Srpnové události 1968 a 1969 v Brně

Před pěti lety jsem dostal skromný e-mail od paní Věry (Nicol) Sečkářové, že se podařilo a brožura s jednoznačným názvem Srpnové události 1968 a 1969 v Brně, do které spolu s Janem Břečkou vložila nemalé úsilí, konečně spatřila světlo světa. Vydal ji Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna, prý ať si ji tam vyzvednu, mám-li zájem. Měl jsem zájem.

Ale tím Věřina práce zdaleka neskončila. Zde je k dispozici zatím poslední, třetí rozšířené vydání z r. 2006. A asi nepůjde o vydání poslední, protože na podrobnou a ucelenou studii o srpnových událostech v Brně stále čekáme.

Leitmotivem Srpnových události 1968 a 1969 v Brně je uctění památky obětí oněch osudných dní a zachycení vzpomínek jejich nejbližších. Už kvůli nevyslovené tísni a hanbě, že tyto vraždy se zametly pod koberec a nikdo se z nich nikdy nezodpovídal. Přesně v duchu Orwellova 1984: „Kdo kontroluje minulost, kontroluje i budoucnost“

Kněz Tomáš Halík si v jedné ze svých knih položil těžkou otázku, jak se vyrovnat s nepotrestaným zlem. Co můžeme pro (často utýrané a zavražděné) oběti učinit, když na viníka v jeho životě spravedlnost nedosáhne a „Bůh k tomu mlčí?“

A Tomáš Halík odpovídá: To nejmenší, co máme udělat, je udržet v obecné paměti příběhy nebo alespoň jména obětí. Nedopustit, aby se propadly do temnoty pouhé statistiky. A připomíná Pražské Židovské muzeum se stěnami pokrytými jmény zavražděných v koncentrácích nebo veřejné čtení jmen obětí teroristického útoku na WTC z 11.září

Ze stejného rodu je i tato útlá, ale důležitá brožura, která by měla patřit k základnímu vzdělání každého brňana. Práci Věry Sečkářové a Jana Břečky obdivuji a pokorně po nich zopakuji jména Josefa Žemličky a Viliama Debnára, které zavraždili okupanti v r. 1968. Horší nás čekalo o rok později. Danuši Muzikářovou a Stanislava Valehracha mají na svědomí příslušníci SNB a Lidových milicí. Pro střelbu do lidí již nebylo třeba out-sourcingu ze zahraničí v rámci „bratrské pomoci"...