27. 12. 2007

Co porodí Brnopolis

Koncem ledna budeme mít za sebou 9 měsíců provozu weblogu. Více než 25 autorů zatím publikovalo devět desítek příspěvků, na které reagovaly skoro dvě stovky komentářů. S pomocí služby del.icio.us jsme zařadili více než stovku odkazů na zajímavé a užitečné zdroje relevantní k Brnu (najdete v pravém sloupci).

Diskuse okolo Muzejní noci vyústila v dohodu s organizačním výborem akce na spolupráci při příštím ročníku. Seriál příspěvků Slavy Slavika porovnávající život v Brně a v americké Atlantě ukázal, jak cenné mohou být pohledy Brňanů ze zahraničí. Vybrali jsme pět hlavních témat, kterým se budeme podrobněji věnovat - na weblogu i na veřejných diskusních setkáních.

Každý měsíc si stovky čtenářů weblogu zobrazí přes dva tisíce jeho stránek. Je to moc nebo málo? To musíte posoudit sami. Weblog v této podobě jsme spustili v dubnu jako experiment, který ještě nikdo před námi v Česku nezkusil. Měl ukázat, co dokáže s nulovým rozpočtem a bez systematického marketingu skupina lidí, kteří mají chuť pro rozvoj města něco udělat.

V prvních týdnech nového roku bychom měli znát reakci brněnského Magistrátu na způsob pravidelné komunikace se čtenáři Brnopolis. Od zástupců Rady, kteří se budou podílet na tvorbě Regionální inovační strategie kraje, se brzy také dozvíte více. Pár dalších novinek si nechám na leden.

Teď už chci jen poděkovat všem členům Rady i autorům za to, že si na Brnopolis nacházejí čas vedle své práce a dalších aktivit. Ještě uvidíme, co se nám za měsíc narodí.

Nevím, co vám naložil Ježíšek, ale přeji vám, abyste si v novém roce nechali naložit jen tolik, kolik unesete. Do nového roku hodně zdraví, ty správné lidi kolem sebe a kapku štěstí na vašich soukromých i pracovních cestách. PF 2008

Celý text / Read more...

26. 12. 2007

Podnikaví studenti, kde jste?

Jan Horna se ve svém příspěvku ptal, kolik procent studentů posledních ročníků informatiky v Brně sní o založení firmy s pomocí inkubátoru. Také by mě zajímaly nějaké odhady, ani tak ne o snech jako o jejich skutečném zájmu podnikat v oboru. Ať už s pomocí inkubátoru nebo bez. Čekal jsem, zda se neozve někdo ze samotných škol a nebo z institucí, které se v tomto angažují, ale zdá se, že všem chybí čísla.

Myslím, že nám vůbec chybí zmapování ICT sektoru jako jednoho z nejvýznamnějších pro Brno i kraj. Které ICT firmy v Brně nejvíce investují do vývoje a výzkumu, které nejvíce exportují a posilují tak konkurenceschopnost regionu, se kterými fakultami a na jakých projektech spolupracují a jaké absolventy potřebují? Jaké komunikační kanály mezi firmami a VŠ fungují, jak často a jakou formou se lidé z obou stran setkávají? Když jsme nabídli realizovat podobný průzkum před rokem a půl, nebyl o něho zájem.

Ale na to si zde nechci stěžovat. Spíše volám po tom, aby se nám na adresu Brnopolis ozvali studenti, doktorandi i pracovníci výzkumu z brněnských vysokých škol (a nikoli pouze z fakult informatiky), kteří mají zájem o podporu svých business plánů. V roce 2001 jsme v Brně uspořádali první z neformálních večerů First Tuesday Academic zaměřených na inovační podnikání v prostředí vysokých škol a jen letos jsme ve FIRST Innovation Park zorganizovali dva semináře Gate2Start, kde bylo možné bezplatně konzultovat s přítomným investorem a se zkušeným zahraničním konzultantem.

Pokud se však všichni jen budeme bít v prsa, moc si nepomůžeme. Opravdu nejsme v situaci, kdy podnikaví studenti stojí za dveřmi ve frontě s úžasnými nápady a kdy pozvánky zasílané přes oficiální komunikační kanály VŠ nacházejí ty správné adresáty. Pojďme tedy na Brnopolis jako na neutrální půdě shromáždit kontakty, palčivé otázky a snad i nějaké odpovědi k tématu vědy, výzkumu a podpory hi-tech podnikání, abychom podle nich mohli příští rok připravit veřejnou diskusi, kam samozřejmě všechny zde komentující pozveme.

Je dobrou zprávou, že v nejbližších týdnech začne tvorba nové Regionální inovační strategie (RIS) pro Jihomoravský kraj. Nabízí se tak možnost spolupráce se zástupci města i kraje v pracovních skupinách RIS, což může přispět k větší otevřenosti a neformální komunikaci s těmi, kteří chtějí něco změnit k lepšímu.

Celý text / Read more...

12. 12. 2007

Brno a Silicon Valley mají společné šikovné a inovativní programátory

Jan Horna vyjádřil ve svém článku „Jak daleko je z Brna do Silicon Valley?“ názor, že rozdíl mezi Brnem a Silicon Valley je propastný. Co se týká počtu vznikajících firem, nabídky investorů a zázemí, má moravská metropole určitě co dohánět. Ale co se týká počtu programátorů na tisíc obyvatel se zajímavými nápady ochotnými něco udělat pro jejich převedení do praxe, určitě se Brno nemusí červenat.

Toto číslo ovšem nikdo nikdy nezměří, protože mapování myšlenek v hlavách všech lidí nebude asi možné ani v daleké budoucnosti a proto také nikdo nedokáže říct, kolik procent studentů posledních ročníků informatiky na obou vysokých školách v Brně sní o založení firmy s pomocí Jihomoravského inovačního centra (JIC). Jan Horna se obává, že odpovědi nejsou příliš lichotivé.

Proto je lepší nechat mluvit fakta a samotné programátory, na kolik vnímají podporu, kterou jim JIC poskytuje, jako žádoucí a užitečnou. Proto se nedá souhlasit s informacemi, které autor naznačuje v části věnované aktivitám JIC. Ačkoli sám píše, že nezná přesné odpovědi, tak předpokládá, že budou nelichotivé (mimochodem toto je podle našeho názoru také součást problému – autor již předem předpokládá, že výsledky jsou horší než jinde).

Řada firem z oblasti ICT v současné době využívá služeb JIC a řada firem umístěných v technologickém inkubátoru má své kořeny na vysokých školách - ať již jsou to studenti, doktorandi nebo další lidé spojení s univerzitou. Konkrétní čísla říkají, že z oblasti ICT je 39% inkubovaných firem a 40% ze všech firem má základ na univerzitě.

Srovnáme-li podporu z veřejných prostředků pro nadějné projekty, tak naopak brněnský region zřejmě zvítězí nad americkým protějškem, zejména díky velkorysé podpoře z fondů Evropské unie i regionální samosprávy. Cílem a smyslem této podpory je umožnit snadnější rozjezd pro zajímavé projekty a urychlit dobu, než si na sebe začnou vydělávat na volném trhu.

V inkubátoru například vyrostla firma Y Soft, jejíž majitel Václav Muchna získal prestižní ocenění Začínající podnikatel roku 2006. Firma po vstupu do inkubátoru během dvou let zvýšila obrat z miliónu a půl na třicet miliónů korun. Na začátku bylo vypracování business plánu ve spolupráci s JIC, který ukázal potenciál firmy a vyhodnotil, na jaký projekt se má firma zaměřit. Poté následovala celá řada konzultací zaměřených zejména na strategii a rozvoj firmy. JIC pomohlo firmě také při restrukturalizaci úvěrů, v personální oblasti, v přípravě žádosti pro dotaci z EU nebo při nalezení vhodných prostor po opuštění inkubátoru.

Mezi současnými firmami a projekty je například ojedinělý systém Rubicus pro vytváření a správu vlastních webových stránek, který patří kategorie projektů Web 2.0, z dílny firmy Westcom. Další firmy vyvíjejí software pro rozpoznávání hlasu do samoobslužných telefonních služeb (Optimsys), nejnovější šifrovací software (Cosect) či systémy pro zpracování biometrických údajů (Quantasoft). Přehled všech inkubovaných firem zde.

„Při vzniku firmy nám výrazně pomohla podpora ze strany JIC ve formě poradenství, konzultací, prostorů a dotací. Získali jsme významné zakázky na vývoj softwaru, například z automobilového průmyslu,“ vysvětluje Milan Pašek, majitel společnosti Quantasoft.
Také majitel firmy Optimsys Pavel Cenek oceňuje podporu JIC. „Ještě před přijetím do inkubátoru jsme získali výborné zázemí pro návštěvu našeho klíčového zákazníka a velmi užitečné konzultace o strategii při prezentaci naší technologie. Během návštěvy jsme měli obrovskou podporu ze strany JIC, ať jsme vyslovili jakýkoliv požadavek. Celý tým JIC se nám věnoval, jako by neměl na starost nic jiného,“ říká Cenek.

Vladimír Kuchař, konzultant
Radim Kocourek, manažer pro rozvoj inovační infrastruktury
Jihomoravské inovační centrum

Celý text / Read more...

11. 12. 2007

Od příštího týdne v Schengenu

21. prosince začne platit Schengenská úmluva. Na našich přechodech tak odpadne prohlížení pasů a nastane volný pohyb obyvatel přes hranice. Jak připomíná ve velmi podařeném článku Jiří Hlavenka, příhraniční regiony dostanou poprvé po skoro sto letech (!) šanci přestat být koncem světa, zapadákovem, kde už dál nic není. Po několika generacích se budou moci příhraniční regiony opět spojit a vytvořit regiony fungující na základě geografie a nikoli státoprávního uspořádání.

Tahle změna opravdu neznamená jen rychlejší průjezd a možnost se procházet po čáře. Je to nová příležitost pro města a obce nedaleko hranic. Nezapomínejme, že do Brna je to z té slovenské a rakouské autem jen 40 minut.

Mimochodem Jiří Hlavenka je jednou z prvních brněnských osobností, která si začala psát vlastní blog, v jeho případě Bloc. Původní profesí novinář, charismatický vizionář, jeden z nejvýraznějších českých popularizátorů Internetu. Zakladatel vydavatelského impéria Computer Press, které dlouho vedl. Píše často a chytře, což je na domácí poměry neobvyklá kombinace.

Celý text / Read more...

10. 12. 2007

Jak daleko je z Brna do Silicon Valley?

Zatím hodně. Silicon Valley je místem, kde počítačový průmysl roste jako houby po dešti. Není se co divit. Jde o vzájemnou souhru počítačových nadšenců, nebojácných investorů a ostřílených manažerů. V tamním kolotoči hraje stále významnější roli internet, který se stává komunikační platformou. Neustálé inovace ženou jedny kupředu, zatímco ti druzí padají na kolena, vstávají a zkouší to znovu.

V Evropě podnikatelsky zemřete jen jednou a to navždy. Neúspěch se neodpouští a proto je napříč kontinentem také menší chuť riskovat a objevovat nová inovativní řešení. To je také důvodem, proč se Amerika zaostávající Evropě stále více a více vzdaluje z dohledu. Proč třeba v Brně nevzniklo malé české Silicon Valley?

Jisté předpoklady tady jsou. Dvě vysoké školy, výhodná poloha v rámci středoevropského regionu s dobrou dopravní dostupností, je odtud blízko do Prahy, Vídně i Bratislavy. Co tedy brání tomu, aby v Brně existovaly jakési inkubátory, kde by mladí lidé, budoucí podnikatelé, dávali hlavy dohromady, pokoušeli se vytvářet svou vlastní budoucnost a případným úspěchem ovlivňovali další generace?

O mechanismu fungování takových technologicko-podnikatelských center píše například Paul Graham, jeden z otců úspěšného amerického inkubátoru Y Combinator. Myšlenka se zdá být životaschopná a to i proto, že podobných projektů vzniklo více, ať už ve Spojených státech nebo i v Evropě. Brnu je nejblíže projekt Y Europe, který ve Vídni provozuje inovační centrum The Metalab. Dlužno dodat, že výkonnost a produktivita evropských center není na úrovni těch amerických. I tak ale pánbůh zaplať, je třeba říct.

Brno má také své Jihomoravské inovační centrum se svými inkubátory. Slyšel ale někdo, že by uspěla nějaká firma díky spojení s JICem? Třeba právě v oblasti internetu či nejlépe Webu 2.0? A dále: je „inkubování“ v brněnském JICu natolik atraktivní, že se mladí podnikatelé hrnou s přihláškami do JICu? Kolik procent studentů posledních ročníků informatiky na obou vysokých školách v Brně sní o založení firmy s pomocí JICu? Ne, neznám přesné odpovědi na tyhle otázky. Jen se obávám, že odpovědi nebudou příliš lichotivé.

Jak situaci změnit a stav věcí zlepšit? Můj příspěvek je idea, která je předmětem následující prezentace. Vystoupil jsem s ní na semináři „Od aplikovaného ICT výzkumu k podnikatelské příležitosti“, který byl součástí evropského projektu Gate2Start. Prezentace se týká nápadu, jak (=kým, když nejsou lidi) vytvořit zajímavý internetový projekt v době Webu 2.0. Nejde ani tak o konkrétní business plán jako spíše o „framework“, v jehož rámci je možné realizovat případný podnikatelský záměr.




A tak mě napadají další otázky:
  • Je Brno tím místem, kde mohou vznikat úspěšné start-up projekty?

  • Co by měl případný inkubátor mladým a začínajícím podnikatelům nabízet, aby přitáhl jejich pozornost?

  • Jaký by byl nejvhodnější model financování takového centra?



Celý text / Read more...

4. 12. 2007

Zmizí Valentin Falkensteiner navždy?

Valentin Falkensteiner (1800–1884) byl nepochybně největší mecenáš, jakého kdy město Brno mělo. Bohatý a vážený měšťan, který se „záležitostem obecním věnoval se zvláštním zájmem a pílí po celý svůj život“, a podle závěti „téměř celé své jmění věnoval na založení dobročinné nadace“.

Tato nadace, zřízená městem Brnem, poskytovala finanční podporu školákům a studentům, chudým, slepým a nemocným a přispívala na výstavbu různých institucí (včetně nejstarší budovy dnešní Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, původně Městského sirotčince). Zdroje peněz nadace byly jednak cenné papíry, hypoteční pohledávky a štědrý peněžní vklad, a jednak nájmy ze sedmi domů v Brně, které nadaci patřily – na Masarykově 2, České 14, Orlí 9, Kapucínském náměstí 2-4, Panské 6-10, Kolišti 9 a na Hlinkách 98.

Kdo je Valentin Falkensteiner, tedy před sto lety bezesporu věděl asi každý Brňan.

Avšak po první světové válce se situace začala měnit. Pamětní deska se jmény donátorů (mezi nimi bylo i jméno Falkensteinerovo), která bývala na zdi Městského sirotčince byla odstraněna. Všichni, kdo na ní byli uvedeni, byli přece Němci. Název přilehlé ulice, Falkensteinerové, zůstal nicméně nezměněn: Falkensteiner sám byl totiž „dobrý Němec“. Po druhé světové válce však zmizela i ulice Falkensteinerova – být „dobrým Němcem“ už nestačilo, a ulice byla proto přejmenována na Titovu. (Za dva roky nato se dobrý Jugoslávec stal zrádcem a nahradil ho dobrý Rus Gorkij). Asi v té době byla zrušena i Falkensteinerova nadace – ne kvůli tomu, že její zakladatel byl Němec, ale protože zvláštního fondu na podporu handicapovaných a potřebných už nebylo zapotřebí; o milosrdenství nějakého buržousta nová lidová demokracie nestála.

Ze slávy Valentina Falkensteinera zůstalo pak jen těch sedm zmíněných budov, které se kdysi pyšnily velikým nápisem „Valentin Falkensteinersches Stiftungshaus“. Ten na nich však už jen živořil jakýmsi zvláštním posmrtným životem. V některých případech bylo ještě vidět, jak ho původně tvořila jednotlivá písmena, která byla později odstraněna, jinde bylo možné dešifrovat název nadace pod tenkou vrstvou barvy, nebo rozpoznat obrysy písmen v omítce. Byly to takové křehké připomínky minulosti.

V poslední době se však začala ztrácet i tato mementa dřívějších časů – fasády budov, které po dlouhá léta komunistické éry spaly, se začaly opravovat. Donedávna stále ještě přežívali dva nápisy, na České a na Orlí. Když pak před dvěma lety opravili budovu na České 14, nápis z ní zmizel. Tento rok pro změnu zbořili dům na Hlinkách – za okolností typických pro Brno ( pro „neschopnost“ památkářů ho ochránit) – a předevčírem jsem si na procházce městem všiml, že fasáda domu na Orlí 9 se opravuje. Velice pochybuji, že až bude lešení odstraněno, budu mít potěšení obdivovat krásně obnovený zářící nápis „Valentin Falkensteinersches Stiftungshaus“.

A to bude obrovská škoda. Ztráta stop minulosti znamená vždy ztrátu kusu identity. A to platí dvojnásobně, když jde o onu „černou díru“, kterou představuje slavná německá minulost Brna.

Celý text / Read more...