Proč mít Brno kosmopolitnější

Slava Slavik položil v 6. díle svého "seriálu" krásně provokativní otázky, na které už v komentářích odpověděli Ivo Možný a Adam Zbiejczuk. S oběma souhlasím - a protože jde o klíčové téma Brnopolis, k němuž by nebylo na škodu shromáždit co nejvíce postřehů - píšu svůj komentář formou nového příspěvku.

Myslím, že jsme v Česku (a tudíž i v Brně) příliš zahledění dovnitř a zkušenosti a názory odjinud nám jen prospějí. Slava má pravdu, že usazování jiných kultur může působit i problémy a některým nemusí být příjemné. Je to otázka nalezení rozumné míry, kterou lze ovlivňovat mj. imigrační politikou. Zatím mi ta míra kreativních cizinců v Brně připadá spíše nízká. Schází mi tu kulturní pestrost, k níž patří i ty etnické kuchyně, jak se o nich zmiňuje Adam.

Slava má pravdu také v tom, že důležitější pro hodnocení lidí by mělo být, co umějí a jak se chovají, než kde se narodili nebo kde dříve žili. Město, které chce být univerzitním a výzkumným centrem alespoň středoevropského významu, však potřebuje viditelné množství cizinců (a také Brňanů pracujících delší dobu v zahraničí), kteří pracovní i kulturní prostředí obohatí svými zkušenostmi a kontakty a kteří nás rychleji a efektivněji propojí s vyspělým světem, než to dokážeme odtud sami.

Ať se nám to líbí nebo nelíbí, naše děti budou žít v globálně propojeném světě a běžně pracovat v mezinárodních týmech s lidmi různých kultur, ať už v ČR nebo v zahraničí. Pokud nemají být od začátku znevýhodněni, měli by si na to co nejdříve zvykat jako na přirozenou věc. K tomu je však zatím daleko. Jen vzpomeňme na to, jak jsou brněnská nádraží, letiště, úřady a turisticky atraktivní místa připraveny na komunikaci v cizím jazyce - i pro to zatím nevelké množství zahraničních turistů.

Proto si myslím, že kosmopolitnější prostředí je pro Brno tak důležité.