Brňáci v zahraničí: Zima zde trvá 6 měsíců

Kateřina Janotová, původem ze Zlína, vystudovala filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. Zde také pracovala jako redaktorka v Metropolisu, nebo asistentka produkční na festivalu Cinepur Choice. Od začátku letošního roku studuje Management v kultuře na University of Lapland ve finském Rovaniemi.

Proč jsem se rozhodla studovat ve Finsku

Severské země mě vždycky lákaly a navíc jsem se dozvěděla, že místní univerzita je opravdu velmi dobrá, s přátelskou atmosférou a s širokou nabídkou studijních programů a kurzů, o kterých bych si u nás mohla nechat jen zdát. Tato škola jako jediná nabízela konkrétní studijní program, který kombinuje kulturu, umění a ekonomii. A také příroda. Kdo by nechtěl vidět polární záři, nekonečné bílé pláně, stáda sobů, Santa Clause, okusit winter swimming a hlavně saunu všude a zadarmo?


První dojmy a porovnání s Brnem

Od první chvíle jsem nadšená. S tím, jak nás přijali mezi sebe místní studenti i pedagogové, i s tím, jak funguje každotýdenní informační mailing o tom, co se kde ve městě děje. Registrační systém, systém studia, ubytování - všechno funguje rychle a spolehlivě. Finská univerzita je však malá, všechny fakulty se nacházejí na jednom místě a počet studentů je proti brněnským desetinový.

Život ve Finsku, resp. v Laponsku, je pro mě zcela jiný než ten, který jsem vedla v Brně. Zima zde trvá 6 měsíců a lidé tomu musejí podřídit volný čas i práci. Vzdálenosti jsou tady vnímány úplně jinak. Naprosto běžné je překonávání několika kilometrů na kole nebo pěšky. Hodně se sportuje, běžky jsou denní chleba.

Lidé jsou víc spjatí s přírodou. Jedí hodně ryb a zeleniny a jsou velmi nekonfliktní. I na finský jazyk se dá zvyknout, po čase mi přišel až zvukomalebný. Místní si velmi cení zahraničních studentů a pokud se pokoušíme s nimi komunikovat v jejich jazyce a zajímáme se o jejich kulturu, jsou velmi přátelští a ochotní.


Jaké zkušenosti by se daly využít v Brně

Vypíchla bych systém stravování a podporu výstavby cyklistických tras a chodníků.

Systém stravování využívá sítě restaurací, kde student platí asi třetinu a ostatní okolo 7 eur, s tím, že každý si vezme, co sní. Samozřejmostí je velké množství salátů a vždy několik druhů jídel, které lze volně kombinovat. Tyto restaurace se nacházejí na celém území Finska a využívají je i univerzity. Každý se denně těší, co bude k obědu, což u nás nepamatuji. Zejména brněnské menzy a veřejné jídelny jsou spíš k smíchu a člověk má strach je navštěvovat.

Vzhledem ke vzdálenostem a místnímu systému ochrany životního prostředí omezili Finové MHD a na úkor šířky silnice rozšířili chodníky a vystavěli cyklostezky. O Rovaniemi se dá řici, že je to malý severský Amsterdam. Když jedete na kole, každé auto zastaví a dá vám přednost.


Po čem se mi naopak stýská a čím by se mohli inspirovat v Brně

O Brnu se říká, že je zlatá loďka - centrum kultury, divadel, klubů. Každý týden je možné navštívit spousty akcí všeho druhu. Tady je každá kulturní nebo sportovní akce událostí pro celé město (66 tisíc obyvatel, 10 tisíc studentů).

Jedno divadlo, jedno kino a jediný použitelný klub pro jinou než diskotékovou a rockovou hudbu. Finové milují metal, disko a karaoke a v Rovaniemi je opravdu nouze o subkulturní akce. Je ale milé, že Finové se s tím snaží něco udělat, protože jsou si tohoto kulturního handicapu vědomi. Mají svou přírodu, lesy a jezera plné ryb a většina z nich opravdu neměla dříve čas se zabývat něčím jiným, než tím, jak přežít.

V Laponsku je na mladé generaci znát, že se snaží prosadit a ukázat světu, že mají co nabídnout. V tom jim moc fandím.