Hledají se vizionáři pro Jižní centrum

Území "za nádražím" - tzv. Jižní centrum, by se mělo stát hlavní branou do města i regionu. Zdá se, že zatím o jeho budoucí tváři a duši přemýšlejí víc developeři a investoři než město samo. Z prvních "scénářů" projektů několika developerských společností, které nedávno vytiskly místní noviny, je zřejmé, že si jejich manažeři uvědomují mimořádnou šanci vytvořit v tomto atraktivním území kus nového města. Doplněno 1.9. 15:00

Startovní představy investorů jsou tedy známé, ale jaké jsou vlastně priority města a regionu v tomto území? Existuje sice schválený územní plán, který je důležitým, ale pouze základním dokumentem, protože podstatné je, čím a jak by měl být naplněn. Představu života a "poslání" této nové čtvrti ve všedních dnech i slavnostních chvílích nelze popsat jen systémem technických regulací - tak jako obsah divadelní hry nelze nahradit jen návrhem její scény. Protože realizace tak rozsáhlého projektu bude trvat léta, je pro úspěšný výsledek velmi důležitá veřejná podpora této vize.

Představa budoucího využití Vaňkovky se postupně vyvíjela a proměňovala a za ta léta byla mnohokrát mediálně prezentována, takže se nakonec stala jakýmsi "veřejným názorem". To bylo velmi důležité ve chvíli, kdy jsme jako Občanské sdružení dostali možnost komunikovat přímo s investorem Galerie Vaňkovka. Myslím si, že veřejná podpora této vize Vaňkovky přispěla k tomu, že to nejdůležitější z ní se nakonec přece jen realizovalo - více ZDE

A jakou představu mají o charakteru nové městské čtvrti její budoucí uživatelé? Jak lidé vnímají odlišný charakter i poslání různých částí města? V čem může být hlavní přínos nové čtvrti pro Brno a kraj? Jaké městské, regionální nebo evropské instituce, jaké atraktivní funkce a veřejné služby tam budou hledat místní, dojíždějící a turisté? Jak si představujete ideální přestupní body hromadné dopravy?

Jaké typy bydlení by tady měly být? Jak by se měla tato čtvrť jmenovat? Jakou hierarchii by měla mít síť veřejných prostorů - kde by mohla být její "magická místa"? Na jaké hlavní celoměstské pěší osy by měla být tato síť navázána? Jak pojmenovat nové ulice a náměstí? Podle jakého scénáře umístit výtvarná díla? Měly by kryté trasy nákupních pasáží vytvořit úplnou spojnici mezi historickým jádrem a novým nádražím? Kudy by měla vést páteřní pěší spojení do sousedních čtvrtí?

Jaké poznávací trasy pro turisty by tudy mohly vést, jakým způsobem by bylo vhodné turisty "navést" do historického jádra? Měly by novou čtvrtí procházet z historického jádra různé průvody (např. Majáles)? Pokud ano, kde by mohl být vhodný prostor pro závěrečné setkání jejich účastníků a případné slavnosti? Kudy a jakým způsobem by mohla vést procházková cesta z historického jádra k řece? Jaký charakter a atraktivity by mělo mít nové nábřeží? Kudy by měly vést hlavní cyklistické trasy a kde by mělo být umístěno potřebné vybavení (WC, stojany na kola)?

O těchto tématech není třeba diskutovat odbornou hantýrkou urbanistů, architektů ani dopravních specialistů - odbornící by si měli umět sami "přeložit" postřehy a představy laiků do své řeči, protože jim to pomůže formulovat vizi, kterou veřejnost přijme za svou. Tak tedy "uvolněte se, prosím"!

---

Na článek Evy Staňkové volně navazuje Michal Hadlač v sérii článků o Jižním centru:

• Jižní centrum - co s ním?
• Jižní centrum (1): komfortní dopravní spojení
• Jižní centrum (2): přirozený rozvoj města
• Jižní centrum (3): evropské instituce

Celý text / Read more...

Srpnové události 1968 a 1969 v Brně

Před pěti lety jsem dostal skromný e-mail od paní Věry (Nicol) Sečkářové, že se podařilo a brožura s jednoznačným názvem Srpnové události 1968 a 1969 v Brně, do které spolu s Janem Břečkou vložila nemalé úsilí, konečně spatřila světlo světa. Vydal ji Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna, prý ať si ji tam vyzvednu, mám-li zájem. Měl jsem zájem.

Ale tím Věřina práce zdaleka neskončila. Zde je k dispozici zatím poslední, třetí rozšířené vydání z r. 2006. A asi nepůjde o vydání poslední, protože na podrobnou a ucelenou studii o srpnových událostech v Brně stále čekáme.

Leitmotivem Srpnových události 1968 a 1969 v Brně je uctění památky obětí oněch osudných dní a zachycení vzpomínek jejich nejbližších. Už kvůli nevyslovené tísni a hanbě, že tyto vraždy se zametly pod koberec a nikdo se z nich nikdy nezodpovídal. Přesně v duchu Orwellova 1984: „Kdo kontroluje minulost, kontroluje i budoucnost“

Kněz Tomáš Halík si v jedné ze svých knih položil těžkou otázku, jak se vyrovnat s nepotrestaným zlem. Co můžeme pro (často utýrané a zavražděné) oběti učinit, když na viníka v jeho životě spravedlnost nedosáhne a „Bůh k tomu mlčí?“

A Tomáš Halík odpovídá: To nejmenší, co máme udělat, je udržet v obecné paměti příběhy nebo alespoň jména obětí. Nedopustit, aby se propadly do temnoty pouhé statistiky. A připomíná Pražské Židovské muzeum se stěnami pokrytými jmény zavražděných v koncentrácích nebo veřejné čtení jmen obětí teroristického útoku na WTC z 11.září

Ze stejného rodu je i tato útlá, ale důležitá brožura, která by měla patřit k základnímu vzdělání každého brňana. Práci Věry Sečkářové a Jana Břečky obdivuji a pokorně po nich zopakuji jména Josefa Žemličky a Viliama Debnára, které zavraždili okupanti v r. 1968. Horší nás čekalo o rok později. Danuši Muzikářovou a Stanislava Valehracha mají na svědomí příslušníci SNB a Lidových milicí. Pro střelbu do lidí již nebylo třeba out-sourcingu ze zahraničí v rámci „bratrské pomoci"...
Celý text / Read more...

Kde uspořádat workshop či teambuilding?

V Big Brně, tj. v Brně a okolí do cca 40km od náměstí Svobody, je určitě mnoho zajímavých míst, kde nejen nadnárodní firma pořádá pro své pracovité, loajální, oblíbené či jinak perspektivní zaměstnance vícedenní školení nebo teambuilding. Víme, jak je na tom Brno s touto nabídkou?

Hážu rukavici ostatním přispěvovatelům: máte-li nějaký osobní zážitek z takového místa, tak sem s ním na Brnopolis.

Návrh na pár pravidel hry:

1. odlišujme poskytovatele místa - penziony, hotely, kempy, muzeua - a poskytovatele služeb, jako vzdělávací agentury, centra volného času atp.
2. nejdůležitější je osobní zážitek a vlastní názor. Ne, že bych se bál, že na Brnopolis začne bujet PR pro penzion tetiččina bratrance, ale zmínit se to musí
3. poskytovatele místa propereme z následujících hledisek. Kdo chce, může i udělovat hvězdičky
• dopravní dostupnost, parkování, bezpečnost
• vybavenost školících / tréninkových míst - wifi, osvětlení atp.
• kvalita kuchyně a kulinářského servisu vůbec
• kvalita ubytování
• genius loci - co jinde nemají a tady zrovna jo?

Co se týče posledního, mám báječný zážitek z penzionu U tří volů v Býkovicích. Na pánských záchodcích jest ve chválihodné snaze ušetřit elektrickou energii a dva zbytečné pohyby rukou instalováno automatické rozsvěcování. Bohužel, jediné pohybové čidlo je umístěno u vstupních dveří, což jaksi nepočítá s delší prodlevou v rámci velké potřeby. Člověk si odejde deset metrů kolem umyvadel do ústraní a do minuty je kolem něho tma jako v p... V pytli, pochopitelně.

A co teď? Čekat, až někdo přijde? Zadnice svrbí! Riskovat hygienickou katastrofu v neznámém uzavřeném prostoru? Nebo totální ostudu při běhu k čidlu a zpět? Jaká má být optimální strategie motivovaného, kreativního a flexibilního pracovníka, jehož denně tak vzývají na job.cz? Ať si každý odpoví sám. Upozorňuji ale, že bez ohledu na zvolené řešení se člověk cítí jako idiot.
Celý text / Read more...

Jak vidí Brno zahraniční studenti V

Páté a poslední pokračování navazuje na předchozí články o zahraničních studentech v Brně, proč si vybrali Brno ke svému studiu, co věděli o Brně před svým příjezdem a jaké byly jejich první dojmy po příjezdu. Tentokrát o tom, co se jim tady líbí a nelíbí.

Většina studentů si i přes počáteční nedůvěru Brno oblíbila a vytvořila si k němu osobní vztah. Studenti oceňují výborný systém městské hromadné dopravy, velikost města a s tím spojenou ideální dostupnost universit, kolejí a dalších míst. Brno hodnotí jako zelené město s mezinárodní atmosférou, se spoustou barů a klubů, s přátelskými a milými lidmi. Jako plus uvádějí nízkou koncentrace turistů.

Co se ve většině případů studentům na Brně nelíbí, je malá znalost světových jazyků, především angličtiny, a to i ve významných institucích, kde by to mělo být samozřejmostí. Dalším nešvarem jsou pochybné existence ve středu města i v přilehlých částech, kteří obtěžují česky nehovořící studenty. Některým též příliš nepřirostla k srdci česká jídla.

Když měli respondenti vystihnout Brno pěti slovy, mezi nejčastější patřily - malé, historické, mezinárodní, pohodové, přátelské, studentské, levné.

Studenti jsou jistě specifická skupina návštěvníků a mají odlišné pohledy na Brno než turisté nebo návštěvníci veletrhů. Je to ale pro Brno příležitost snažit se přitahovat mezinárodní studenty a stát se prestižnější destinací pro studium. Právě tito studenti se mohou vracet jako zástupci firem, obyčejní turisté nebo si Brno oblíbí natolik, že se vrátí zpět a rozhodnou se zde trvale usadit.

Jaké jsou vaše zkušenosti s cizinci a jejich pohledy? Díváte se na Brno podobnýma očima a myslíte si že Brnu prospěje větší otevřenost vůči cizincům? Podělte se s námi o názory v diskuzi.
Celý text / Read more...

O kloboucích pro Viktorku

Bulváry o arboretu v areálu PřF MU mlčí, tak asi není stoprocentně trendy. Století typu 21 tam netepe mohutným basem, ale šumí. Leč, zde předváděné modely jsou skvěle vytuněné a tento týden opět rozkvetla, jako každoročně od r. 1924, na pouhé tři dny Viktorie královská, krásný leknín s velkými listy, jež by hravě unesly klidnější batole, pokud by takové stvoření existovalo -Botanická zahrada



Tato událost si žádá oslavu, nejlépe jazzový večer a dámy i pánové v extravagantních kloboucích, krásných šatech a se slunečníky jsou vítáni!! V zahradě řemeslně a nijak dotěrně zaswinguje Bonbon a půvabné, protože nepodvyživené, dívky a paní předvedou modely paní kloboučnice ze salonu, jehož jméno jsem zapoměl.

A tak tomu i bylo. Hosté od dvou let do sta let korzovali po sklenících i cestičkách, a mimo její veličenstvo Viktorii a jinou flóru obdivovali i klobouky starších dam, které rozhodně netrpěly nedostatkem kreativity. Zvláštní věc: starší dámy byly opravdu starší a své okolí nijak nestrašily věčným mládím, kterým mnohé celebrity útočí z televize a někde i naživo. Byly usměvavé, elegantní a jejich vyrovnanost vzbuzovala v přítomných protějšcích přinejmenším touhy se slušně chovat. Jinak obligátní volové tentokrát nepřišli a fakt hustý byl hlavně skleník sukulentů.


Musím zmínit i vystavený trojrozměrný herbář vzniklý zaléváním vysušených rostlin do norské pryskyřice, což není vůbec snadné, protože termické reakce hrozí spálit zalévaný artefakt, když se spěchá. Co má zůstat dlouhotrvající, to si žádá péči a čas.

V úvodu jsem použil slovo "vytuněný". Nemám ho rád. Místo tohoto bastardního exota navrhuji používat ryze českou parafrázi "vymazlený". Ostatně večer v botanické zahradě byl přesně takový. Vůbec nebyl retro, spíš vzpomínkou na budoucnost, které bych se chtěl dožít. Až mě zase jednou bude brnět hlava ze tempa doby a outletů na passé, byť nedávno vyrobené zboží, půjdu se schovat do své lepší budoucnosti v arboretu PřF MU.


Celý text / Read more...