Co Valacha udrží v Brně

Těžko pro mě, jako pro rodilého nebrňáka, hodnotit, co mi v Brně vlastně vadí. Nelíbí se mi sice třeba mnohé „moderní“ stavby, např. některé příšernosti na Náměstí svobody, které se tam dle mého neodborného názoru hodí asi jako pěst na oko, nicméně řešení je pro mne jednoduché – nechodím tam, pokud vyloženě nemusím.

Jelikož při práci ještě studuji na Vysokém učení technickém, trávím většinu času v přilehlém Technologickém parku, kde máme kancelář, a na fakultě pod Palackého vrchem, kde mám i koleje. Výjezdy do centra se mi tak časem smrskly na několik málo výjimek, kdy mě mimo hranice zmíněné oblasti zavedly pracovní či jiné povinnosti, touha navštívit hvězdárnu, zajímavou výstavu, nebo třeba botanickou zahradu. A musím říct, že mi to takto vyhovuje – popojíždění přecpanou hromadnou dopravou, kličkování mezi davy lidí a troubení tramvají, prach a hluk jsou věci, které mě dříve docela zlobily. Vím, že o Brnu se říká, že to je v podstatě velká vesnice, ale já jsem původem z malé vesničky z podhůří Beskyd, a na velkoměsto si pořád nějak ne a ne zvyknout.

Moje idyla na kolejích ale samozřejmě nezůstane napořád. Za rok a něco dostuduji a v Brně chci zůstat. Proč, když se mi život ve městě vlastně nelíbí? Protože jsou zde takové pracovní příležitosti, které např. v rodných Beskydech (bohužel) nenajdu. Jako studentka lékařské techniky sleduji se zájmem především informace týkající se Mayo Clinic nebo Centra klinického výzkumu...a věřím, že je sledují i někteří z mých čtyřiceti spolužáků...a studenti z nižšího i vyššího ročníku...a studenti z úplně jiných oborů a jiných škol, technici, medici, přírodovědci, ekonomové...a sledují je určitě i studenti, kteří se teprve rozhodují, kam si podají přihlášku ke studiu.

Jak udržet v Brně schopné lidi? Více takových příležitostí. Pokud by zde v Brně pro mne nebyly, stěhuji se po studiích zpátky do Beskyd.