28. 1. 2010

Brno multimediální

Nebojte, fotografie od brněnských cizinců nezapadly. Brzy se podíváme na ty vítězné a doufejme, že dojde i na uvažovanou výstavu. Pojďme si zatím posvítit na video složené z fotek, které tady pořídil v letech 2006-7 Polák Dariusz Sieczkowski. Stojí za to.




Když jsem tohle našel na YouTube, zajímalo mě, jaká další videa jsou na síti pro zájemce o studium, práci nebo jen návštěvu v Brně. V první řadě je tu oficiální prezentace města (13 min) - tady je její první část v angličtině.



Pokud si chcete pustit pokračování, je zde. A nebo si na oficiálním webu města vyberte verzi v dalších osmi jazycích. Tam najdete také fotogalerii a virtuální procházku Brnem.


A do třetice malá kuriozita - zrychlená jízda tramvají z konečné v Králově poli na Hlavní nádraží (začíná to v podstatě až v čase 0:30).




Předpokládám, že o dostupnosti Google Streetview v jižní části Brna už víte. Mrkněte, jestli vás náhodou nezachytili tam, kde neměli, a pomalu vyhlížejte Google vozítko na vaší ulici.

Celý text / Read more...

27. 1. 2010

První rok mezinárodní školy v Brně

Jedním z palčivých problémů cizinců přijíždějících do Brna za prací se svými rodinami byla absence mezinárodní školy. Tento stav se změnil v září 2009, kdy oficiálně otevřela brány International School of Brno (ISOB) na brněnských Vinohradech se statusem zahraniční školy na území České republiky.

Mezinárodní škola, s celou výukou pouze v angličtině, je rozdělena na školku pro děti od 3 do 6 let a na základní školu, která je určena pro děti od 6 do 16 roků.

V současné době školu navštěvuje přibližně 60 žáků 20 národností z celého světa (například z Malajsie, Japonska, Francie, USA, Ruska, apod.)

12 učitelů, převážně rodilých mluvčích (Kanada, Nový Zéland, Velká Británie, USA), vyučuje maximálně 15-18 studentů v jedné třídě. Mimo výuku mají navíc žáci možnost navštěvovat například kurzy španělštiny, juda nebo tance.

Škola není určena pouze dětem cizinců, ale i pro české žáky, kteří chtějí mít výuku v angličtině již od základní školy a studovat v mezinárodním prostředí. Rodiče mohou své děti přihlašovat během celého školního roku. Protože škola není dotována ze státních prostředků, musí rodiče hradit školné pohybující se od 152 do 185 tisíc korun za rok.

Celý text / Read more...

18. 1. 2010

What expats in Brno say: Svratka river potential

Frank van Bommel grew up close to Rotterdam in the Netherlands. He first came to Brno in 1994 as a student on work placement at the town hall. Frank has lived and worked in Brno for about 9 years now, intermittently living in Brno and various places in the Netherlands. His wife is from Brno. Their 3-year-old son was born in the Netherlands. Frank works as Training and Development Manager at an international Shared Service Centre.

What do you like about Brno?

A combination of things, obviously, so not in particular order: its size, the variety of different parts of town, the public transport system, the non-smoking 'kavarny', the many students, the countryside close-by, the lack of mass-tourism, the parks. Furthermore I like the fact that Brno people actually appreciate foreigners who speak Czech, instead of immediately switching to English when they notice you're a foreigner. Brno is both international and "Czech" enough at the same time to make you feel appreciated as a foreigner.

What do you not like about Brno?

The heavy traffic in the centre (lack of periphery around the centre), the smog and dirt (lots of mud and sand on the streets, and a lack of waste containers). Furthermore I miss concerts of foreign bands, most of whom go to Prague, Vienna or Bratislava. It's hard to compete, and it is better than it used to be but still I hope there is more potential.

Do you know some “best practices” or experience from living in other cities which could be of use in Brno, too?

I do think that the river Svratka has more potential to be used as a place to do sports, meet and relax. Living in Stare Brno as a Dutchman I regret the unrealised potential of such a waterway in the city. Examples from places I have been/lived are Utrecht, Breda, Copenhagen and Liverpool. Cycling lanes are lacking, but also there is not much respect for cyclists from car drivers.

What do you think is its advantage compared with other cities?


Its many universities for sure, bringing intellectual property and a lively atmosphere. Second of all I think there is a big advantage in having so many foreign investors compared to other cities in Moravia. Furthermore many of these companies are service-oriented, rather than production oriented, and even if they have a manufacturing plant, more and more companies are considering to include a service unit in their Brno operations (customer service, finance, etc...)

Where do you see the way to make Brno more open and attractive for foreigners (expats)?

I can't answer that question very well. I have managed to find my way of integrating and living here, and looking back I can only regret the barriers at governmental institutions in terms of bureaucracy and language. Otherwise I have found Brno people open and friendly.

What place in Brno you think is really unique and should be more promoted?

That one is hard to answer. I usually tell people that there is not one specific unique place in Brno that is a must-see, but the city as a whole has so much to offer that for foreign tourists it is definitely worth a visit. And I'll add to that that I wouldn't have said that back in 1994.

Celý text / Read more...

15. 1. 2010

Brňáci v zahraničí: Obchodík z garáže za pár dní

Jana Meniarová, pôvodom z Banskej Bystrice, vyštudovala podnikové hospodárstvo na Ekonomicko-správnej fakulte Masarykovej univerzity v Brne. Po dokončení štúdií a 6 rokoch života v Brne vycestovala na zahraničnú stáž s organizáciou AIESEC do Južnej Ameriky, kde v Kolumbii vyučovala angličtinu deti od 6 do 10 rokov.

V Brne sa človek nebojí ísť v noci sám

Máme nádherné centrum. Nielen v Brne, ale v českých mestách obecne. V Bucaramange, kde som bola ja, ale vlastne pokiaľ mi je známe, tak v celej Južnej Amerike je centrum časťou chudobnejších ľudí, kde sa dá zohnať všetko lacnejšie a výhodnejšie. Melie sa tam kopa ľudí a budovy sú väčšinou šedivé a zastaralejšie oproti budovám v našich centrách, kde sa všetko renovuje, maľuje a zviditeľňujú sa tie najkrajšie historické budovy. Existujú pešie zóny. Naopak, v Kolumbii je v centre hlava na hlave, často natrafíte na zlodejov (mne osobne sa to našťastie nepodarilo) kolabuje tam doprava, je to také veľké mravenisko.

Mesto je rozdelené na určité úrovne, ktoré sa nazývajú "stratos" od 1 až po 6. Do úrovní pod 3 som sa myslím, ani nedostala, lebo by to vraj bolo nebezpečné. Žijú tam chudobní ľudia a všeobecne sa vie, ktoré štvrte mesta sú tie bezpečnejšie, ktoré menej, ktoré sú najbohatšie apod.

Podľa toho sú odstupňované aj ceny nájmov a energií a služieb obecne. Štvrte s číslom 5 a 6 sú nádherné, nájdete tam výškové budovy - akoby naše "paneláky", a hoci v tých našich ma nikdy nelákalo žiť, v týchto by som si byt kúpila rada. Viacposchodové budovy majú vždy niečo ako vrátnika či recepciu a akúkoľvek návštevu tam ohlásia. Chodby a výťahy potom vyzerajú ako v nejakom hoteli, než tie naše ošúchané a grafitmi popísané. Takmer miliónové mesto Bucaramanga je prezývané aj "pekné mesto" resp. "mesto parkov" takže v tomto sa Brnu dosť podobá. Nedá sa to samozrejme povedať o všetkých juhoamerických či kolumbijských mestách.

Ďalším rozdielom je, že v Brne sa človek nebojí ísť v noci sám, je bežné že sa zvezie niekam nočákom a potom ide pešo domov a nemusí sa pritom ostražite obzerať. Tam by vás naopak nepustili domov samého (najmä ak ste ženského pohlavia), k dobrým mravom patrí odprevadiť vás domov.

Veľa výškových domov má na streche bazén

Oceňujem celoročne pekné počasie, čo samozrejme nie je možné preniesť do Brna. V Bucaramange je celý rok okolo 25-27 stupňov plus mínus. Je teda bežné, že veľa výškových domov má na streche bazén a vy cez víkend vezmete plavky a idete sa na chvíľu poopaľovať a máte pocit že ste na skutočnej dovolenke tak ako si ju my predstavujeme, už po jednom dni. Páči sa mi systém taxíkov a to, že ich je veľa a sú lacné, čo spôsobuje tamojšia cena benzínu.

Takisto, na jednej ulici nájdete spoustu "krámků" - mini potravín, kde si rýchlo kúpite čokoľvek čo vám práve doma chýba - chlieb, mlieko, zeleninu, a pod. U nás tieto, vplyvom veľkých supermarketov, pomaličky vymizli a v súčasnej dobe ich začínajú nahrádzať vietnamci so svojimi večierkami. Možno je to spôsobené tým, že lokálna vláda nekladie veľké prekážky tomu, že si z garáže za pár dní urobíte obchodík a o pár metrov od vás má niečo podobné váš sused. Funguje im to.

Takisto mi v Brne chýbajú miesta kde viete že zoženiete rovnaký tovar ako v obchoďáku za oveľa nižšie ceny. Nie je napríklad zaručené že na Zelňáku dostanete zeleninu lacnejšie než v Spare apod. To len porovnávam infraštruktúru, keby som začala o kolumbijskej kultúre a ľuďoch, bola by to kapitola sama osebe...

Bolo ťažké zohnať mapu či turistické materiály

Záhrady. Rodinné domčeky sú v mestách urobené kvôli šetreniu priestoru na štýl "radoviek" t.j. 2 zdi susedia s ostatnými. Vzadu je len maličký dvor, vo veľa prípadoch celý vykachličkovaný, občas tam majú kus trávy, ale nie je to ako u nás. Po čase mi chýbalo zájsť si niekam a vyvaliť sa do trávy. Určite by ocenili tak vynikajúci systém MHD ako má Brno - mať možnosť si kedykoľvek na internete pozrieť kedy vám ide aký spoj, toto ale majú vyriešené práve veľkým množstvom taxíkov.

Treba povedať že aj ich autobusy chodili pomerne často a pravidelne, s tým rozdielom, že ste si ich stopli kde ste chceli a vyhodil vás taktiež kde ste chceli. Len sa bolo treba veľa pýtať, kam vlastne idú. Bolo ťažké zohnať mapu či turistické materiály o meste, pohľadnice, apod. S turistickým ruchom máme opravdu navrch, aj čo sa týka rôznych udalostí organizovaných mestom ako Ignis Brunensis apod.

Celý text / Read more...

3. 1. 2010

PF 2o1o: Hlavu vzhůru a buďme slyšet

Masový člověk má málo času, nežije život z celku, nechce přípravu a úsilí bez konkrétního účelu, který je převrací v užitek; nechce čekat a dopřávat času zrání; všechno musí být ihned přítomným uspokojením; duchovno se stalo jen vždy momentálním potěšením. Noviny nastupují na místo knihy. Čte se rychle. Žádá se stručnost, ale ne ta, která se může stát předmětem upomínající meditace, nýbrž taková, která rychle zprostředkuje to, co člověk chce vědět a co opět může zapomenout.

Že z duchovní přítomnosti okamžiku mnohdy zbude jen zručné psaní narychlo, je pochopitelné a nevyhnutelné. Hrozné na situaci doby je spíše to, že je zpochybněna možná odpovědnost a duchovní tvořivost v žurnalistice, a to její závislostí na požadavcích masy a na politicko-ekonomických silách. Slyšíme, že v tisku není možné zůstat duchovně slušný. Aby byl odbyt, musí si přijít na své instinkt milionů; senzace, povrchnost pro rozvažování, vyhýbání se každému nároku na čtenáře vede k trivializaci a brutalizaci všeho. Aby mohl žít, musí se tisk stále více stavět od služby politických a ekonomických sil. V rukou těchto mocností se učí umění vědomé lži a propagandy pro síly cizí duchu. Musí si nechat určovat obsah a smýšlení.

Nenechte se mýlit, text výše pochází z roku 1930 od německého filosofa Karla Jasperse, jak na něj před rokem upozornil Petr Holub. Je mi jasné, že jste to poznali už z druhé věty. Dnes by se přece muselo napsat, že "web nastupuje na místo novin".

A tak nám všem přeji, abychom měli stále co zajímavého, důležitého a pravdivého číst. Abychom měli vždy na výběr a nemuseli se s masmédiálním bulvárem ubavit k smrti ani roztěkat do ztracena na sociálních sítích. Prostě nenechme se otrávit a buďme v tom novém roce pořádně slyšet. Tak hlavu vzhůru!

Celý text / Read more...