7. 11. 2007

Hlavu vzhůru Brňané (nebo Brňáci): 6/7 Atraktivní kosmopolitní město

Dnes tady máme pátou otázku, Jak se může Brno stát atraktivnějším (a kosmopolitnějším) středoevropským městem. Tentokrát záměrně nechávám větší prostor pro hlasy čtenářů.

Někdo může polemizovat, zda se kosmopolitním městem vůbec stát chceme. Věřím, že obyvatelé některých ulic v Zábrdovicích či Trnité by k této otázce přidali odměřený komentář. Na usazení více kultur opatrně.

I kdybychom byli schopni vybírat ze které země ano a ze které země ne, prosím pomozte mi najít důvod, proč by mělo být pro Brňáka výhodné, že soused od naproti je z Holandska, v posilovně potkává Američana, na squashi občas zahlédne Japonce a ve VIP restaurantu na Veveří každý pátek večeří párek z Rakouska.

Pokud se s někým potkám, zajímá mě, co umí. Co se od něj naučím. Odlišnost v jazyce je málo. Je něčí přínos pro Brno dán místem jeho narození mimo ČR?

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Věřte mi, vážený pane Slavik, že cizinci pro Brno (a každého z nás) přínosem jsou. My jsme dost nešťastný narod. Nejdřív naši Němci vyhubili naše Židy. Pak jsme my vykopli naše Němce. Pak jsem se rozešli se Slováky - a teď jsme tu "konečně sami". A ještě jsme byli prakticky půl století zavřeni v jakési krabici, odkud ven vidět ani nebylo.

Od cizince se naučím jiný pohled na svět. Získám vědomí, že všechny věci, co nějak jsou, mohou být i jinak. Masaryk kdysi Čechům říkal - kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. To bylo v době, kdy každá švadlenka uměla německy a průměrný novinář znal nejmíň tři, čtyři řeči; kdeže ty časy jsou. Odlišnost není v jazyce, odlišnost je v kultuře. Evropa měla od středověku tu výhodu, že byla něco jako patchwork: sešitá z malých různých kousíčků. Tím na konci středověku překonala a nechala daleko za sebou kultury, jako byla čínská, která byla pokročilejší, ale protože byla monolitní, ustrnula a nakonec degenerovala. Když znáte jen jednu cestu, pokud se ukáže jako slepá, jste v prdeli (dámy prominou). Pokud jich znáte víc, nevadí, tak tedy tudy

Tak nevím - pomohl jsem Vám najít ten důvod? Já bych na to neaspiroval, ale když jste to tak přímo formuloval. Chápu Vaši skepsi, ti cizinci se ukáží ještě jako trpké jablíčko, ale vidím, že do něho budeme muset kousnout. .

Žiju mezi VŠ studenty a vidím velké rozdíly. Někteří už před maturitou získali zkušenost se studiem či prací v zahraničí. Někteří jsou domasedi, takoví moravští chlapci a děvuchy, kteří si myslí, že s tím vystačí. No, až bude čtvrtina Brna patřit cizincům a jejich firmách, ti oprsklí v nich budou dělat ředitele, ty děvuchy recepční.

A jestli by si někdo myslel, že Brno ubráníme, - tož nevím. Když neubránili Švédi Stockholm, Holanďané Amsterodam a Němci Kolín - že by zrovna my? Víte, že Rockefeller Centrum, pro New York něco jako Hradčana, vlastní dnes Japonci? Takový je to svět.

Přidal Ivo Možný

Adam Zbiejczuk řekl(a)...

Souhlasím s panem Možným: v Evropě jsme se posledních 200 let snažili (relativně úspěšně) zbavit různorodosti a vytvářet národnostně jednolité celky - ke škodě všech a s křivdami, které zůstávají živé po generace. Teď se nám o to obtížněji zvyká na situaci, kdy je naše jednolist narušována. A přitom to bylo zcela přirozené, mít sousedy jiné národnosti... Samozřejmě, nic nejde hned - a tak je vidět, že integrace některých kultur je obtížnější než jiných. Ale věřím v to, že zejména mladým lidem se daří tyto bariéry překračovat. Kulturní rozdíly se nakonec taví a mění v něco nového, inspirovaného z mnoha stran a zdrojů... Celkově se těším na Brno mnohonárodní, už jen všechny ty různé kuchyně! :D

Jan Horna řekl(a)...

Podle mě Sláva vychází ve svém tvrzení v posledním odstavci z předpokladu, že všechny národy světa jsou "stejné", že jsou si "rovny" a pokud se liší, tak hlavně jazykem. Z takového úhlu pohledu se pak nutně příslušnost k určitému národu jeví jako nevýznamná a zanedbatelná.

Vídím to spíše jako pánové v komentářích nade mnou. Národy jsou si rovny, ano, stejné ale nejsou. Po staletí jsou spjaty s místem, kde se formují. Zvlášť v Evropě je národnostní různorodost a "barevnost" přímo ukázková. Mohou vznikat národnostní třenice (a vznikají), ale také je to výzva k obohacení sebe sama pohledem toho druhého. Šance být lepší :)

Lio řekl(a)...

Zdravím. Myslím, že atraktivnějším a kosmolitnějším se Brno pomalu stává, vidím to, když si ho představím před pěti, deseti a třeba dvaceti lety. A pokud se ČR bude jakžtakž ekonomicky dařit, asi to bude pořád někomu stát za usazení se. Zda to budou taková množství Turků jako v Německu nebo Marokánců jako v Nizozemí, nebo obecně muslimů, o tom trochu pochybuju. Ale zajímala by mě spíš reakce veřejnosti, protože pokud se dá soudit z internetových diskuzí a mých rozhovorů s živými lidmi, mezi lidmi bloudí sterotyp Araba (Turka) teroristy/domácího diktátora/nemakačenka, dále stereotyp Černocha absolutně štítícího se práce a Asiata, který je sice pilný, ale za sto let bude v naší zemi ve většině. A to u nás vlastně "žádní" cizinci nejsou, ani v Praze. V Holandsku jsou i na vesnicích a malých městech. Jistě, Holanďané z holandské matky a otce nejsou dvakrát nadšeni a ti méně diplomatičtí vám to hned řeknou, že třeba nejsou rádi, že v sousedství bydlí tolik Arabů a že mnozí z nich je štvou, protože umějí holandsky jen když si jdou pro podporu. Nebo mají jakýsi iracionální strach z Poláku, a to vám už zatrne, poněvadž Poláci je pro některé lidi skoro každý z východní Evropy. Ale přes to přese všechno, cítíte, že se zase tolik neděje, taky když se pokoušíte o holandštinu, oni jsou rádi, ale hlavně, a to se vracím k mé obavě z Čechů, nemáte pocit jakéhosi krachu, dobytí Nizozemí hordami barbarů, jak se to někdy u nás prezentuje ("podívejte se, jak dopadlo Holandsko!"). Takže toho bych se spíš obával, jakési české, nebo moravské, nechutě k novému.