29. 1. 2009

Kdo vybere počiny roku

Nominace na počin roku a jednotlivce nebo organizaci za dlouhodobý přínos můžete všichni vkládat do komentářů až do poledne 9. února. O týden později rozhodne o finálním výběru z nominací (vašich i vlastních) porota složená z členů Rady Brnopolis a jejich hostů, kterou níže představujeme (pár jmen ještě přibude). Děkujeme všem, kteří přijali naše pozvání, a rovněž těm, kteří nám pomáhají informovat o akci další zájemce.




Erika Bezdíčkováčlenka Židovské obce Brno
Jiří Cicvárekprogramový ředitel bývalého Design centra
Jaromír Dufeknovinář
Jiří Dušekředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně
Milena Flodrováhistorička
Vladimír Gašparředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy
Michal Hadlačarchitekt
Jan Hornapodnikatel
Milada Kadlecováekonomka
Julie Kalodovápublicistka a foodbloger
Daniela Kolejkováředitelka kanceláře Státní zemědělské a potravinářské inspekce
Jiří Kulišporadce generálního ředitele společnosti v oblasti výstavnictví
Pavlína Langerovámajitelka vzdělávací agentury
Richard Lankfinanční analytik a vokalista
Petr Marčišákkoordinátor Brnopolis
Ratnesh Mathurfreelance consultant
Eva da Silva MeloFotografka a manažerka ČRo Vltava
Ivo Možnýprofesor sociologie Masarykovy univerzity
Petra Novákovávedoucí redaktorka muni.cz
Jan M. Passersoudce Nejvyššího správního soudu
Radim Polčáklektor Právnické fakulty
Dušan Procházkaspolumajitel reklamní agentury
Pavel Prošekfyzický geograf a polární klimatolog
Anna Putnováděkanka Fakulty podnikatelské VUT
Arturo Quinteroředitel mezinárodní firmy pro lokalizaci software
Martin Reinerspisovatel a nakladatel
Roman Schwanzermanažer
Jan Skotákmanažer mezinárodní outsourcingové firmy
Jan Součekvedoucí dramaturg TS ČT Brno
Don Sparlingředitel Centra zahraničních studií Masarykovy univerzity
Eva Staňkováčlenka občanského sdružení Vaňkovka
Vladimír Svobodazeměměřič
Ludmila Sýkorovápublicistka, autorka televizních dokumentů
Jitka Vanýskovátisková mluvčí VUT
Vlastimil Veselýředitel poradenské firmy a konzultant
Eliška Wagnerovámístopředsedkyně Ústavního soudu ČR
Lenka Zogatovádramaturgyně klubu Fléda
Lucie Zumrovámanažerka
Alexandr Ždímalpředseda občanského sdružení 8D

Za pomoc s informováním veřejnosti děkujeme

iBrno.cz
Brnoinfo.cz
info.muni.cz
Mezinárodnímu studentskému klubu VUT
BrnoNow.com
ChilliJulie.cz
Celý text / Read more...

28. 1. 2009

Nominujeme brněnské počiny (2)

Po nominacích Evy Staňkové z občanského sdružení Vaňkovka se dnes můžete inspirovat tipy Elišky Wagnerové, místopředsedkyní Ústavního soudu ČR, a Jiřího Duška, ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Oba byli přizváni Radou Brnopolis do poroty, která v únoru rozhodne o finálním výběru. Její složení vám představíme zítra.

Eliška Wagnerová nominovala v kategorii počin roku

1) Havlovo Odcházení v Morávkově geniální režii, jako světovou premiéru této hry

2) Měsíc autorského čtení, který, zdá se, proniknul i na celostátní úroveň

3) Mai 68 pánů Kofroně, Plachého a Šimáčka – první premiéra v Mahenově divadle – jako skutečný avantgardní pokus.

Za dlouhodobý přínos jednotlivce nebo organizace pak

1) Antonína Přidala. Geniální translatolog, který svým překladem zajistil nesmrtelnost některým cizím autorům v českém jazykovém prostředí, moderátor intelektuálních diskusí v tom nejlepším slova smyslu, který svými způsoby významně korigoval politickou nekulturnost obvyklou v diskusích na veřejná témata, mezeru po jeho odchodu nikdo plnohodnotně nezaplnil.

2) Divadlo Husa na provázku, jež věrno své pověsti stále experimentuje s formami za účasti úžasných režisérů a herců.

3) Moniku a Břetislava Rychlíkovi za jejich vytrvalou osvětu na poli lidských práv, ať již skrze pořady připravované ve spolupráci s ombudsmanem, nebo pořady týkající se menšin.



Jiří Dušek nominoval na počin roku Noc vědců, která se snaží zábavnou formou vtáhnout návštěvníky vědeckých institucí do báječného pocitu poznání a faktu, že věda dokáže být nejen poučná, ale i fascinující. Díky vyučujícím a studentům Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického se o tom 26. září 2008 přesvědčilo několik tisíc návštěvníků všech věkových kategorií. "Neváhám dokonce říci, že se tato akce může stát stejným fenoménem jako Brněnská muzejní noc".

Za dlouhodobý přínos jednotlivce nebo organizace pak

1) Magistrát města Brna
Ne, to není jízlivý vtip, ani laciné podbízení. Z vlastní zkušenosti vím, že na jednotlivých odborech magistrátu města Brna působí řada odborníků, kterým není rozvoj moravské metropole lhostejný a kteří se snaží při realizaci nejrůznějších projektů vyjít autorům maximálně vstříc. Příprava, realizace i finální dokončení většiny velkých kulturních, sportovních i vědeckých projektů se přitom neobejde jak bez aktivní spolupráce s politiky, tak i zaměstnanci magistrátu města Brna.

2) Muzeum města Brna
za dlouhodobou, systematickou snahu o rekultivaci hradu Špilberk a jeho okolí.
Celý text / Read more...

27. 1. 2009

Šumné Brno

Od Jana Kaplického se ani v Brně nového projektu už nedočkáme. I bez něj si však můžeme v našem okolí všímat, jak architektura umí být vkusná, do prostředí citlivě zasazená, moderní a ducha povznášející, a někdy také nedomyšlená, hyzdící, nudná a přízemní. Jste-li fanoušci televizního cyklu Šumná města, asi jste v prosinci nezmeškali poslední díl, který byl věnován Brnu. Pokud ano, pusťte si ho z archivu ČT, stojí za to.

Radovan Lipus a David Vávra, který tentokrát projíždí městem na Segway, se zaměřili hlavně na Bankovní domy, Rodinné rezidence, Nové školy a Obchodní a obytné domy. Dojde i na brněnské básníky v již, resp. ještě, neexistující kavárně, na Alfu i Omegu, tedy začátek i konec. Pokud vás tikot času už někdy dovedl do obřadní síně v krematoriu ústředního hřbitova, garantuji vám, že jej po Vávrově výkladu začnete vidět jinak.

Mimochodem v roli královny Elišky Rejčky můžete poznat Renatu Putzlacher, která nám v prvním roce Brnopolis pomáhala jako členka Rady a autorka několika textů tady na blogu. Její psaní a fotky můžete sledovat na osobním blogu Angelus.

Jak se vám Šumné Brno líbilo? Kdyby se točilo pokračování, co byste do něj vybrali? A z vaší čtvrti? Nebo nějakou ohyzdnost jako odstrašující příklad?

Celý text / Read more...

19. 1. 2009

What is the move of the last year in Brno?

Brnopolis is looking for an original move, event or action that contributed most to the city attractiveness for people in creative professions in 2008. It might happen in culture, gastronomy, business, science, media, public administration, sport or other activities. Do you remember such a performance, a lecture or a visit, an exhibition, opening a new shop, founding a new organisation, TV or radio programme? You will certainly find other possibilities.

And further - what individuals or organisations would you award for their long term benefit? This is not related to the last year only and examples can include people behind theatres, galleries, restaurants or cafes, playgrounds, bookshops or publishing houses. You can also choose someone from intermediaries, schools or NGOs, even private companies or public authorities. What or who has been keeping the high level reputation for years and supporting creative communities development in Brno?

This is not supposed to be another of so many awards highlighting every shout we do. Not another poll for everybody celebrating the most popular ones with a posh ceremony guided by a jolly moderator.

The final result is not the most important. That's rather the nominations themselves and a few words providing the argumenent (perhaps even more important). That is why we turn to you and hope to receive some in comments. Nominations from you, your colleagues or friends are welcome here by February 6 11th.

Your suggestions will be appreciated by the jury (over 30 names to be published here soon) that will select then the winners. Those of you with the most interesting nominations will be invited (do not forget to leave a contact) to the meeting and discussion with the winners.

Celý text / Read more...

16. 1. 2009

Rozjímání o energetické bezpečnosti

Vedle špatných zpráv o nejistých dodávkách plynu z Ruska je dnes vhodné připomenout i jednu zprávu dobrou! Evropa má přece vlastní obnovitelný zdroj čisté energie, který je dosud využíván jen zcela nedostatečně. Je to kreativita - tvořivá lidská energie. Tuto energii dokáže opakovaně a velmi ekologicky „produkovat“ každý člověk.

Vedle zdroje energie konstruktivní je v každém z nás ovšem i zdroj energie destruktivní. Má to svou evoluční logiku, vždyť náš živočišný druh po většinu z tisíciletí svého krátkého vývoje bojoval o život s nepřátelským okolím! V epoše globální lidské civilizace však bude třeba dosud převažující produkci této negativní energie utlumit. Pro přežití rostoucího počtu lidí na naší malé planetě je přece stále důležitější schopnost empatie a umění „domluvit se“ o způsobu vzájemného soužití, než umění „zahubit nebo zahnat protivníka“ - ať už v boji nebo ve volbách.

V posledních letech přibývá důkazů o tom, že právě emoční inteligence může být pro přežití naší „globální vesnice“ klíčovou výbavou. Daniel Goleman ve své knize (Emoční inteligence, New York Times Bestseller v r. 1995) uvádí, že tzv. EQ může být mnohdy důležitější než IQ a to zejména při řešení neočekávaných obtíží.

Na str. 159 cituje z jedné studie informačních sítí:
„Formální organizace je sestavena tak, aby si dokázala snadno poradit s očekávanými problémy, ale když vznikne neočekávaný problém, vstupuje do hry neformální organizace. Její složitá síť sociálních vazeb se formuje a upevňuje pokaždé, když spolu kolegové komunikují, a s postupem času krystalizuje do překvapivě stabilního uspořádání vztahů. Tyto informační sítě fungují velmi pohotově a při plnění úkolů přeskakují funkce celých oddělení…

Na str. 160 dodává, že:
„v blízké budoucnosti budou základní dovednosti emoční inteligence důležitější než kdykoliv předtím.“… „S postupem času, jak intelektuální kapitál a služby založené na znalostech nabudou na významu, bude zefektivnění týmové práce hlavním způsobem, jak tento intelektuální kapitál zhodnotit. …Aby byly úspěšné, nebo dokonce, aby přežily, budou se podniky snažit rozvinout emoční inteligenci na úrovni kolektivu.“

Peter M. Senge přidává do druhého vydání knihy Pátá disciplína (s podtitulem Teorie a praxe učící se organizace) poučení z praxe vedoucích manažerů globálních společností v prvních letech 21. století. Z jejich zkušeností vyplývá, že podmínkou úspěchu se stává kultura „myšlenkové otevřenosti“, která vytváří příznivé podmínky pro uplatnění tvůrčí energie zaměstnanců a týmovou spolupráci napříč celou organizací.

„Participativní (expresivní) otevřenost byla populární v 80. letech 2é.století – poskytovala zaměstnancům mechanismy (diskusní skupiny, výzkumy…), které jim umožňují dát managementu, co si myslí, aniž by přebírali jakoukoliv zodpovědnost za problémy a za svou roli při jejich řešení či odstraňování… Tyto mechanismy selhávají - nepovzbuzují k přebírání individuální zodpovědnosti a neodhalují skryté informace (potenciálně ohrožující nebo nepříjemné), které mohou motivovat k učení a přinášet skutečnou změnu. Participativní otevřenost nestačí – nestačí se jen vzájemně seznámit se svými názory. Společné učení začíná tehdy, když jeden druhému nasloucháme a to není snadné. Myšlenková otevřenost vede k pohledu dovnitř, kdy si uvědomujeme předsudky a omezení svého myšlení i to, jak naše myšlení a jednání přispívá ke vzniku problémů…

Lidé, kteří pomáhají vytvořit takové prostředí, si na základě rozmanitých životních zkušeností osvojili neotřesitelnou víru v sílu, která spočívá v uvolnění a sladění duchovní energie lidí a vydali se na celoživotní cestu za poznáním toho, co to znamená a jak toho dosáhnout.“


Domníváte se, že je Brno dostatečně "myšlenkově otevřené"? Víte o nějakém záměru – akci nebo projektu, který by vytvářel podmínky pro „uvolnění a sladění duchovní energie“ v našem pověstně rozhádaném městě? Znáte nějaké odborníky na problematiku emoční inteligence? Jak by se mohlo v Brně začít systematicky rozvíjet prostředí pro kreativní myšlení?

• Daniel Goleman: Emoční inteligence (Columbus s.r.o. 1997)
• Peter M. Senge: Pátá disciplína (Management Press, Praha 2007)

Celý text / Read more...

14. 1. 2009

Přijďte na AKUSTICKÝ HYDE PARK s Black Uganda Choir

Přijďte ve středu 21.ledna od 19:30 do Křišťálového sálu Staré Radnice poslouchat a třeba něco přidat na první experimentální Circulus Acusticus v Brně.

O co jde? O setkání v kruhu bez podia a hlediště. Naslouchej a až na tebe přijde řada, daruj ostatním pět minut svého času – Zahrej. Nebo zazpívej. Sám nebo s někým, kdo je s Tebou v sále – Nebo řekni příběh. Přečti něco z knížky. – Zarecituj. Zatanči. Kouzli. – Cokoliv. Je to Tvých pět minut – Nebo jen poslouchej a třeba klidně usni.

Co nachystáme? Židle – Naladěnou kytaru – Naladěnou baskytaru – Mikrofon na přizvučení – Djembe – Dřívka – Moderátora.

Zbytek večera je na nás v sále! Kdo je pro, že by svých pět minut na Hydeparku dal, ať pošle krátký mail na ralank@volny.cz.

Srdečně zvou a na setkání se těší

Richard Lank
Black Uganda Choir
a
Věra Šustrová
Brněnské kulturní centrum

Celý text / Read more...

12. 1. 2009

Brnopolis for foreign speakers

This blog is bilingual and our intention is to bring more posts and attract more comments in English this year. Let's start with a brief summary for those who need the basic introduction.

Brnopolis is an open Brno community of people in creative professions, and interested in international city development. The non-profit apolitical initiative invites and exchange opinions and experience through this moderated weblog, as well as face-to-face informal meetings held through the OpenCoffee Club, which meets in over 80 cities around the world.

Take Brnopolis as an informal communication platform, think tank network or ideas lab that brings like-minded people together to share ideas, contacts & experience. It also brings these voices to local government and policy makers in Brno and the region.

Why?
The city of Brno has enormous potential within Central Europe that is not being fully exploited yet. The city is a traditional hi-tech center with the unique position in education, research and development (see European Cities of the Future 2006/07 or The Rise of Knowledge Regions). However, it lacks openness to new ideas, contacts and opportunities, more diverse and cosmopolitan character.

Whom is Brnopolis for?
Sociology calls them creative class (the book Rise of the Creative Class by Richard Florida actually inspired us) - entrepreneurs, researchers, artists, managers, cultural events organisers, university lecturers and students, architects, lawyers, doctors, computer programmers, representatives of media, financial services or design & advertisements, etc.

The special target group are expatriates living, working or studying in Brno. So far we have organised two meetings with them (see summary & photos from April and June) and conducted a survey among foreign students. This year we plan another expats meeting and a series of posts introducing their lives in Brno.

In addition to expats, we are looking for people with strong relation to Brno living abroad (at least for months) who would answer a few questions comparing their place and Brno. We would also appreciate finding more partners for networking with Vienna and Bratislava creative hubs.

What else do we discuss here?
Cafes and other places of authentic street culture: what places do we attend, International projects funded by EU programmes: how to apply and what to use funds for, City of universities and knowledge: where are talents and creative hi-tech jobs, Writers and bloggers: citizen journalism in the era of web 2.0 social networks.

Do you know someone who may be interested?
Would you like to join us at Brnopolis? Subscribe to RSS or mails, drop a note to your colleagues or friends, give them the link. Contact us at info (at) brnopolis (dot) eu.

Celý text / Read more...

11. 1. 2009

From the north of Spain to Brno and back

My experience in Brno is still short, I've been only living here for three months, but there are some little things that are making very comfortable this stay here. And at the end, the small details are the most important things.

I'm a 25 years old erasmus student of the Brno University of Technology and I come from Santander, a city in the region of Cantabria, in the north of Spain. I make this point just to explain that although much of the time I've been in Brno I've been enjoying the studing abroad experience, I have also tried to got into the original moravian way of life. And sometimes this isn't easy.

The main wall I have here is the language and the problems of communication. What you expect of a big and important city of a country is to make things easy for the visitors, but here in Brno there is still homework to do. I know that it's my own work to learn some basic sentences to survive everywhere I go, but sometimes the easiest thing as buying a ticket for a match, asking for information at the bus station or just visiting the city can be harder than you can imagine.

But, as I said, these are small details, and these ones are not too important, they're just things to improve in the future. In the other hand, the calm of the city and its people and the cultural atmosphere that seems to cover many corners of the town are these other details that make you fall in love with Brno. The clean streets, the silence in the trams -that are always on time-, the czech typical architecture, the coffees and pubs, the paths around Spilberk castle...

By the way, I'm only a newbie in the city and I know that probably I'm still losing many of the most fascinating places of it. Now I'll find again the bad details that I talked about. The lack of information in english probably make me lose some good events. That's why every initiative as Brnopolis is welcomed for foreigners living in the town, because it really helps, and can be very useful.

Juan Hernando García

Celý text / Read more...

8. 1. 2009

Nominujeme brněnské počiny (1)

Na tomto místě bych ráda uvedla své nominace na Brněnský počin roku Brnopolis. Snad vám budou malou inspirací a své nominace přidají i ostatní čtenáři blogu.



Událost, která přispěla k atraktivitě města:


1) Sochy v ulicích, které se v Brně jako příjemné oživení objevily v rámci akce Brno - město uprostřed Evropy a vzbudily tak nejenom pozornost obyvatel a návštěvníků města, ale i naději na možné budoucí zlepšení stavu veřejných prostorů.

2) Koncerty Brněnské filharmonie ve Wannieck Gallery, které objevily pro brněnské milovníky hudby nové atraktivní prostředí rekonstruované strojírny a současně také přivedly do budoucí nové čtvrti města Brna další zájmovou skupinu obyvatel

Jednotlivec nebo organizace, které jsou dlouhodobým přínosem pro jedinečnost města

1) Petr Fedor, kastelán hradu Veveří, bez jehož osobního nasazení by chátrání hradu pokračovalo další desetiletí a Brno by tak přišlo o jedinečné místo pro kulturní i rekreační aktivity v přírodním zázemí města

2) Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, jejíž nadšení zaměstnanci vytvářejí naučné programy a organizují pořady,které na Kraví Horu lákají stále více lidí všech generací.

Celý text / Read more...

7. 1. 2009

Kavárna a internet - jde to dohromady?

Ze statistik návštěvnosti se zdá, že loni zde nejvíce táhlo téma kaváren a wi-fi. Jenže "internetová kavárna - to je prostě paskvil" - tohle aspoň říká jeden z dotázaných na začátku filmového dokumentu ze seriálu STYL věnovaný brněnským kavárnám. Jde to tedy vůbec dohromady?

To se chci právě zeptat. A nabízím svůj osobní pohled.

Internetová kavárna ve svých počátcích byla spíše strohou místností s pár počítači připojenými k internetu, kde jste na požádání dostali i něco k pití. Pamatuji si to hlavně z řeckých ostrovů, kde přežít hodinu bez frappé nebo džusu hraničilo s otázkou samotné existence. Od těch dob je mnohé jinak.

Na jedné straně si můžeme ve velkých městech zajít vyřídit poštu do levných internetových center s desítkami počítačů vedle sebe. Na straně druhé máme obvykle na výběr z mnoha kaváren, restaurací a barů s kompletní nabídkou občerstvení, mnohem příjemnější atmosférou a s možností připojit se na internet (často zdarma) svým notebookem, mobilem nebo něčím mezi tím.

A tady jest schován pudlík. Nemusíme si ani hrát se slovíčky. Pokud myslím tu druhou z výše zmíněných možností, internetová kavárna nebo kavárna s internetem je prostě v mém chápání především kavárna. Měla by mít svůj styl (ty lepší snad i vyzařující genius loci), aspoň trochu originální nabídku pochutin, pozornou obsluhu a pokud možno klid (tedy ne vyřvávající rádio) a - wifi.

Od těch dávných dob se totiž změnila ještě jedna věc - výrazně vzrostl počet hostů, kteří mají zařízení pro internetové připojení stále u sebe. A vyřídit si v kavárně při čekání na společnost osobní poštu nebo si přečíst novinky z médií či něco od svých oblíbených autorů je prostě alternativou k dřívějšímu čtení novin. Noviny - už v tom slově číhá past. Pro koho jsou odpoledne texty v tištěných novinách novinkami dne?

Nabídka bezplatného wifi v kavárnách mi nápadně připomíná zápůjčku novin. Oboje by mělo být součástí kultury kavárny a vyjádřením péče o hosty. Internet v kavárně pro mě vůbec není signálem, abych v ní čekal moderní design, kabely mezi stoly a kávu v kelímku. Naopak - budu rád, pokud možnost bezdrátového připojení poznám jen podle decentní zmínky v menu nebo podle ostatních hostů, kteří místo šustění tiše ťukají.

Co si myslíte vy? Patří do kavárny internet? A kam rádi chodíte?

Celý text / Read more...