9. 10. 2008

Kavárny v Brně. Co v nich hledáme?

Režisér Pavel Jirásek právě dokončuje střih svého dokumentu o fenoménu historie i současnosti kaváren v Brně. Pořad Café Brno: kavárny a město v proměnách času bude součástí Večera na téma… Brno poetické, který vysílá ČT2 v neděli 19. října od 20 hod.

Dokument má zachytit atmosféru brněnských kaváren a její proměnu v čase, definovat kavárnu jako místo společenského tříbení a posla moderny a demokracie. Pokusit se vystopovat poetiku kavárenské kultury dostupné nejširší veřejnosti a přiblížit místo, kde se tato veřejnost může scházet, být viděna, získávat informace a koneckonců i utrácet vydělané peníze.

O podobě dřívějších kaváren jsme se mohli dozvědět na výstavě Zmizelý svět brněnských kaváren, recenze těch současných můžeme číst každou sobotu v MF Dnes od Julie Kalodové, která byla jedním z hostů posledního OpenCoffee.

A kavárnám v Brně jako místům autentické kultury ulice se chceme speciálně věnovat i s Brnopolis. Nejen tím, že naše pravidelná setkání pořádáme právě v kavárnách a ne v zasedacích místnostech nebo hotelových salóncích. Pokud vás TV dokument zaujme, napište své názory do komentářů. S režisérem Jiráskem se k nim vrátíme a bude-li zájem, můžeme tématu věnovat jedno z příštích setkání OpenCoffee.

Mimochodem Pavel Jirásek - hudebník, literát, scénárista, režisér - se už 10 let věnuje dokumentu v České televizi a je autorem několika oceněných pořadů. Jedním z nich je Hudební ghetto Brno? z roku 2007, který chceme na Brnopolis aspoň trochu představit.

11 komentářů:

Vlastimil Veselý řekl(a)...

Kavárna jako ideální veřejný prostor. Veřejná samota, kde můžeme spolu navzájem i mlčet.

Zaujal mě i fakt, že noviny tehdejší doby jako médium "remcalů" byly zatíženy speciální daní, takže předplatné bylo drahé. Bohatí kavárníci na ně měli a proto noviny a časopisy ve velkém počtu předpláceli svým hostům, kteří k nim zase rádi chodili - číst a diskutovat.

Do jaké míry může hrát dnes tuto roli v kavárně internet? Připojení asi není tak nedostupné, jak byly tenkrát noviny, nicméně pro řadu intelektuálů (často studentů) může být bezplatné wi-fi jedním z faktorů, podle kterého si kavárnu vybírají. A co vy? Všímáte si toho nebo máte internet v paušálu svého mobilního operátora?

Anonymní řekl(a)...

Hezká diskuse k odvysílanému dokumentu je na http://chillijulie.cz/nedelni-vecer-na-tema-brno-poeticke.html

Richard Lank řekl(a)...

Wifi pripojeni bych ocenil, pak by melo smysl v kavarne i popracovat. Ale pozor - notebook malokdy splni tu roli co noviny, to jest okamyiteho dodavatele temat pro kavarenske povalece. A v pripade sporu nezpusobi uder slozenymi novinami takovou ujmu, jako uder slozenym notebookem

Desi me predstava, jak se kavarnou se rozleha tlumene cvakani klavesnic a pripojenych hlav krativcu, jak mlcky civi a datli do notebooku. A nekreativci delaji totez s mobilem.

Vlastimil Veselý řekl(a)...

Šustot papíru má jistě svoje kouzlo, kterému taky při ranním čaji podléhám. Ale proč se děsíš toho, že se místo šustění bude ťukat a číst z displeje? :)

A proč by to mělo být jen mlčky? Dovedu si představit a zažil jsem - ohnivou výměnu názorů nad ohnivou vodou vedle šálků a s několika notebooky u kavárenského stolku.

Tématem přitom nemusí být jen sestavovaný rozpočet, ale třeba rozprava nad tím, jaké zprávy dne si vybrala tzv. seriózní média ;)

Richard Lank řekl(a)...

Souhlasim, chybi mi vlastni zazitek. V ktere kavarne se s notebookem potkame?

Nebo, ze by to byl namet na flashmob?

Vlastimil Veselý řekl(a)...

Můžeme rovnou na nejbližší Radě. A doufám, že máš nějakej měkčí :)

Mimochodem na to téma jsem už flashmob viděl. Pár lidí s notebooky postupně obsadilo večer kavárnu/bar a také postupně - u nich vytuhlo.

Anonymní řekl(a)...

Jistě znáte kavárnu Spolek a Sreiner café.... Jak je možné že v dokumentu, na závěr, byl za "KAVÁRNU DNEŠKA" ukázán jen jediný, který se snad za kavárnu ani nedá považovat. "Café" Alfa - dokonalá Brněnská "nalejvárna" plná jako-intelektuálů...jako-umělů.
Asi snaha ukázat, že intelektuálové a Brněnskéí "hvězdy" z 80. let stále ještě žijí, pijí....

Anonymní řekl(a)...

Ta kavárna Alfa (KAVÁRNA) ta co kouká do ulice Poštovská, ta se ke konci svého provozu začala měnit taky v pěknou “pařírnu” , zhoršila se nejprve obsluha, pakvíno, pak i káva….
Jinak obsluha cafe Savoy ( všiměte si) je dost bez úrovně…snad se to zlepší i ty jejich upatlané oděvy…
Dokument pana Jiráska vypadá jakoby ten člověk Brno nikdy neviděl, nebo prostě reklama na Pallu (brněnský poklad) a na kamaráda “Švandu”?
Ach jo…já prostě nerada chlastám…je to jen názor..

Pavel Jirásek řekl(a)...

Dokument Café Brno měl výrazný podtitul Město a kavárny v proměnách času. Proto přirozeně nebyl průvodcem současnými kavárnami, ani jejich žebříčkem… Nebyl o tom, kde je káva dobrá nebo špatná nebo kde mají ušpiněné zástěry. Film byl o tom, jak prochází zároveň krásné i kruté dějiny městem a jeho kavárnami.
„Do hodinového pořadu se toho mnoho nevejde“, napsala Julie Kalodová. A má velkou pravdu. Každý dokument, má li za něco stát, má ohromný přebytek natočeného kvalitního materiálu. Z námi natočeného materiálu by bylo možné sestříhat v podstatě druhý, stejně zajímavý díl dokumentu. Takže i do Café Brno se přirozeně nedostala spousta kaváren a příběhů: ze starších třeba Monopol, Dorotík, U očků, z těch nových zejména Steiner a Spolek. Je mi líto, že jsem nemohl použít výpověď Julie Kalodové, je mi líto, že jsem nemohl použít Tomáše Rusína ve v Café Steiner, Jiřího Šimáčka v Pellini, Kamila a Radka ve Spolku, ale je to prostě tak. Atmosféra natočeného materiálu i natočená výpověď Švandy byly pro kontext dokumentu, na který se dívají i statisíce nebrněnských diváků, silnější a výmluvnější. A to i při vědomí, že Café Švanda je zcela netypickou kavárnou, možná vlastně ani kavárnou v pravém smyslu není. Upírat Švandovi „genia loci“ by však byla křivda, stejně tak jako tvrzení, že je jen úlem zestárlých pseudoumělců a pseudointelektuálů. Ostatně těmito postavičkami jako-intelektuálů a jako-umělců promíchaných se skutečnými tvůrci se hemží každá dobrá kavárna, nevyjímaje Steiner či Spolek a právě proto máme tuhle atmosféru tak rádi. A mimochodem současným kavárnám včetně Spolku a Steinera (kteréžto to kavárny jsou pro mne zcela typickým romantickým návratem k idealizované meziválečné kavárenské kultuře) jsem věnoval jeden z dílů magazínu STYL v roce 2006 - Dobrá káva v dobrém designu
http://www.ceskatelevize.cz/program/search.php?searchstring=Dobr%E1%20k%E1va%20v%20dobr%E9m%20designu&obdobif=archiv.
Julii Kalodové chybělo v dokumentu poznání, že „kavárenský svět uhání mílovými kroky dopředu, spousta mladých lidí se proškolilo (i z Brna) různě po Evropě a rozjíždí to tady dobře.“ Ano, vznikají báječné nové kavárny, třeba na Veveří Café Sausalito s nynější konceptuální kavárenskou výstavou. Zdají se být více univerzální - evropské nežli „brněnské“ (ale co to vlastně to brněnské je?), takže musíme chvíli počkat a být trpěliví, abychom za čas zjistili, že tam či onam chodil nový „Janáček“ či „Skácel“.

Pavel Jirásek

Anonymní řekl(a)...

Díky moc za komentář z kuchyně přímo od autora. Je jasné, že do té hodiny se nemohlo vejít všechno. Bude-li možné si pustit z toho ostatního alespoň nějaké fragmenty přes Stream nebo YouTube, rádi tu na Brnopolis blog umístíme odkaz s doplňujícími informacemi.

Jsou-li nějaké dotazy na Pavla Jiráska, pište je sem. My je předáme a pokusíme se zase získat reakci.

Třeba se podaří inspirovat autora a ČT k pokračování na téma Brněnské kavárny současnosti, abychom nemuseli jen nostalgicky vzpomínat na minulost. Současné kavárny (a opravdu kavárny!) by si svůj pořad taky zasloužily.

Vlastimil Veselý

Vlastimil Veselý řekl(a)...

Pavel Jirásek ve svém komentáři odkazuje na jeden z dílů TV magazínu Styl, který věnoval současným kavárnám a speciálně pak Onyx, Steiner a Spolek v Brně a Emporio, Kaaba a Louvre v Praze. Pořad měl premiéru na ČT v červnu 2006 a můžete si jej pustit z archivu. Trvá necelou půlhodinku.

Je důležitější dobrá káva nebo souhra prostoru, světla, pohodlného nábytku a vlídného personálu? Kam chodíte posedět vy?