almanach: Ivan Blatný

Dnes něco melancholického o Brnu i o dětech. V našem červnovém Almanachu se proto začteme do prvního vydání Melancholických procházek Ivana Blatného z r. 1941. Křehká poesie Ivan Blatného se mnohým Brňanům stále skrývá a tak tímto děkuji Martinu Reinerovi za to, že poesii tohoto básníka mnoha cestami připomíná.




Tak jdete pomalu po městě dětství, sníte,
obelisk, Františkov, tunel a po Trnité,
tam, kde vás vzrušuje tak mnohý pustý dvůr
a na něm truchlivé železné harampádí,
po této ulici, utkané z dýmu chmur,
utkané z dýmu chmur, jež houstnou, jež se tratí.

Těch zvláštních soumraků, kdy trať se zvedá z par
a slyšíš nad sebou dunění lokomotiv!
Hvízdot se vzdaluje ... Tvůj milovaný motiv
zatíná do hrdla melancholický spár.

Kouř stoupá ze zahrad jak pocuchaný tyl,
zvedá se nad ploty a zelená se temně.
Je chladný jako list, jak vlhká jarní země,
jak širá zelniště, ze kterých dlouze pil.

Zachumlal starý strom a zrezivělý kříž,
střevíce, bedničky a plechy, jež se blyští,
jako by zaklínal ty věci na smetišti,
zatím co houstne tma a noc je blíž a blíž.

Tak jdete pomalu po městě dětství, sníte,
míjíte potok, sad, křešete jiskry, skryté
v šedivých průjezdech a v zámcích velkých vrat.
Svitava vysychá, trčí jí z těla kosti
jak holce vychrtlé, bez krásy, bez oblosti,
stín snu a teskníce na její mosty pad'.

--
Snad jednou, příteli, sám na ulicích Brna,
pod nebem plným hvězd, na kterém stejná luna
se stále usmívá na naše zakletí,
ten most a tento kout, v pavoučím stříbře šerý,
ten most a tento kout budeš tu viděti
očima některé mé teskné atmosféry.

Zastav se na chvíli ! V noci tu člověk slýchá
zdaleka hvízdat vlak a dlouze rachotit,
-rachotit blíž a blíž — a dál — až zase klid
se kolem rozhostí a přísvit zlého ticha.

A dole na řece jak na hladině vína
ze džbánu komína pár jisker dohasíná.

Celý text / Read more...

18. 6. 2009

What expats in Brno say: Ratnesh Mathur

There are also three expats standing behind Brnopolis and helping us in the Brnopolis board. You might meet them many times at our events and if you did I'm sure you enjoyed their valuable insight based on personal experience from different places around the world. Petr and me took a videocamera and visited them in their offices. All they were answering the question of what Brnopolis means for them. This time we start with Ratnesh Mathur.



Ratnesh came to Brno from India five years ago with a mission to set up Infosys's Europe BPO business here. In 2008 he moved out of the position of general manager looking after 400 employees (and more in Lodz) of 20+ nationalities. Now Ratnesh lives in Brno with his wife and works as a management consultant & outsourcing advisor.

Celý text / Read more...

16. 6. 2009

Kdo stojí za Brnopolis: Michal Hadlač

V čem vidíš (jako architekt - urbanista) největší přínos informačních technologií pro svou práci?

Je to jak s psacím strojem. Psaní jde rychleji, ale dobrého spisovatele to ještě nedělá. Komplexní odborník musí znát všechny vhodné technologie, pak teprve nastoupí kreativita. Dnes si mohu klidně vymodelovat v počítači budoucnost fungující v reálném čase – někdy to však může být děsivý pohled. Raději tudíž plánujeme s klapkami na očích a kreslíme minulost v představě budoucnosti.

Informační technologie umí zpracovat v časovém zlomku obrovské množství informací. Nastavit parametry a vybrat postupy však musí člověk. Co když se splete už v zárodku? Vyjde nám růžová budoucnost nebo temné peklo? Mnoho lidí nemá rádo informační technologie a nejmíň náš stavební zákon.

Co zajímavého je možné se dozvědět o „vedlejších efektech“ současné urbanizace s využitím geografických informačních systémů? Na jaké limity může např. narazit rozvoj Brna?

Geografické informační systémy obsahují jenom ta data, která do nich někdo vloží. Vezměme třeba všechny navrhované plochy pro rodinné domky v okolí Brna a nastěhujme tam nové obyvatele. Každému věnujme půl dítěte, jedno auto a dva psy. Postavme k tomu i pár silnic, ale jenom tam, kde to jde snadno. A pak nechme všechny obyvatele rozjet se ve svých autech do továren, škol a kanceláří. Obraz vskutku ponuré dopravně – ekologické budoucnosti. Na obrazovce ji uvidíme hned – ale jak to funguje ve skutečnosti?

Brno nemá žádnou možnost ovlivnit výstavbu v okolních obcích, na to mají obce své vlastní územní plány a svá vlastní zastupitelstva. Geografický informační systém nás o důsledcích nekoordinovaného rozvoje může informovat - chybí nám však nástroj pro plánování na úrovni přirozených spádových regionů. Limity rozvoje Brna leží mimo jeho hranice a Brno na ně nemůže dosáhnout.

O Brně se říká, že je to „velká vesnice“ nebo také „kapesní velkoměsto“. Je to podle tebe nedostatek nebo naopak přednost?

Brno je takové město, jaké je a pokud se někomu nelíbí, není to vina Brna, nespokojenec se může klidně odstěhovat. Z hlediska takového Newyorčana nebo Tokijce je i Praha pouhou vesnicí, byť si to určitě mnozí Pražané nemyslí. Otázkou ovšem je, co je indikátorem stavu, kdy se rostoucí vesnice stane velkoměstem? Kdosi mi tvrdil, že se velikost města pozná podle množství a rozmanitosti způsobů obživy obyvatel. V Paříži se prý dá uživit i jako čtrnáctý u stolu.

Z tohoto hlediska má Brno patrně ještě rezervy. Každý má zřejmě v sobě ukazatel, jak velké město mu vyhovuje. V současné době však mám dojem, že se Brno stává spíš zakletou vesnicí, ve které bují potřeby a chybí realizace. Stále nemáme nové nádraží, sportovní halu, koncertní síň, aquacentrum, parkovací domy, cyklostezky, velký městský okruh a ani severojižní obchvat. Podvědomě v Brně cítíme, co potřebujeme, abychom byli velkoměstem, a zatím jsme pořád jen tou vesnicí.


Michal Hadlač, autorizovaný architekt, v současné době jednatel Institutu regionálních informací, společnosti, která se zabývá urbanismem, udržitelným rozvojem území, geografickými informačními systémy, dlouhodobým monitoringem tržních cen bytů a nájemného, výzkumem v oblasti bydlení, projekty rozvoje venkova a dotačním poradenstvím. Ve zbývajícím volném čase projíždí Brno a okolí na horském kole a zkoumá různé aspekty jeho urbanistického rozvoje. Večer pak v křesle sepisuje populární i odborné články, je-li k dispozici dostatek dobrého moravského vína, pak i rázovité divadelní hry.
Celý text / Read more...

12. 6. 2009

Brnopolis mezi sedmi vybranými projekty v Bruselu

Jak jsme už prozradili dříve, Brnopolis dostalo k druhým narozeninám dárek - byli jsme vybráni z osmdesáti prihlášených mezi sedm evropských projektů k prezentaci v Bruselu na Evropském fóru tvořivosti. Projekty přihlášené ze 16 zemí byly posuzovány v pěti oblastech - územní rozvoj (29), sociální inovace (15), umění a kultura (14), věda, výzkum a inovace (12) a média a ICT (10).

Akci pořádal Výbor regionů jako součást Evropského roku kreativity a inovací, v publiku seděla stovka vybraných talentů (umělci, architekti, designéři, podnikatelé, organizátoři neziskových projektů atd.), odborníci na územní rozvoj, kreativní průmysly a inovace a desítky novinářů z 24 zemí EU. Vedle Brnopolis se představily např. regionální podpora designu a umění ve francouzském regionu u Loiry, projekt sociálního bydlení ve španělském Toledu nebo Community ArtLab ve švédském regionu Västra-Götaland.

Když jsme po oficiálním diskusním panelu neformálně debatovali s novináři u kávy, nebylo k mému překvapení nutné vysvětlovat, proč se zaměřujeme právě na kreativní profese propojující business, vědu i umění a proč je pro konkurenceschopnost města tak důležité umožnit vzájemnou komunikaci nápaditých lidí s mezinárodními zkušenostmi. Tohle patří ve vyspělých zemích k běžné agendě médií, která přibližují veřejnosti rozvojové aktivity města. Ptali se nás spíše, co dělají regionální a městské instituce pro podporu takových iniciativ, a nespokojovali se s frázemi.

Nechci přeceňovat výběr Brnopolis jako jediného projektu z nových členských zemí (někdy se prostě vyvažuje výběr exotičtější lokalitou), na straně druhé bylo nesmírně užitečné se seznámit s lidmi, kteří realizují podobné aktivity v zahraničí (pravda, s rozpočty, které jsou asi 30-60x větší a které nemusejí spoléhat především na soukromé peníze několika nadšenců). Pokoušíme se některé z nich pozvat na příští brněnská OpenCoffee.

Celý text / Read more...

9. 6. 2009

Jižní centrum (2): přirozený rozvoj města

V závěru prvního článku o Jižním centru jsem představil vizi Brna jako říčního přístavu. Hned poté, co článek vyšel, jsem se vlastní vize zalekl. Kdo by vůbec takový kanál chtěl stavět? Máme letiště, dálnice, rychlovlaky… Ale, střízlivě vzato, jak dlouho nám tato dopravní pohoda vydrží.


Pravda, Římský klub již v roce 1972 vyhlásil, že zásoby zlata dojdou v roce 1981, rtuti v roce 1985, ropy v roce 1992 a mědi, olova a plynu v roce 1993. Takže v roce 2009 už zřejmě energeticky přesluhujeme. Nicméně, poslední pionýr vodní dopravy na Moravě, Baťa, nechal ještě v třicátých letech tahat nákladní čluny koňskými potahy. Z toho by určitě měli v Římě radost! Neberte však tento úvod příliš vážně, spíš se jedná o úvahu o budoucím vývoji, především o tom, jak je těžké předvídat vývoj přirozený. A právě vytvoření podmínek pro další přirozený rozvoj města včetně dobudování moderní infrastruktury a služeb je druhým cílem výstavby Jižního centra.

Podívejme se tedy na dosavadní přirozený vývoj našeho města. Až do roku 1809 bylo zcela přirozené, že Brno mělo své hradby. První popud k bourání vydal sám Napoleon a důvod byl zřejmě především vojenský, ale další příčiny byly již zcela přirozené: bylo třeba připojit předměstí, najít nové plochy pro výstavbu významných budov, nádraží, divadla atd. Taky vznikly parky a zárodky okružní třídy, kterou jsme nakonec (jak je v Brně zvykem) dobudovali až skoro za 100 let v roce 1941 (a na rozkaz cizí mocnosti).

Další přirozený vývoj byl, že se město jako chobotnice roztahovalo do okolí a pohlcovalo krajinu i okolní vesnice. Korunu přirozenému rozvoji nasadilo období socialistické výstavby, které navléklo náhrdelník sídlišť kolem chátrající zástavby a položilo svou potřebou každodenních přesunů desetitisíců obyvatel základy dnešním již nemalým dopravním problémům. Přirozeností dneška je výstavba čtvrtí rodinných domků kdesi na okrajích a taky rozmach nákupních center, z hlediska obchodního zcela převracejících celou přirozenost dosavadní. A mezi tímto čilým stavebním ruchem nám jaksi omylem zbyla kousek od centra plocha, na které shodou okolností skoro nic nestojí.

Po tomto historickém úvodu už zbývá položit si otázku: je přirozeným rozvojem města zastavět tuto poslední volnou plochu obchody, byty a kancelářemi? Nechtělo by to něco víc? Jaká moderní infrastruktura a služby nám ještě v Brně chybí? Přece pořádná řeka i s nábřežím! Proto pořád závidíme té Praze… A přitom Vltava není ve skutečnosti taky nic moc řeka – ale šikovnou soustavou jezů došlo k vzdutí hladiny a z Vltavy je veletok.

A tak přichází druhá vize pro Evu Staňkovou, jezero! Změňme dosud nezastavěnou část Jižního centra ve veliké jezero, propojené se vzdutou hladinou Svratky. Kolem jezera promenáda, zahradní restaurace, kavárny, půjčovna loděk… A uprostřed jezera – ostrov a na něm nová koncertní síň, Janáčkovo kulturní centrum, ve tvaru, jak je dnes moderní, nějaké vodní obludy – chobotnice i rejnok jsou už mimo, navrhuji pěkně v našich brněnských tradicích krokodýla!

Ano, samozřejmě, zase nějaký nesmysl, řekne si každý střídmě myslící člověk, ale vezměme tuto ideu vážněji. Jižnímu centru chybí duch – pokud samozřejmě nemyslíme ducha byznysu. Ale je součástí návrhů zástavby něco nadčasového, něco s přesahem? Jen se podívejme, kolik kostelů je v historickém jádru města, kolik divadel… A co Jižní centrum? Ovšem, vedle obchodní galerie Vaňkovka se krčí galerie umělecká, ale její budova není stavební dominantou, něčím, co by i z dálky urbanisticky zaujalo.

Obecně vzato, není moc velká nabídka nadčasových staveb, které bychom mohli do Jižního centra umístit: soudní budova už stojí o kus dál a jako dominanta se určitě netváří. Univerzita se staví jinde, krajský úřad svou budovu má, zemský archív i knihovna taky – asi opravdu zbývá jen to Janáčkovo centrum. Jenomže to má být nacpáno do dopravně naprosto nevyhovující parcely mezi ulicemi Besední a Veselou. Takže asi zbude jen to jezero…

Další ze série článků o Jižním centru:


Celý text / Read more...

4. 6. 2009

Vybíráme z médií

Na Brnopolis nejen o Brně píšeme, ale i sledujeme, co se o Brně píše. Ty nejzajímavější zprávy poté vybíráme do naší minisekce "Vybíráme z médii", kde najdete výběr článků z místních zpravodajství, brněnských blogů a informačních webů o Brně. Dnes přinášíme výběr pěti příspěvků, které nás v posledních dnech nejvíce zaujaly.

Brno znovu oživí Sochy v ulicích
(Brno.cz) 18 sochařských projektu oživí na tři měsíce klidné ulice města Brna. „Dýchající Avion“ rozhodně stojí za zhlédnutí.

Brno new station development chce ve městě stavět za miliardy
(MF Dnes) Rozhovor s nenápadným investorem Radkem Konečným nejen o budoucnosti pozemků kolem hlavního nádraží.

Brno má finanční rezervy na své akce i v této době!
(Modernibrno.cz) Kritický článek Rudolfa Kunzmanna o problematice parkovaní a parkovacích domů v centru města.

Nový divadelní festival přiláká do Brna lidi z celé Evropy
(Brněnský deník) První ročník 10-ti denního divadelního festivalu přivítá Brno již příští rok. Po letošním „přípravném“ Týdnu kejklířů, by se Brno mohlo dočkat zajímavé tradice.

Průvodce po brněnských náměstích čeká v Urban centru
(iBrno.cz) Pokud vás zajímá, jak se změní čtyři významná brněnská náměstí, máte možnost navštívit do konce června brněnské Urban centrum.

Výběr aktuálních pěti odkazů najdete v pravém sloupci pod titulkem "Vybíráme z médií", nebo si můžete prohlédnout celý přehled přímo ZDE.

Protože nechceme publikovat jen to, co zaujalo nás, ale i čtenáře Brnopolis, zkuste připojit svoje odkazy s krátkým komentářem. Co jsou podle vás témata, články, komentáře nebo příspěvky, které v posledních dnech v brněnských internetových vodách zaujaly? Podělte se o ně s námi v diskuzi pod článkem.

Celý text / Read more...

3. 6. 2009

Z Brna andělskou počtou Zuzaně Navarové

Včera mi od Hany Svanovské přišla SMS, na kterou už dlouho netrpělivě čekám: 18.června po mnoha peripetiích bude konečně slavnostně pokřtěna kniha "Andělská počta Zuzany Navarové", kterou Hana připravila k vydání v brněnském Hostu. Více o tom podcast Radia Proglas. Proč tedy článek v Brnopolis, když je křest v Praze?

Protože právě skrze Brno se alespoň v eschatologické rovině dále naplňuje přátelství Zuzany Navarové s rodinou Hany Ulrychové, další zpěvačky s divukrásným hlasem. Protože Hana Svanovská, dcera paní Ulrychové, bohemistka a specialistka na křesťanskou literaturu, dnes pečuje o literární pozůstalost Zuzany Navarové, která před pěti lety podlehla rakovině. Protože Host je nakladatelství, které patří k Brnu stejně jako Petrov.

Z knížky jsem zatím četl jen úryvky na netu, ale doufám, že ji budu mít v rukou co nejdříve. Protože tato kniha složená zejména z "post-nerezových" textů Zuzany Navarové, i dosud nepublikovaných, má v rodném listu jedinečný punc nelehkého balancování mezi zodpovědností editora, objektivitou kritika a vřelostí osobního vztahu.


Velmi obdivuji zejména poslední dvě alba, které Navarová natočila se skupinou KOA. (Barvy všecky a Jako Šántidéví ), beroucí dech svojí průzračností a zdánlivou prostotou. Namísto technického exhibování, kterého by Navarová i KOA byli bez obtíží schopni, je tu maximální soustředění na výraz, souhru a téměř hodinářskou preciznost detailu. Kde by jiní zbytečně řvali, Zuzaně stačilo jen nepatrně změnit odstín hlasu ... A pohla Zemí, ač ji leckdy na pódiu vítal nejen potlesk, ale i obrovské bolesti v posledních fázích její nemoci. Edith Piaf českého folku...

Tímto Hance i Hostu děkuji, že mě čeká nejeden zádumčivě krásný večer.

PS: A pro ty, co budou 18.června v Praze, přeposílám i já: Slavnostní představení knížky proběhne v 15.00 v Balbínově poetické hospůdce v Praze 2, Balbínova 6. Publikaci polije šampaňským písničkářka Dagmar Voňková. Jste srdečně zváni. Hanka.

Celý text / Read more...

2. 6. 2009

Jižní centrum (1): komfortní dopravní spojení

První ze seriálu článků o vizích spojených s Jižním centrem se zabývá otázkou dobudování komfortního dopravního spojení s centry ostatních evropských regionů. Dopravní problematika dnes hýbe světem a pokud některé město nemá odpovídající dopravní podmínky, je jeho konkurenceschopnost podstatně snížena. Brno se nachází na křižovatce dálnic, má letiště a samozřejmě přes něj procházejí i významné železniční koridory. Co ještě potřebujeme k dosažení vyššího komfortu dopravního spojení?

Pokusme se nejprve najít, které významné evropské regiony jsou kolem Brna a která centra je tudíž nutné komfortněji spojit. Pohled do dálav však nejprve namiřme přímo k domovu. Při vší skromnosti, Brno již je součástí významného evropského regionu, jehož centrem je Vídeň a dalším subcentrem Bratislava. Tento region má dokonce i svůj oficiální název: „Centrope“. Primárním cílem tudíž není spojení Brna s centry jiných regionů, ale spojení se svým centrem, tudíž s Vídní. Paradoxem sbližování obou měst je fakt, že v Brně se vždy vše honosné rozvíjelo severně od nádraží a ve Vídni zase jižně od Dunaje. Dnes vidí obě města své nové rozvojové směry právě v dříve opomíjených lokalitách.

Pokud tedy uvažujeme o spojování Brna s centry jiných regionů, pak se především dívejme, jak je Vídeň spojena s těmito centry a pokud bude dobře spojena Vídeň, pak bude dobře spojeno i Brno. Brněnské nádraží tímto požadavkem dostává novou dimenzi, mělo by se stát konečnou stanicí jakési rychlé „šaliny“, která by obě města spojila třeba za půl hodiny. I z této konečné stanice by se samozřejmě dalo jezdit do jiných center regionů, třeba do Prahy, nepočítejme však s vysokorychlostními tratěmi. Ty jsou sice vytyčeny v Politice územního rozvoje ČR a návrhy jejich tras musí být v územně plánovací dokumentaci respektovány, aby však mohly být vysokorychlostní tratě racionálně využívány, měly by spojovat centra alespoň milionových aglomerací. Tudíž povedou do Prahy, do Vídně a nikoliv do Brna.

Nad otázkou, zda novým úlohám bude stačit nádraží staré, či je nutné postavit nádraží nové, v poslední době hloubaly celé týmy odborníků, nebudu zde tyto polemiky dále rozvíjet. Pokud však chápeme brněnské nádraží jako významný dopravní uzel, přímo terminál, který by zajišťoval propojení regionální dopravy z velké části Moravy na region Centrope včetně rychlého spojení s Vídní a tudíž s celou Evropou (i světem z letiště Schwechat), lpění na současném nádraží poněkud ztrácí smysl. To by ovšem mohlo zůstat příjemným přístavem příměstské dopravy, přestupním uzlem na tramvaje a trolejbusy.

A když už mluvíme o přístavu, mám zde jednu vizi pro Evu Staňkovou a také pro územní plán města Brna: říční přístav. V poslední době se stále častěji mluví o plavebním spojení jižní Moravy a Dunaje s výstavbou terminálu u Břeclavi, proč průplav neprodloužit až do Brna? Délka by byla zhruba stejná jako u Baťova kanálu…

Další ze série článků o Jižním centru:


Celý text / Read more...