Na obědě s dvojčaty 1 - Café Onyx

O víkendu jsme podlehli předvánoční náladě a pokusili se v rámci procházky s dětmi zakoupit i nějaká ta překvapení pod stromeček. Úspěch jsme měli nevalný, ale zato nám docela vyhládlo. Jak jsem se zmínil už minule v článku o Zemanově kavárně, vyhledáváme podniky spíše nekuřácké a hlavně přístupné s kočárkem velikosti menšího tanku.

Dotaz na dětskou sedačku už personál ve většině restaurací nepohoršuje, ale dotaz na dvě dětské sedačky rozhodně nemívá kladnou odezvu všude. V našem oblíbeném Italia baru na Zámečnické nemají žádnou, takže jsme zkusili přejít ulici a vešli do Café Onyx.

Před námi se otevřel příjemně členitý prostor pojatý ve funkcionalistickém stylu s bohatě dimenzovanou nekuřáckou částí. Dvě dětské sedačky neprodleně donesla usměvavá servírka z místnosti, která, jak se později ukázalo, je vybavena i přebalovacím pultem. A to už tedy samozřejmé rozhodně není.

Celý podnik působí čistým a optimistickým dojmem, pohodlné bílé sedačky lákají k delšímu pobytu a jídelní lístek k prostudování. Nejsa milovníkem kávy, nemohu o této jeho první a velmi rozsáhlé části podat relevantní informace, ale pojďme k předkrmům. Bruschetta byla vynikající a taky hovězí carpaccio vypadalo velmi lákavě. Snad jen parmazánové hoblinky mohly být jemnější, ale především! Jemnou chuť carpaccia bohužel porážel kopeček sušených rajčat uprostřed talíře, a to je mám za jiných okolností tak rád.

Z těstovin jsme zkusili gnocchi s hřiby, parmazánem a smetanou a z masitých pokrmů steak z kačeních prsíček s liškovou omáčkou a noky. Kačení prsíčka s liškami jsme si moc užili, zato hřiby v gnocchi byly vodnaté a rozbředlé. Inu není čas na čerstvé houby, ale těmhle hřibům při skladování a přípravě stejně ublížili víc než bylo nutné. Ochutnali jsme ještě dušené mladé fazolky s křupavou slaninou, kterým nebylo co vytknout. Snad jen, že slaniny v nich bylo o něco víc, než by člověk čekal od přílohy. Víno, byť rozlévané, bylo dobře pitelné a velmi vstřícná servírka neměla problém ani s naším požadavkem na obyčejnou "točenou" vodu namísto nabízených minerálek.

Takže, chcete-li v centru Brna na dobrý oběd s malými dětmi a jste-li schopni se přenést přes drobné nedostatky v kuchařově umění, mohu Café Onyx vřele doporučit. Obsluha je ochotná a rychlá (dokonce tak rychlá, že jsme si přáli, aby přestávka mezi předkrmem a hlavním chodem byla delší). A snad jen malé upozornění na závěr. Jídelníček uvedený na internetových stránkách Café Onyx není nejaktuálnější. Přibylo několik nových položek a také ceny doznaly změn, pochopitelně, že směrem vzhůru.

Jiří Kohoutek