24. 11. 2008

Kam se dá jít naslepo: Starý Pivovar

Kdo hledá, najde. A kdo v Brně hledá příjemný klub s alternativou v mezích zákona, najde Starý Pivovar na kraji Božetěchovy ulice. Stačí se nenechat zastrašit sterilní kavárnou Kartuzi, zahnout na Metodějovu, kde z periferie pidikampusu FI VUT čouhá tento zrekonstruovaný příjemný objekt. Příjemný, protože prázdný, přesněji plný volného prostoru, který dává člověku příležitosti, aniž by ho někam směroval a posílal „na značku“.

Prostorná galerie a restaurace v přízemí, dále malý sál a v patře klubová scéna s dřevěným trámovým stropem, naooko nedbale omítnou zdí a účelnou dispozicí zásadních dominant, tedy baru a podia, aniž by si obé lezlo do zelí. Cítil jsem se tam velmi příjemně, ač mezi hosty převažovaly mladší ročníky a já reprezentoval socioskupinu rakváčů. Hudební, literární i filmová dramaturgie klubu má hodně daleko k popíku, takže stojí za to projít www stránky Starého Pivovaru v případě volného večera.

Poštěstilo se mi být v klubu při literárním večeru mladého neziskového opavského nakladelství Perplex, které představilo novou knížku Jana Kunzeho. A v neposlední řadě na autorské čtení Víta Slívy, který jako „Zeus hromovládný“ poezie a patriot pod obojí (Opavy i Králova Pole) vypravil Kunzeho knížku do světa svým nijak podbízivým komentářem.

Autorské čtení Víta Slívy je vždy zážitek obsahem i neopakovatelným zvukem. Slíva je autorem podzimním a nesnadným a píše-li vázaně, mají jeho drsné rýmy daleko k lehkonohým veršovánkám, jako u všech na genealogické linii Halas-Holan-Zahradníček, kde jde v básni především o odvahu a pravdivost vůči sobě samému a kde intimita vyslovená se zatíná do vlastní intimity posluchače. A Slívův přednes plný ticha a zámlk podtrhuje váhu slova; nic pro slabší povahy, které děsí horror vacui. Kdo si před půlnocí zhasne a k dechu svých nejbližších spících pustí CD Bubnování na sudy, Magnesií Literou ověnčenou sbírku v autorově podání, pozná, co mám na mysli. (Blbý ovšem je, že, kdo si na to zvykne jako já, tak neslívovský přednes Slívovy poesie už nezkousne...)

Jan Kunze se nestal střeleckou nadějí naší reprezentace, ač podle svého spolužáka exceloval ve střelbě flouridovými tabletkami na běžící cíl. Ale i jeho tvorba má určitě schopnost zasáhnout teenagery a je dobře, že objíždí gymnázia se svým projektem Hitch-haiku autorské poezie, psychedelické projekce a hudební improvizace (vynikající flétna z rodu Herbieho Manna!). Na můj vkus je jeho poetika trošku přestylizovaně „démonická“ a přesto „placatá“, ale to jsou jen kyselé hrozny středního věku. Důležité je, že píše, recituje, vydává – a nese kůži na trh.

Slovem vydává jsem si udělal oslí můstek k Danu Jedličkovi, šéfradaktoru Perplexu, což je dost neobvyklý a pábitelský koníček. Ten večer vcelku zručně moderoval a hlavně publikum okouzlil publikum svými charmsovskými mikropovídkami, které oddělily dva hlavní autorské bloky.

O kvalitě restaurace referovat nemohu, bylť tam právě žraut jen pro zvané.

4 komentáře:

Jan Horna řekl(a)...

Ad kavarna Kartuzi .. letos do prazdnin byla provozovana skolou samotnou a byl do des a hruza. Ted je od zacatku noveho skolniho roku provozovana soukromniky a je to znat. Snazi se, jsou ochotni, coz drive nebylo. Takze ja osobne jim drzim palce. Prostredi se mi libi, cely minikampus je podle me moderne zrekonstruovany.

Anonymní řekl(a)...

Díky za hezký pohled do Starého Pivovaru, pořád si říkám, že tam musím zajít :)

Souhlasím s Honzou Hornou - kavárna Kartuzi je prima a mají tam kromě cappuccina také výborné pivo. O téhle kavárně (a její obsluze) ještě uslyšíme! Doufám ;)
Recenze na idnesu: http://zpravy.idnes.cz/kartuzi-atmosferu-teprve-hleda-d3a-/brno.asp?c=A081108_1081684_brno_luv

Petr Marčišák řekl(a)...

Také jsem tam byl asi před necelým rokem a úplně nadšen nabídkou jsem nebyl. Pokud se nabídka zlepšila, tak je to jistě dobře nejen pro studenty FITu. Dobrých kaváren, zvláště v prostoru VŠ není nikdy dost. Studenti Fakulty podnikatelské mohou tiše závidět. Na místě relativně dobré kavárny (bylo to tuším Tripoli) v prostoru fakulty na Kolejní se vybudovala „pseudomenza“ , otevřená navíc 4 hodiny denně. Ale to už je hodně daleko od tématu Starého Pivovaru :)

Richard Lank řekl(a)...

Pravda je, ze jsem v Kartuzi neby, protoze me odradil pohled zvenku na interier. Moc me nenadchl a vubec nevypadal na teplou veceri, kterou jsem nutne potreboval.

Ale dobra reference na kavu i obsluhu me urcite premluvi k dalsi navsteve. :-)