Kdo stojí za Brnopolis: Richard Lank

Co je pro tebe osobně největším přínosem a potěšením z aktivit kolem Brnopolis?

Ponejvíce setkávání s lidmi okolo Brnopolis, ať už přímo v naší „radě“ nebo na akcích jako OpenCoffee. Díky tomu se ke mně dostávají témata, která mě dříve míjela. Řekněme, že Brnopolis změnilo můj latentní zájem o Brno na zájem činorodý. A jsem dost ješitný, aby mě těšila případná pochvala za článek.


Je v Brně nějaký počin, který by jsi označil za mezinárodně unikátní a naopak takový, který ti zde chybí?

Pravda, máme v Brně nějaké ty MEGA a SUPER události, které přitáhnou mezinárodní zájem, bohužel zároveň donutí mnoho Brňanů z města utéct. Tak ty mne moc neberou. Za důležitější považuji ty nenápadné, kde se Brňané promísí s přespolními. Velmi mě nadchlo stavění hradů v rámci Muzejní noci - spontánní happening, i když ho těžko mohu řadit do mezinárodně unikátních projektů. A každý rok se těším na Měsíc autorského čtení.

Jaká je podle tebe pozice nevýdělečné kultury v Brně? Je zde, vedle masových kulturních zážitku, ještě místo a poptávka po „moderním undergroundu“?

Do-It-Yourself kultura bude naštěstí existovat stále bez ohledu na podporu či nepodporu. Zde vidím velkou úlohu města a jeho příspěvkových organizací: pomáhat těm, kteří začínají nebo vyvíjí amatérskou a nevýdělečnou činnost pro určitý okruh diváků. Třeba dát k dispozici sál za režijní cenu nebo pomoci s propagací.

V konečném součtu to vyjde levněji, než kolik dá město za odstraňování graffiti, a tak dále, stará písnička…. Kdo, jako já, zakusil jízdu vlakem s rozběsněnými fanoušky Baníku, ví, o čem mluvím. Vážím si každého, kdo se ve svém volném čase o něco aktivně snaží a nese kůži na trh, a také každého, kdo na takové obskurní akce chodí. Protože všechno tohle kultivuje veřejný prostor.

A poslední otázka, kam ze všech míst, o kterých píšeš v seriálu Kam zajít naslepo, chodíš nejraději (samozřejmě naslepo)?

Přijal jsem za svoji tezi, že hudba, to je zvuk a ticho. A podle toho si vybírám naslepo místa, kde tuším nějakou práci se zvuky a s tichem. A nerad chodím tam, kde se kouří, ať už tam vystupuje kdokoli. Ale ty v Brně naštěstí ubývají.

(Otázky pokládal Petr Marčišák)

Richard Lank (1971), profesně se zabývá finančním controllingem a Lean-Six Sigma projekty, nyní pracuje ve firmě Moduslink Czech s.r.o. Na Brnopolis publikuje zejména články o nevýdělečné kultuře v Brně. Fascinují ho nevyčerpatelné možnosti lidského vícehlasu a autenticita blues. Sám je aktivní muzikant, textař a aranžér. Člen recesistického a-capella sdružení Black Uganda Choir a revivalové kapely K.R.Band. Štastně ženatý otec dvou malých lidí. Absolvent VUT v Brně.