K čemu dospěla Koncepce rozvoje města II

V minulém článku jsem slíbil, že se příště podíváme blíže na to, co bylo v Koncepci ekonomického rozvoje města (KERM) vyhodnoceno jako nejproblematičtější a k čemu má Brnopolis zároveň tématicky nejblíž - tj. na "udržení vysoce kvalifikovaných lidí (elit)" a "nepřipravenost procesů pro příchod kvalifikovaných cizinců a českých expatriotů". Kolik z devíti hlavních doporučení a 23 projektových záměrů má tedy tuto oblast řešit? Co nového v tomto směru KERM přinesla?

V oblasti zaměřené na konkurenceschopnost, vědu, výzkum a inovace nepřinesl žádný z pěti projektových záměrů KERM nic nového, neboť všechny již byly před dvěma lety navrženy Regionální inovační strategií Jihomoravského kraje (a většina z nich již běží). Město se tak jen přihlásilo k tomu, co se už dříve rozhodlo na kraji. A pokud se jako důvod uvádí, že ostatním doporučením scházelo podrobnější rozpracování, pak je otázkou, kdo to měl udělat, a proč se tak nestalo.

Na str. 14 je mezi dílčími cíli na prvním místě "zatraktivnit dlouhodobé pracovní pobyty v Brně cizincům a špičkovým expertům a usnadnit jim start a průběh kariéry ve městě" s doporučením "Podporovat realizaci projektu - Mezinárodní dům". Doporučené řešení pro tuto oblast je rovněž (str. 22) "Podporovat realizaci projektu - Mezinárodní dům". Avšak z pěti projektových záměrů se žádný Mezinárodního domu netýká a neexistuje ani jeho podrobnější specifikace (kromě této obecné z roku 2008).

Na tři projekty (iniciované již dříve JMK) - Inovační vouchery, Doplňková stipendia pro talentované PhD studenty a Fond na podporu inovativního podnikání (Seed fund, fond mikropůjček) - město loni a letos vyhradilo přes 22 mil. Kč. Magistrát rozhodl také prioritně podpořit projekty Moravian Science Center (již loni před vznikem KERM), Granty pro talentované studenty VŠ zapojených do vědeckých aktivit a Kreativní centrum.