Hlavu vzhůru Brňané (nebo Brňáci): 5/7 Bydlíte ve městě talentů

Jak udržet v Brně schopné lidi, aby neodešli za atraktivnějšími příležitostmi do Prahy nebo zahraničí, je další z návodných otázek, kterou si vybírám.

Rozdělme otázku na dvě části, do Prahy a do zahraničí. Pokud se někdo z Brna přestěhuje do Prahy, řekl bych, dobře mu tak. Pokud se odstěhuje ven, s tím žádný Brňák nic nenadělá.

Naše rodina je ten druhý případ. Den před oficiálním uznáním ČR jako člena EU jsme s rodinou odletěli do USA, kde jsme dodnes. I kdyby byla v Brně sebelepší dopravní síť s cestami bez zácp, lidé mohli dobře parkovat v centru, majitelé sbírali po svých psech na ulicích, nulová kriminalita, Bratislavská a Cejl zastavěné luxusními domy se solventními nájemníky, přebytek talentovaných studentů hledajících dychtivě práci, tisíce pracovníků z vyspělých zemí pracujících v místních pobočkách nadnárodních firem, noční podniky s nearogantní obsluhou otevřené do rána, koncerty v klubech každý den, HC Kometa v extralize, FC Boby v Lize mistrů, ochotný personál v restauracích a čistá přehrada, v Brně bychom zkrátka nezůstali.

Česko má před sebou ještě hodně velký kus cesty, aby se vylízalo z dědictví experimentu, kdy jsme si měli být všichni rovni. Můj známý Jarda Bengl nastoupil v srpnu na velmi vysokou pozici v Google. Z Prahy se spolu s manželkou a dětmi přestěhoval do Curychu. Hovořil jsem s ním telefonicky těsně před nástupem. Google zřídil pobočku v Curychu proto, že to bylo město v Evropě, kam by se většina manažerů z Evropy byla ochotna přestěhovat v případě atraktivní nabídky práce. Z postkomunistických zemí byl údajně nejvýše na seznamu možných měst pro evropský Google polský Krakov.

Snaha o zatraktivnění města Brna k přilákaní elitních lidí je mimo možnosti brněnských radních. Tady je úkol pro celé Česko. Bez ohledu na to, kdo právě kormidluje zemi, mám z povzdálí za to, že vykročilo velmi dobře.

Jako bývalý zaměstnavatel ve firmě s domácím kapitálem nabízím ještě jeden alternativní pohled. Každý vstup zahraničního zaměstnavatele na brněnský trh práce znamenal pro nás úbytek šancí k nalezení schopného zaměstnance za rozumný peníz. Citelně pamatuji otevření servisního centra IBM a inženýrské platy zde vyplácené, na které jsme jaksi nebyli zvyklí. Otázkou tedy je, pro koho otevírání kanceláří slovutných firem v Brně bude přínosné. Firma, kde jsem dříve pracoval, dnes hledá pomoc v Indii.

Shrnuto, Brno je ideální město pro start do života. Bude to vždy město mladých.
Celý text / Read more...

Týden vědy na spadnutí

Není to tak dávno, co v Brně (a Praze a dalších městech) proběhla velice úspěšná Noc vědců a už tu máme další akci zaměřenou na popularizaci všech možných vědních oborů. Tentokrát ji pořádá Akademie věd České republiky.

Přestože narozdíl od Noci vědců už Týden vědy není jen "show", kam se lidé chodí bavit a sledovat pokusy, ale jde o "vážné" přednášky, z minulých ročníků vím, že Týden vědy měl vždy veliký úspěch, dokonce větší, než se čekalo - na některé přednášky se někteří moji známí při nejlepší vůli nevtlačili, a když vtlačili, pak přednášejícího přes hlavy ostatních posluchačů neviděli, a když viděli, tak ho zase neslyšeli :)

Ovšem Akademie věd se očividně umí učit z chyb a po organizační stránce už jim myslím není co vytknout - přednášky se konají na atraktivních místech se slušnou kapacitou (hvězdárna, aula FSS MU, Technické muzeum...), některé přednášky je možno poslouchat online a vybrané přednášky (ze všech měst) budou později dostupné i v archivu, což určitě ocení řada lidí, kteří by si stejně jako já rádi poslechli více přednášek konajících se ve stejnou dobu na různých místech.

Týden vědy je ovšem lákavý i tím, že jsou pro veřejnost otevřena všechna možná vědecká pracoviště AV ČR a rozhodně je na co koukat - jen v Brně je jich 15 + otevřen bude i univerzitní kampus v Bohunicích. Z osobní zkušenosti vím, že úroveň provádění návštěvníků se v různých ústavech liší - v některých ústavech měli připravený bohatý program a bylo vidět, že je prezentace ústavu opravdu těší, v jiných jsem měla pocit, že jsem spíše na obtíž. Můj tip pro návštěvu - rozhodně Ústav přístrojové techniky v Králově Poli :)

Tip na konkrétní přednášku už tak jednoduchý není, na výběr je toho ale tolik, že si snad každý najde něco, co jej zaujme. Já sama dávám přednost technickým a medicínským oborům, takže už mám v kalendáři např. zatrženu přednášku o Opomíjených vlivech světla na náš organismus nebo Světlo a fotosyntéza.

Na závěr obrovská pochvala pro webové stránky Týdne vědy - tak dobrou prezentaci už jsem dlouho neviděla - přehledné, s dostatečnými informacemi o jednotlivých přednáškách i hodinách "otevřených dveří". Těším se.
Celý text / Read more...

Jízda od severu

Roman Schwanzer si ve svém příspěvku Tak nám otevřeli "Hlinky" stěžuje na trvající kolony při jízdě ze severních částí Brna směrem na Pisárky. Je pravda, že kolony se vyskytují, i když je třeba i popravdě přiznat, že jsou menší a zdržení v nich ani ve špičce nepřesahuje několik málo minut. Trasou projíždím denně z Králova Pole do Bohunic, takže s tím mám dost zkušeností. Horší věc pro nás ze severu je, že se na nejbližší tři roky musíme připravit na trvalý průjezd staveništěm při budování mimoúrovňové křižovatky Žabovřeská x Hradecká a výjezdu z tunelů Dobrovského.

Aktuální informace o tom, co nás řidiče čeká, jsou shrnuty v následujících informacích z Odboru dopravy MMB.

Uzavírka Purkyňova je povolena v úseku od smyčky Červinkova po křižovatku s ulicí Herčíkovou v termínu od 3.9. do 15.12., pak bude pokračovat další etapou na Purkyňové. Je povolený jednosměrný provoz ve směru Hradecká, sjezd rampou dolů na křižovatku Herčíkova x Purkyňova, přikázaným směrem doprava podél Technického muzea až ke smyčce Červinkova, pak už je provoz normální. Celá uzavírka je kvůli výstavbě MÚK Hradecká x Purkyňova.

Stavba "Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B", termín: 1.10.2007 - 31.10.2010. Úplná uzavírka ulice Hradecká ve směru do centra v úseku mimoúrovňové křižovatky s ulicí Žabovřeskou, úplná uzavírka ulice Dobrovského v úseku mezi ulicemi Purkyňova - Hradecká. S úplnou uzavírkou souvisí uzavírka ulice Žabovřeská - větví mimoúrovňové křižovatky Žabovřeská x Hradecká, povolení vydává Krajský úřad JMK.

Podstatou změny organizace dopravy od 1.10.2007 je:
- zajištění průjezdu přes staveniště alespoň ve dvou pruzích ve stopě Hradecká - Žabovřeská (mezinárodní tah E461) pro všechny druhy vozidel,
- zajištění výjezdu z centra po ulici Hradecká alespoň v jednom pruhu, bezkolizní připojení před křižovatkou s ulicí Královopolská s vozidly z ulice Žabovřeská,
- přerušení možnosti jízdy do centra po ulici Hradecká, značení několika variantních objízdných směrů, především po ulici Sportovní, dále po Palackého třídě, od 15.12.2007 rovněž po ulici Purkyňova přes nově vybudovanou mimoúrovňovou křižovatku. Na křižovatce s ulicí Královopolská pak bude doprava odvedena na ulici Purkyňova. Doporučujeme řidičům využít již některou z předchozích možností, aby nedocházelo ke zbytečným kolonám před místem křížení s protijedoucími vozidly.
- přerušení výjezdu z ulice Žabovřeská do ulice Dobrovského, náhrada objízdnou trasou po ulici Purkyňova, případně po ulici Skácelova, dle konkrétního cíle jednotlivých řidičů.

V následujících měsících budou dopravní změny doplněny o další kroky, zejména:
- zrušení možnosti odbočení z ulice Žabovřeská směrem do centra, náhrada objízdnou trasou přes ulici Purkyňova. Doporučujeme však odbočit již dříve na ulici Bráfova nebo Zborovská a nezatěžovat již tak přetížený uzel křižovatek ulic Královopolská a Purkyňova.
- úplná uzavírka ulice Dobrovského mezi ulicemi Slovinská a Chodská, náhrada objízdnou trasou po ulicích Domažlická nebo Husitská.

Z uvedeného je zřejmé, že kolony na křižovatce Hlinky jsou bohužel jen tím menším problémem z těch, které v Brně na řidiče v nejbližších třech letech čekají. Situaci totiž výrazně zkomplikuje i uzavření ulice Husova na celé příští léto, které povede k přetížení již tak dost přetíženého Úvozu.

Autor: Jiří Kohoutek

Celý text / Read more...

Hlavu vzhůru Brňané (nebo Brňáci): 4/7 Brno MÁ své výhody

Třetí návodná otázka zněla Co považuji v Brně za největší problém. Otočením pohledu z negativního na pozitivní dostávám Co považuji v Brně za největší výhodu. Výhody žití v Brně jsem shrnul v druhém díle mého seriálu, dnes se budu snažit vypíchnout tu nejdůležitější.

Největší výhodou Brna je, že dokáže v rámci Česka nabídnout výhodné podmínky pro život mladého dynamického člověka se širokým spektrem zájmů zahrnujících informační technologie, kulturu, sport a vzdělávání. Výhodou je, že v Brně máte od každého trochu.

Zamyšlení nad kvalitou brněnského života mě přimělo k tomu, abych se pídil po nějakém žebříčku českých měst seřazených podle jejich kvality nebo obliby. Nic jsem nenašel, tak jsem se podíval, jak si stojíme zde v USA a podle čeho se vlastně kvalitní město pozná.

Na stránkách CNN jsem přišel na radostnou novinu, že okres, kde máme dům, Paulding County v Georgii, je vyhodnocen na 20. místě v žebříčku nejlepších míst pro život v USA. Celkově je tu 3140 okresů, z toho 159 v Georgii. Co je důvodem tak vysokého umístění? Rapidní vzestup pracovních příležitostí a investice do lokální infrastruktury. Celkově redaktoři CNN posuzovali množství pracovních míst, dobu dojíždění do práce, cenu domů a pozemků a kriminalitu. Kvalita životního prostředí se jaksi nebrala v úvahu. Přes první místo na světě v emisi CO2 na hlavu se nám na naprosté většině území Spojených států dýchá mnohem lépe než v českých městech. Holt veliká země.

Shrnuto - kdybychom se museli vrátit do Česka, zvolili bychom opět Brno. Možná klidnější čtvrť než náš dřívější Juliánov, ale určitě ne jinam.

Dotaz na čtenáře. Znáte lepší město pro žití v Česku? Pokud ano, v čem je lepší?
Celý text / Read more...

Masarykova univerzita má internetový obchod

Právě jsem si přečetla v newsletteru Brněnských Obchodních Novin, že Masarykova univerzita zprovoznila internetový obchod...

To mě okamžitě zaujalo, protože mi to přijde jako výborný nápad - univerzita má podle zprávy prodávat kurzy a další služby související se vzděláváním. Souhlasím i s tvrzením, že zřízení obchodu je průkopnickým krokem odrážejícím nový trend ve
školství a vzdělání - určitě totiž nejsem sama, kdo se chce dále vzdělávat a koho bude zajímat "co, kde a za kolik".

Nabídka je opravdu pestrá - knihy, skripta, upomínkové předměty, jednotlivé kurzy i kompletní programy celoživotního vzdělávání, přípravné kurzy k přijímacím zkouškám nebo víkendové vzdělávací programy pro právníky, informatiky i další profese, konferenční služby nebo elektronické studijní materiály... Rozhodně bych podobnou iniciativu uvítala i u jiných škol.

Mám s novým internetovým obchodem pouze jeden problém - zatím ho nemůžu najít!!! Logicky (snad) jsem navštívila hlavní stranu MU doufajíce, že tam někde naleznu příslušný odkaz - a nenašla nic. Možná jsem se přehlédla (ostatně je ta stránka barevně taková dost monotónní), poradíte někdo, kde nakupovat slibované vzdělání?

Celý text / Read more...

Nečistá hra okolo Mezinárodního centra klinického výzkumu

Můj předchozí příspěvek o dobrých datech lze chápat jako dobrou zprávu o špičkovém hi-tech vývoji a výzkumu v Brně. Tenhle je na podobné téma, avšak dobrou zprávou rozhodně není.

Pokud představují informační a komunikační technologie v současnosti pro Brno jeden z nejvýznamnějších oborů a pro zahraničí jsou příkladem konkurenceschopnosti města ve světovém měřítku, lze obor biotechnologií a výzkum a vývoj v jeho oblasti považovat za strategickou volbu pro budoucnost. Jedna z nejdůležitějších iniciativ poslední doby v tomto směru je výstavba Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s prestižní Mayo Clinic se sídlem v americkém Rochesteru.

Netroufám si posuzovat odborné a ekonomické parametry tohoto projektu, který již byl na Brnopolis zmíněn mezi předními vizemi pro rozvoj města, nicméně z otevřeného dopisu MUDr. Tomáše Káry ministrovi zdravotnictví je patrno, že jej začínají doprovázet podivné komplikace. Řečeno bez obalu někdo se snaží o nečistou hru a matení veřejnosti. Posouzení nechávám na čtenářích.
Celý text / Read more...

Krátce o brněnském funkcionalismu

Nedávno jsem byl draftován „brněnskou policií“, rozuměj Brno-polisem. Očekává se ode mě povídání, jehož náplní bude konečný návrh na zvelebení města, ve kterém teď shodou náhod (či díky osudu?) již několik let žiji. Nuže dobrá!

Když se řekne Brno, vybaví se mi především jedno: funkcionalismus. Předválečné město uprostřed Evropy, plné nových staveb s rovnými střechami, ladnými a čistými liniemi, s prosvětlenými interiéry. Takové domy zdobí především úspornost a pohodlí. Komunikují s okolím, přizpůsobují se terénu, jsou pokorné k přírodě. Jsou otevřené novým myšlenkám, podporují lidskou tvořivost, inspirují.

Tohle všechno si uvědomuji, když se s Filipem potulujeme městem, bez jasného cíle a hlavně beze spěchu. On z kočárku oslovuje psy a kočky, mává na ptáky i mouchy. Mou pozornost naopak poutají spíše věci nehybné, pevně spojené se zemí, které i tak mnohdy vydávají svědectví o pohybu. O pohybu doby. Právě díky pomalosti naší chůze člověk vidí věci, které ve spěchu nebo z jedoucího auta stěží postřehne.

Člověk vnímá, že cosi, co zde bylo, mizí. Ptám se sám sebe, jestli je to změna nenávratná. Nevím. Každopádně ale vidím, jak ze země rostou okázalá monstra, ponejvíce v prefabrikovaných sériích, na odiv vystavují svou komplikovanost a laciný vkus. Jsou to nepřátelsky působící domy, které se bez okolků zakusují do krajiny, kde se jim právě zamane. Stavby jsou to sevřené vlastní pýchou a zjizvené pověstným „zločinným“ ornamentem. Pohled na ně nepůsobí žádnou radost. Jsou sterilní a mrtvé. Nemluví. Možná i proto jim Filip nemá co říct.

A tak bych rád viděl v Brně zase více dobrého funkcionalismu. Ne nutně toho vrcholného, který jezdí do Brna obdivovat cizinci z celého světa. Klidně i toho lidovějšího, v zapadlých uličkách mimo „vyhlášené“ adresy. Ty domy, které by se mi líbily, tam často už stojí, možná i několik desítek let. Jen škoda, že poslední dobou mnohdy prorůstají bílým plastem.
Celý text / Read more...

Dobrá data hledají výjimečně dobré vývojáře

Jméno Romana Staňka pravěpodobně zná většina novinářů a podnikatelů pohybujících se v oboru informačních technologií. Bezpochyby nejúspěšnější Čech a jeden z mála Východoevropanů v globálním hi-tech businessu, který od píky vybudoval a později prodal již dvě firmy - NetBeans (v roce 1999 za 9 mil. USD, kupec Sun Microsystems) a Systinet (rok 2006, 105 mil. USD, kupec Mercury Interactive, později HP). V těchto dnech vybírá nové lidi pro svůj třetí start-up, jehož vývojáři pracují i v Brně.

Firma Good Data Corporation je registrovaná (stejně jako dvě předchozí) ve Státech, v Praze a Brně budou sídlit vývojové týmy. Pro schopné programátory a analytiky se zkušenostmi v oblasti rozsáhlých databází se tak otevírá příležitost najít výjimečně zajímavou práci na vývoji software pro celosvětový trh - za nadprůměrných podmínek a s možností opce na firemní akcie. Pro město je to pak další příležitost ukázat, že tu jsou podmínky ke špičkovému vývoji a výzkumu a že sektor ICT už tu získává takovou pozici, jako mělo dříve strojírenství nebo textilní průmysl.
Celý text / Read more...

Brněnské cesty k umění

Co se v Brně změnilo k lepšímu? Cesty k výtvarnému umění. Od znovuotevření Domu pánů z Kunštátu, přes založení Wannieck gallery, po vynikající program Galerie Ars a Galerie Brno, nebo v nedaleké Kuřimi fungující Galerie ad astra. Podle vzoru hlavního města byla zavedena Muzejní noc, která každoročně sklízí úspěch měřítkem stále vyššího počtu návštěvníků.

Dokud jsem byla kurátorkou malé soukromé galerie, bylo mi záhadou, proč velké instituce vynechávají z propagační vlny malé výstavní sály, jejichž vřazení do programu by znamenalo divácky bohatší noční zážitek, obzvlášť, když například v Praze spolupráce mezi soukromými galeriemi a státními institucemi funguje. Propojení všech hybatelů na poli výtvarného umění, spojení akce s akcí Otevřených ateliérů i s možnostmi FaVU, by přece přineslo jen pozitiva v podobě mohutnější propagace, intenzivnějšího zapojení širší skupiny organizátorů a skrze ně i návštěvníků, akce by měla ještě větší přesah než když jsou otevřeny jen státní muzea a galerie. O finančních možnostech většího počtu účastníků nemluvě.

Ale to je jen drobný vřídek na jinak zrající pleti brněnského výtvarného života. Především to, že byla založena Wannieck gallery, která opravdu splňuje to, čím se propaguje na svých internetových stránkách, znamená velký krok přes sevřené hranice jihomoravského velkoměsta. V současné chvíli je to jediná instituce prezentující v tak široké a kvalitní míře stav současného českého umění. Škoda, že bez valného zájmu města, které zcela opomíjí možnost založit na podobných možnostech vnější prezentaci Brna.

Turistů do něj moc nepřijíždí. A když už přijedou, tak pak na svých stránkách publikují zprávy, jako že před zavřeným hlavním nádražím narazili na člověka, který pravděpodobně trpěl leprou a bohužel nenarazili na nikoho, kdo by uměl anglicky. To je docela smůla. Obzvlášť, když mohli narazit třeba na funkcionalistické skvosty jako je vila Tugendhat, Fuchsův Avion nebo Moravská - Komerční banka, mohli se podívat na kašnu Parnas nebo zajít do Wannieck gallery shlédnout kompletní prezentaci současné tuzemské malby, doplněné výstavami v menších brněnských galeriích.

Krátkodobé výstavy pořádané Moravskou galerií by pravděpodobně turisté měli zhlédnuty už z Prahy, ale i tak by jim zbyla široká možnost vyžití. Ovšem nabízí Brněnské kulturní centrum nebo Turistické informační centrum nějakou mapku galerií nebo památek? Taková praktická maličkost, kterou si v zahraničních městech vezme každý cizinec (jako já) hned při nejbližší příležitosti.

Závěrem tedy, cesty Brňanů k výtvarnému umění se velmi zlepšily, i když stále je na čem pracovat. Cesty turistů bych raději sledovat nechtěla. Dál se rozepisovat nebudu, ale může tím být nastolena otázka spolupráce a propagace (společné propagace) toho nejlepšího z Brna, neboť dobrého je tu dost.
Celý text / Read more...

Hlavu vzhůru Brňané (nebo Brňáci): 3/7 Změny k lepšímu

Co se změnilo v Brně za poslední dobu k lepšímu a co k horšímu? Zůstavám u pozitivních dojmů a předkládám pár změn k lepšímu, na které jsem si vzpomněl. Časové vymezení za poslední dobu je poměrně volné. Za poslední tři roky? Od pádu komunismu? Dobrá, vezmu to v delším časovém obdobím.

Doprava: nevím, jaký je průměr v jiných českých městech, ale podle mě Brno určitě nebude poslední v poměru celkových výdajů na silniční síť a počtu registrovaných aut. Doprava se zkvalitňuje. Většina obyvatel Brna by si přála rychlejší tempo, ale ruku na srdce, kde to jde rychleji? Nezapomeňme na projekty jako Nové sady, napojení D1 na výstaviště a velký okruh z jihu, východní část velkého okruhu, Hlinky, mnoho rekonstruovaných ulic, ... Brňané, pomozte mi, prosím, s výčtem. Již tři roky jsem u vás nebyl.

Prostředí: brněnské historické centrum je pohledné a nebylo tomu tak vždycky. Mnoho měst, nejen českých, může závidět.

Nákupy: Brno vytvořilo lepší podmínky k utrácení peněz. Několik kvalitních nákupních center úspěšně v provozu a další přibývají. Dá se to považovat za změnu k lepšímu?

MHD: Během devadesátých let byla vypilována k dokonalosti. Lepší promyšlenost, návaznosti, okružní linky, prodloužení linek, spolehlivost a napojení na spojení po železnici. Zde je Brno hodně vpředu mezi městy podobné velikosti na světě.

Brno začalo myslet na cyklisty.

Ano, stále je co zlepšovat. Tady moje role končí. Nechávám prostor pro ostatní přispěvatele, ať poradí brněnským radním.
Celý text / Read more...

Brno - and what then?

A short post in English, so our foreign Brno inhibitants can understand parts of Brnopolis too... About ways to promote our city, few historical tips and also something completly different.

Hello Brnopolis and thanks for the opportunity to take part in a discussion about Brno. I decided to write in English, since when I spoke about Brnopolis to couple of my foreign friends based in Brno, they didn't really seem interested in a site, which is almost completely in Czech. And I'd like them to get them involved as well, as if we ever want to have a cosmopolitan feeling, it's a must.

I got quite used to the fact, that if I say abroad "I'm from Brno," it doesn't sound familiar to most of the people, so I add usually "the 2nd biggest city in Czech republic". We not only lack promotion, but once the tourists arrive, we don't have a decent tour guide in English or German!

As a member of Hospitality Club (a site with almost 350 thousand members who help each other travelling and often offer each other accommodation for free and show around the city) I had over 40 guests from various countries whom I tried to convince that Brno is a nice place they can recommend. Members of HC aren't usually typical tourists and it's an interesting experience. Some of them come prepared, others know nothing.

Well - by 'prepared' I mean that they read Lonely Planet. What does the most important guide says about Brno? Not much, close to nothing actually. Three highlights: Crypt, Castle and Moravian Gallery... Then there's the Unesco highlight: Villa Tugendhat. Plus a lot of people know about Grand Prix. But that's a specific subculture. About the rest: the reconstruction of the castle was never really well accepted among the architects and historians, but people like it. The crypt is nothing that special, just a couple of mummies, that is. And Villa? A disaster worth its own article.

Is it really all? Couple of more highlights would I believe fit in the LP too - e.g. the Old townhall, the Cathedral or St. James' Church. But generally, there's not that many sights and we should I think promote Brno differently. As a good place to live, fun city to visit, in middle of the nature and with lot of attractions around. No wonder the best materials for tourist we have are half Brno, half South Moravia. There is the Moravian Carst, Austerlitz, not far from here Pernštejn, Telč, Třebíč...

For Brno itself we have already discussed the issue, but it would be important to put it all together, along with the clubs, pubs (and we have plenty of them), hotels and hostels - having this in English, in all Czech Centers around the world, that would be a reasonable approach to promotion. Also we can speak of Brno as a student city, with so many universities the number of foreign students has risen significantly and they have (as far as I know) a very good opinion of Brno, no matter how stupid the stuff in the dorms is. It's true, that one of the most important reasons is the price of the beer. But nevertheless, these students could be our ambassadors abroad.

So welcome in Brno, enjoy the ride and let us know what is your opinion on the city. We need to know what you like and what you don't in order to improve the situation.
Celý text / Read more...

Hlavu vzhůru Brňané (nebo Brňáci): 2/7 Co mi v Brně nadbývalo

Z návodných otázek k příspěvkům jsem si jako první vybral téma Co mi v Brně nejvíce chybí, což po převrácení do pozitivního slova smyslu zní podivně: co mi v Brně nejvíce nadbývá.

Brno jsme zvolili spolu se svým pozdějším společníkem jako ideální místo k založení softwarové firmy a k podnikání. To bylo v roce 1992, tj. ještě před rozdělením ČSFR. Pocházím ze Vsetína, společník byl z Bratislavy. Zvažovali jsme více měst. Kromě Brna to byla Olomouc, Bratislava a pak Zlín. Praha byla od začátku vyloučena. Již tehdy byla drahá. Drahá pracovní síla, bydlení a nájmy kancelářských prostor. Obrovské ztráty času v dopravě!

Brno vyhrálo díky těmto výhodám:

• V Brně jsou dvě důležité vysoké školy, což se v budoucnu ukázalo jako klíčové pro najímání prvních vysoce kvalifikovaných lidí, v našem případě zejména programátorů.
• Brno má výstaviště. Od začátku jsme věděli, že budeme vystavovat. Organizace výstavy pro nás byla mnohem jednodušší, než, řekněme, pro firmu z Teplic.
• Dobrá poloha ve středu tehdejšího Česko-Slovenska, řekl bych skoro strategická.
• Dobrá dopravní síť. Město je křižovatkou hlavních dálničních tepen a významným železničním uzlem.
• Brno má dobrou síť místní dopravy, která se neustále zlepšuje. Systém nočních rozjezdů, který byl postupně zdokonalen, je prostě skvělý.
• Mám rád strategický bod kolem brněnského vlakového nádraží. Je napojen na pěší zónu a historický střed města, uzel místní dopravy a poštu. Jsem velkým odpůrcem přemístění železniční stanice jinam.
• Kultura v Brně je dobrá, divadla, koncerty a kluby. Co je potřeba více? O sportu pro diváky zatím pomlčíme...
• Z Brna je blízko do přírody. Obyvatelé na severním okraji mají doslova vyhráno. Turistické trasy pro pěší a cyklisty. To není všude.
• Také je blízko do Rakouska a jeho metropole Vídně (blíž než do Prahy) a do Alp.
• V Brně je pohoda. Relativně. Hmm, těžko to dokážu více komentovat.
• A nakonec, „Brno je zlatá loď, za děvčaty v Brně choď“ zpívá Ivan Mládek. Má pravdu!.

Celý text / Read more...

Polský diskusní večer 24. října

Projekt Brnopolis vznikl mj. z diskusí na sérii večerů Inovace & Inspirace, Inteligence & Instinkt, které jsme s FIRST Innovation Park začali pořádat na jaře 2005. Každý z nich je vždy zaměřen na jednu zemi a tvořivé lidi s ní spojené. Zatím proběhl večer rakouský, britský, slovenský a francouzský, 24. října bude na řadě Polsko.

Polský diskusní večer se koná v rámci Polského národního dne na veletrhu Invex, diskusi moderuje Jan Pokorný, program otevírá Dorota Bárová na violoncello a uzavírá networking s ochutnávkou polských specialit a vybraných moravských vín. Děkuji tímto za spolupráci Renatě Putzlacher a Polskému klubu v Brně POLONUS a zvu všechny autory i vás, kteří zde neanonymně komentujete. Pokud se registrujete do 19. října, obdržíte potřebné potvrzení účasti. Dejte prosím vědět všem, koho zajímá česko-polská spolupráce.

Že si tady přihřívám polívčičku? Máte pravdu. A vy můžete taky. Víte-li o zajímavé mezinárodní akci, která se v Brně (nejlépe opakovaně) pořádá, napište sem o ní. Jedním z cílů Brnopolis je vytvořit přehled takových akcí a pomoci jim se zviditelnit.
Celý text / Read more...

Mezi ptákem a hadem

Rád se procházím po hřbitovech. Jakubské náměstí je vlastně taky hřbitov. Přesněji bylo, kosti vybrali archeologové, zem pokryla nová dlažba. Rád se procházím po Jakubském náměstí. Rád se dívám, co je tam nového. Toho mlhavého rána jsem uzřel před cukrárnou Aida jakýsi předmět kuželovitého tvaru špičkou vetknutý do země. Zrak mi již neslouží jako dříve, tak jsem se pustil do bližšího ohledání.

Ukázalo se, že se jedná o kamennou nádobu, která nebyla vetknuta přímo do dlažby, ale do skleněného kruhového okna. Okno bylo zevnitř orosené, takže jsem nemohl nahlédnout do prostoru pod nádobou. Uvnitř nádoby jsem objevil dva umělecké artefakty ve tvaru ptáka a hada, proti sobě obrácené, opatřené otvory. Oba předměty byly z ušlechtilého kovu, což ve mně okamžitě vzbudilo obavu, zda brzy neskončí na stejném místě, kde spočinul bronzový nápis RODINA HADLAČOVA, který jsme měli na jiném brněnském hřbitově. Na dně nádoby se pak nacházel zřejmě odtokový otvor, který byl kolem obsypán oblázky.

Protože vím, že v centru Brna jsou v poslední době instalovány různé nezvyklé vodní prvky, hned jsem pojal podezření, že se jedná o nějakou obdobnou atrakci. To podezření posílila i existence tlačítka v dlažbě vedle nádoby. Stlačil jsem je nohou. Nic.

Ne, nechci tady zlehčovat snahu města o zvýšení atraktivnosti historických prostor. Nakonec, voda určitě brzy poteče. Trochu mě však vystrašil nedopalek cigarety, ležící uvnitř na oblázcích. Zkusil jsem jej odstranit, ale vzhledem k hloubce nádoby jsem nedosáhl až na dno. A to je problém. Co se stane, když si jiní lidé, méně důvtipní než já, spletou nádobu s velkým odpadkovým košem? A začnou do ní házet kromě nedopalků třeba špejle od nanuků, papírky od žvýkaček, ohryzky, odtržené podpatky, jízdenky na tramvaj a třeba něco ještě mnohem horšího? Aby se nám z toho pak ti zbylí nevykopaní mrtví neobraceli v hrobě…

Nu což, až zase s manželkou půjdeme do Aidy na ty jejich vynikající zákusky, nahlédnu do nádoby a zmáčknu tlačítko.
Celý text / Read more...

Hlavu vzhůru Brňané (nebo Brňáci): 1/7 Úvod

Od Vlastimila Veselého jsem dostal pozvánku mezi autory Brnopolis. Jsem jí opravdu poctěn; zejména když se mám objevit ve sloupečku spolu se slovutnými jmény, zkrátka v místní extralize! Škoda, že nemám tolik příležitostí se se všemi setkat, ať již na slezině autorů blogu a nebo jen tak.

Brnopolis je dobrá idea. Podpora rozvoje města Brna. Vox Populi. Místo pro vyslovení názorů v kultivovaném prostředí kontrastujícím s džunglí výkřiků pod články na zpravodajských serverech a jim podobných. Velká jména šikovných lidí přidávají tomuto médii kredibilitu. Tak uvidíme...

Když jsme si s Vlastíkem telefonovali ohledně Brnopolis ještě před tím, než vyšel první přispěvek, vysekl jsem zakladateli poklonu za vlastenecký počin, poněvadž místo abych se zasloužil o lepší poměry v naší jihomoravské metropoli, v květnu 2004 jsem zbaběle z Brna utekl. Spolu s rodinou jsme se přestěhovali do Dallasu, malého městečka na severním okraji Atlanty. Pozor, neplést s velkým Dallasem v Texasu. Zde se bavíme svatební fotografií a zastupováním české softwarové firmy. Ve Státech vystupuji se zkráceným jménem a přezdívkou, Slava Slavik, což jsem si nakonec ponechal i na zpětnou komunikaci do Česka.

Zvadlo do Brnopolisu mi přišlo asi z důvodu mého trvalého pobytu v Brně v letech 1992 až 2004 a snad i bývalého desetiletého učinkování ve zdejší internetové a softwarové firmě. Předem píšu, že české politické, společenské a kulturní dění de facto nesleduji. Skoro bych řekl, že občasné brouzdání mé manželky na Lidovkách a iDnes mi přijde nesexy.

K příspěvkům pro Brnopolis jsem si vybral všech šest návodných otázek...

1. Co mi v Brně nejvíce chybí?
2. Co se změnilo v Brně za poslední dobu k lepšímu a co k horšímu?
3. Co považuji v Brně za největší problém?
4. Jak udržet v Brně schopné lidi, aby neodešli za atraktivnějšími příležitostmi do Prahy nebo zahraničí?
5. Jak se může Brno stát atraktivnějším (a kosmopolitnějším) středoevropským městem?
6. Jak srovnávám Brno s městy, které dobře znám?

Nejsem fanda kecání do věcí „přes plot“. Ve Spojených státech je spousta hrdinů užívajících výdobytků místní pokročilé demokracie a zárověň kritizujících poměry v Česku. Mezi nima pár poměrně militantních týpků. Proto jsem se rozhodl pro pravý opak a napíši o Brně pouze, doufám, jen pozitivní věci. Snad je dokáži po třech letech trvalého pobytu venku více ocenit. Následující sada článečků bude tedy obsahovat odlehčený pohled bývalého obyvatele Brna.

Dotaz na závěr: zahlédl jsem mezi čtenáři Petra Šabatu, který je v porovnání se mnou jazykově mnohem zdatnější. Prosím, kdo jsou obyvatelé Brna, Brňáci nebo Brňané? A proč?
Celý text / Read more...

Je Brno zlatá loď…?!

Mám ráda Brno. Jako spousta mých přátel jsem se po letech rajzování za různými posty vrátila a chci tu zase naplno žít. Samozřejmě i profesně. A protože jsem personalistka neboli HR manažer (neznamená HR na to), srovnávám i oblast své profese se stavem v jiných městech, krajích a zemích. Například trh práce. Jako i v ostatních městech ČR se trh práce prakticky rozdělil na tři jemně se prolínající skupiny.

Skupinu C tvoří potenciální zaměstnanci, kteří v současnosti nemají žádnou práci. Bohužel ta současnost je někdy pořádně dlouhá, což skvěle umožňuje náš stát, kdy tzv. koeficient nasycení sociálním systémem je často vyšší než nabízený reálný příjem. Znamená to, že dávky v nezaměstnanosti jsou vyšší, než možný plat mínus výdaje, jako je např. doprava do práce. Upřímně řečeno mezi námi děvčaty - realita je, že pro významnou řadu zaměstnavatelů část těchto občanů vzhledem ke své pracovní morálce stejně není zaměstnatelná.

Skupinu B tvoří s dovolením zaměstnanci státních podniků a institucí. Proč skupina B? Ruku na srdce: pohybují se mezi skupinou A, kam už řada schopných přeběhla nebo přeběhne a skupinou C, do které se pravděpodobně zařadí, pokud by proběhla transformace a assesment produktivity jejich práce a pracovní morálky.

Skupinu A tvoří zaměstnanci firem a institucí významně produktivních na trhu a tato skupina je právě pro Brno velice charakteristická. Právě její složení v Brně je výjimečné svým podílem technických profesí a tvoří základní poklad města Brna a tím i jeho studnici lidských zdrojů pro rozvoj nejen podnikání, ale i regionu jako takového.

Brno bylo..? ..je..? považováno za Mekku technických profesí a také na ní staví. Za posledních 15 let tento pramen nalákal do Brna nejednu zahraniční firmu zabývající se technickým průmyslem jako takovým. Ale ouha - průmyslováci a inženýři nám stárnou nebo nasedají do vlaků lákavějších nabídek a noví jaksi přitékají pomalu. Ano, existuje zde významný zdroj IT specialistů, ze kterých se rekrutuje dělnická třída budoucnosti, ale i ten je omezený a nerozvíjí se podle našich představ. Připusťme si, že firmy využívají většinu našich programátorů a dalších specialistů jako námezdné výkonné síly, tedy nedochází k jejich dalšímu významnému rozvoji.

A stavaři, strojaři a elektrotechnici chybí téměř úplně. Najednou máme převis poptávky nad nabídkou práce. Co to znamená? Že Brno ztratí jedno ze svých výsadních postavení pro něj tolik typické. Ztratili jsme čas v jejich výchově a udržení a pořád děláme stejné chyby. Místo budov musí Brno začít budovat znovu svůj lidský potenciál, místo nesmyslného nového nádraží by mělo investovat do rozvoje a udržení svého hlavního kapitálu – kvalitních lidí.

Chyba samozřejmě není jen na straně vedení města – je ve společném dialogu firem, podniků, škol, regionálních institucí, prostě všech, kdo do toho mají co mluvit. Sama vím nejlépe, jak je tento dialog těžký – firma řízená tvrdě ziskem kontra - co bychom chtěli, protože si myslíme, že je to dobré pro budoucnost. Ale pokud se Brno nepřestane bavit jen svou tváří a nezačne s opravdovými investicemi do lidí, může se nám stát, že z krásného nového nádraží nám budou odjíždět vlaky se stroji současných firem dále na východ, naše děti za lepším vzděláním, prací nebo prostě prostředím. A zbude nás tu hrstka „brnomilců“ vzpomínající na zašlou slávu Brna.

Ing. Eva Vacíková

Celý text / Read more...