Jak Brno představí světu místa „zrození genetiky“? Za pět let to bude 150 let!

Předpokládám, že většina z vás patrně nemá čas každý den poslouchat pořad „Jak to vidí“ Českého rozhlasu Praha, ale myslím, že by vás mohlo zajímat, jak vidí „zvenčí“ Brno profesor Václav Pačes, donedávna předseda Akademie věd ČR a dnes profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

Úryvek doslovného přepisu jeho rozhovoru z 13. ledna 2010 vás snad přesvědčí, že téma J.G. Mendel a Brno si zaslouží i váš komentář.

„Moderní biologie a nejenom genetika, moderní celá biologie je vlastně postavena na pracech Johanna Gregora Mendela a Charlese Darwina. Oba žili a ty své výzkumy dělali zhruba v polovině devatenáctého století. Nevěděli o sobě, a přesto se tak báječně dneska propojuje na molekulární úrovni všechno to, co tito dva velikáni předpověděli. A je to neuvěřitelné, když jdeme do té literatury tehdejší, na základě jakých pozorování a jakých možností, technických například, oni byli schopni vydedukovat ty zákonitosti, které dneska vlastně jsou v podstatě celé moderní biologie, všech těch biotechnologií, molekulární genetiky a tak dále, moderní evoluční biologie.

Tak to je určitě velmi významné také když mluvíme o tom minulém roce, že uplynulo 200 let od narození Charlese Darwina a shodou okolností také 150 let od vydání té jeho, toho jeho stěžejního díla o původu druhů. Já si myslím, že by ..., a rád bych to tak veřejně řekl, že v České republice vlastně máme ..., já si troufám tvrdit, jenom jednu takovou vědeckou Mekku. A to je právě brněnský klášter augustiniánský, kde Gregor Mendel působil a kde teda ty své zákony formuloval. A zejména mládež bych chtěl ..., v tuto dobu neposlouchají rádio, ale přesto bych chtěl na to upozornit, že by bylo dobré, pokud mají tu možnost, (o místních nepochybují, že tam byli a chodí tam, ale i ti mimobrněnští), že by tam měli si udělat výpravu.

Totiž tam teď ten klášter byl krásně zrestaurován, refektář byl přeměněn na velmi pěknou takovou přednáškovou síň a já vím, jak je obtížné třeba dostat se na návštěvu, třeba na nějaký kongres, takové ty slavné nositele Nobelovy ceny za biologii nebo za chemii, ale tam, když byli pozváni, vždycky přijeli a měli tam báječné přednášky. Byla tam celá řada nositelů Nobelových cen, těch, kteří dneska zase tvoří tu moderní biologii. Tak to je důležité tam mít. Kromě toho je tam taková expozice, takové malé muzeum, které je velmi inspirativní.

Škoda, že se v Brně tak trošku nedokázali dohodnout ti, kteří právě v tom klášteře tyto aktivity organizují s těmi kolegy z Mendeliána. Mendeliánum je společnost vlastně, která se zabývá Gregorem Mendelem. Ti mají vlastní muzeum v budově ombudsmana a mají tam i takové malé vlastně vědecké pracoviště.

A já to říkám proto, že jsem mluvil s Janem Kleinem, (to je slavný profesor českého původu, který dneska žije na Floridě tuším a byl léta ředitelem Ústavu imunologie, molekulární imunologie v Německu Ústavu Maxe Plancka), který teď píše knihu o Gregoru Mendelovi.

Mimochodem Jan Klein byl ten, který v loňském roce dostal právě tu cenu Patria za takový velký přínos Čecha světové vědě, který působí v zahraničí. A já jsem s ním o tom mluvil a on mi říkal: no, je to hrozné, že tady opravdu není velké vědecké pracoviště, které by se dílem Gregora Mendela zabývalo, protože to nebyly jenom ty jeho zákony, které formuloval na základě pokusů s hrachem, ale on dělal i pokusy se včelami a s dalšími subjekty a objekty biologickými… "

V r. 2015 si vědecký svět připomene 150 let od Mendelova objevu. Stihne se Brno připravit na toto významné jubileum?

Mendlovo náměstí ani jeho širší okolí věru není důstojným nástupním prostorem do areálu kláštera, který je pro přírodovědce celého světa magickým místem. Vždyť právě zde Johan Gregor Mendel od r. 1856 do r. 1863 prováděl své pokusy s hrachem. Více informací najde na stránkách Mendelova muzea nebo si rovnou můžeme projít on-line výstavu.

První část své teorie přenosu dědičných jednotek, která byla výsledkem těchto pokusů, přednesl Johan Gregor Mendel poprvé v roce 1865 - na půdě Přírodovědného spolku Moravské hospodářské společnosti, který spoluzakládal jako společenství tehdy nejvýznamnějších intelektuálů z Brna a okolí.

Tento spolek (Naturforschender Verein) měl své sídlo v tehdy nové budově německého reálného gymnázia na nároží Jánské a Měnínské ulice. Na tomto gymnáziu učil Johan Gregor Mendel v letech 1859 – 1868 matematiku a dějiny vývoje přírody. Dnes je v této neogotické budově na Jánské 22 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní. Bylo by škoda, aby vědci i turisté, kteří přijedou do Brna hledat Mendelovy stopy, našli na tomto historickém místě jen jeho pamětní desku na fasádě budovy.

Myslíte si, že se to podaří za pět let nějak změnit? A co by se pro to mělo udělat?

A dobrá zpráva nakonec:

„Vědci z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který vzbudil celosvětovou pozornost. Objevili totiž, že předpokladem účinné léčby s využitím kmenových buněk, která je nadějí pro nevyléčitelně nemocné či nepohyblivé lidi, je použití výhradně jen těch buněk, které mají podobnou genetickou informaci jako buňky pacienta.“

Takže v odborné sféře to snad funguje…?

Ještě pár zajimavých odkazů: Mendelovské mýty, Mendelianum a Genetická společnost Gregora Mendela