Muzejní noc a už žádné stesky

Nejdříve zdravím všechny, kteří k mému původnímu článku napsali svoje komentáře. Jsem tomu skutečně velmi rád, že to nebyl jen takový výkřik do tmy a že to, o čem jsem psal, napadlo nejen mne.
Přemýšlel jsem, jestli ke článku a jeho 6ti komentářům mám přidat komentář další, nakonec jsem se rozhodl, že se pokusím o nějaké drobné shrnutí celé diskuse.

Mám skutečně radost ze všech připomínek, a protože Brnopolis by nemělo být jen o pojmenovávání problémů, které všichni vidíme kolem sebe, ale také o jejich řešení, rozhodl jsem se, že „do toho půjdu čelem“. Když už jsem psal o tom, jak by se to dalo zorganizovat, aby lidé netrpěli hladem a žízní, a že to nemůže „spotřebovat“ mnoho času, zvednu tuhle pomyslnou rukavici a zkusíme to zorganizovat.

Tímto se tedy hlásím koordinační skupině „Brněnské muzejní noci“ do práce. Zorganizuji tuhle věc „na klíč“ a na tomto místě prohlašuji, že nic za to nebudu chtít.

A ještě jedna poznámka ke komentáři Kateřiny Tlachové – beze vší pochybnosti je to, zda brněnští restauratéři využijí muzejní noci k zvýšení svých tržeb a přilákání stálých či nových potenciálních zákazníků, jejich „věcí“. Mám trochu obavu z toho, že se bohužel míjejí informace, že pánové restauratéři o muzejní noci třeba ani nevědí. A nebo vědí, ale zase nevědí o tom, že návštěvníci mají hlad a žízeň. Prostě jim tyhle informace zkusíme sdělit a uvidíme, kdo z nich bude chtít ty svoje tržby zvednout.

Za rok touhle dobou se k tomuto tématu vrátíme a uvidíme, jaký bude výsledek. Doufám, že pak už žádné stesky nebudou :-)