Nechte parky stromům
V první polovině devadesátých let vznikl plán na obnovu slavné Zemanovy kavárny, funkcionalistické stavby architekta Bohuslava Fuchse z roku 1926, která v roce 1965 musela ustoupit stavbě Janáčkova divadla. Replika budovy vznikla v letech 1994 - 95 v blízkosti původního stanoviště a zabrala si pro sebe část parku na Kolišti.
Přiznávám bez mučení, že jsem se stavbou příliš nesouhlasil, protože i malé části parku v centru města mi bylo líto. Navíc jsem byl přesvědčen, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky a prvorepublikovou atmosféru si kavárna prostě nezíská, takže jsem ji dlouhou dobu po otevření ignoroval.
V poslední době však jako provozovatel téměř ročních dvojčat vyhledávám k posezení prostory pokud možno snadno dostupné s kočárkem a nejlépe zcela nebo z větší části nekuřácké. Tyto požadavky Zemanova kavárna víceméně naplňuje. Jeden z jejích vchodů je téměř bezbariérový (samozřejmě, že alespoň jeden schod zde, čert ví proč, být musí) a kuřáci seděli jen u jednoho ze stolků (na ostatních nebyly ani popelníky). Bohužel zde výčet pozitiv končí.
Budova sama vypadá, že zde stojí již od oné poloviny dvacátých let a zasluhovala by podstatně větší dávku údržby. Vnější omítky jsou oprýskané, podivný klub v podzemí, pokud vím, příliš nefunguje (kdy a komu vlastně sloužil a byl i součástí původní Fuchsovy stavby?), dřevěné schody k toaletám by potřebovaly přelakovat a na pánském WC chybělo jedno ze svítidel.
Byl studený sobotní podvečer a já si usmyslil ohřát se horkou čokoládou s brandy. Vlídná obsluha byla nejprve mírně překvapená (netušila, že v jídelním lístku podobná položka existuje), ale objednávku přijala. Ovšem ohřátí se stejně nekonalo. Nemyslím, že by ta trocha brandy byla schopna snížit teplotu horké čokolády na vlažnou, takže chyba asi nastala jinde. Lehký předkrm na zahnání hladu, uzený losos s bylinkovou omáčkou a tousty, obsluhu také trochu vylekal.
Nebyly tousty a asi ani nikdo, kdo by je zašel koupit do nedaleké večerky. Nakonec jsme se dohodli na opraženém bílém pečivu (rohlíku), které jsem posléze na talíři opravdu našel, na rozdíl od slibované bylinkové omáčky, na kterou prý kuchař zapomněl. Samotný losos byl v pořádku, stejně jako závěrečný Sacher dort, jemuž ovšem značně ublížila vodnatá, zcela neprvorepubliková šlehačka ze spreje.
Výsledný dojem je, že Zemanova kavárna si hraje na lepší podnik, kterým, bohužel, ve skutečnosti není. Brněnskému geniu loci nijak nepomohla, a tak mi nezbývá než požádat zodpovědné úředníky: Příště, prosím, nechte parky stromům.
Jiří Kohoutek
4 komentáře:
Též je vysoce pravděpodobné, že v té slavnější minulosti Zemanovy kavárny hostům ke spejovanou šlehačkou dochuceným okoralým zákuskům nebyly nádavkem servírovány decibely hudby pouze tak zvané... Před tímto "zpříjemňováním atmosféry" však dnes není úniku téměř nikam; tím spíše, že navrhovatelé (pardon, mohli by se urazit - designeři samozřejmě!) interiérů moderních pohostinských zařízení pokrývají reproduktory každičký metr krychlový stropu - staré dobré "pojďme tam do toho kouta" již nelze aplikovat. Ale "lidi" prý to chtějí. Kteří a proč?
Tomáš Veselý
Jiří, mám podobnou zkušenost. Opakovaně jsem se snažil, abych si k Zemance našel sympatie, ale už mi to moc nejde. Pořádali tam příjemné jazzové večery (možná stále pořádají), byl jsem tam 2x na Kolbabových fotovyprávěních z cest, ale obsluha většinou nezvládala nápor hostů a ani jídlo neodpovídalo očekávání podniku takové tradice.
Naposledy jsem tam zašel na meníčkový oběd a po další návštěvě už moc netoužím. Přitom bych si opravdu přál, aby byla Zemanka vyhlášeným místem s atmosférou odpovídající originálnímu prostoru a nespokojila se s tím, co je - levným podnikem průměrné až podprůměrné kvality.
Vlastimil
Dobrý den,
jsme ti, co na Zemance už 4 roky pořádají jazz. Tak dlouho jsme si říkali, že je Zemanky škoda, až jsme ji 1.3.2009 převzali. Pomalu odstraňujeme všudypřítomnou omšelost, máme nový jídelní i nápojový lístek a nového, výborného, kuchaře. Jde to ztuha, ale dejte nám ještě šanci. Tak dlouho byla kavárna levným podnikem připomínajícím RAJ, že teď bojujeme s hosty, kteří se dožadují svého smažáku a kuřecích prsíček s broskví. Potřebujeme Vás, kteří víte, že tomuto místu náleží lesk starých časů a atmosféra doby, kdy být kavárníkem, byl důvod k hrdosti.
Přijďte na kávu, Lenka
Tak Lenko, ve čtvrtek se na vás jdeme podívat :) Těším se na viděnou a na něco dobrého k tomu.
Vlastimil
Okomentovat