Kdo stojí za Brnopolis: Eva Staňková

Byla to zásluha Vaše a Vašeho týmu, že byla Vaňkovka zachráněna. Které další staré industriální budovy nebo komplexy v Brně by si podle Vás také zasloužily být podobným způsobem znovu oživeny?

Nejsem historik architektury ani expert přes revitalizace brownfields. Zachování Vaňkovky bylo pro mne důležité hlavně proto, že jsem v ní viděla bránu do zakletého půlnočního království „za nádražím“. Bránu sice zrezavělou a trním zarostlou, ale propojující historii a budoucnost území, které bude dříve či později zastavěno architekturou 21. století.

Podobně významnou roli může sehrát na příklad tzv. Malá Amerika, která stojí na drážním tělese na pomezí historického jádra a rozvojového území. Tento památkově chráněný skladový objekt se může proměnit na půvabný „pavilon“ v promenádním parku, stát se magickým pólem na nové pěší trase spojující historické jádro města Brna s nábřežím Svratky. V současné době je revitalizace Malé Ameriky v pravomoci firmy Brno new station development.

V Brně je řada dalších chátrajících výrobních objektů i areálů, jejichž konverze může město obohatit o nové prostory s unikátní atmosférou. (Více na brněnském Urban Centru) Studenti architektury VUT zpracovali již desítky studií, které by mohly být inspirací pro tuto proměnu.

Co považujete za nejkritičtější nedostatek z hlediska urbanistického řešení Brna?

Je to stále neexistující koncepce systému veřejných prostorů a pěší dopravy. V praxi to vypadá, jakoby nejdůležitějším úkolem územního plánování bylo vymezení zastavitelných pozemků a zajištění průjezdu a parkování zvyšujícího se počtu aut. Ve světě se ale věnuje stále větší pozornost právě kvalitě veřejných prostorů (Project for Public Spaces) a systémovému řešení pěší dopravy (walk21). "Modelování" pěší dopravy je výzvou pro brněnské odborníky na systémovou dynamiku a softwarové firmy jako je Intelligent Space.

Vloni v únoru se v Brně uskutečnila (ve spolupráci Nadace Partnerství s pražským sdružením Oživení a s finanční podporou města) první mezinárodní konference s názvem Město pro pěší . Přesto je Brno v reálné podpoře chodců stále několik let pozadu třeba za Plzní.

Jsou tu ale i dobré zprávy: ve Strategii pro Brno i v Zadání nového Územního plánu jsou schválené zásady, které teoreticky nápravu současného stavu umožňují, Centrum dopravního výzkumu připravuje letos na podzim v Brně konferenci o pěší dopravě s názvem BrnoWalk 09 a zadání Generelu pěší dopravy má být hotovo v nejbližších týdnech!

Můžou členové Brnopolis nějakým specifickým způsobem přispívat k ochraně a propagaci nesmírně bohatého (ale značně podceňovaného) architektonického a urbanistického dědictví Brna? Nemáme mezi sebou bohužel žádného Davida Vávru, ale snad bychom přece jen mohli něčeho dosáhnout.

Při veřejném projednávání urbanistických studií a záměrů jsem si mnohokrát uvědomila, jak málo ví většina občanů tohoto města o tom, jak probíhal vývoj Brna od prvního regulačního plánu na výstavbu nové okružní třídy na místě zbouraných hradeb v polovině 19. století do současnosti. Na dnešní podobě a struktuře města se podílela činnost osmi generací našich předchůdců, v jeho tváři zanechaly stopu osvícené osobnosti, ale i některá krátkozraká rozhodnutí. Kolik vytrvalosti musely prokázat některé vize a projekty, jejichž zrod probíhal ve stále se měnícím politickém a hospodářském kontextu, aby se nakonec staly pro mnohé samozřejmou součástí podoby Brna (např. Výstaviště). Bez tohoto „nadhledu“ se špatně posuzují záměry budoucího rozvoje.

Pro udržitelnou budoucnost města je důležité pochopení jeho historického dědictví – neboť jsou to základy, na kterých vyrůstá.

Jak by k takovému pochopení mohli přispět členové Brnopolis?

- Inspirovat se úspěšným seriálem Hvězdárny Mikuláše Koperníka „Kde se vzalo Brno“ a pokusit se pomoci na svět videoprezentaci vývoje Brna za posledních cca 150 let a v závěrečné části pak třeba představit Brno světu jako kreativní Brnopolis?

- Společně s brněnskými expaty se zamyslet nad několika tématickými „naučnými stezkami“ po různých pamětihodnostech Brna. Takový „náhrdelník“ může snadněji vzbudit pozornost než jen jednotlivé rozsypané korálky a zájem veřejnosti je to první, co historické stavby a lokality potřebují! ( Viz. například Brněnské architektonické stezky.

(Otázky pokládal Don Sparling)

---

Eva Staňková, v r. 1966 promoce na tehdejší FAST VUT, rok a půl v projekci Stavebního podniku města Brna, od prosince r. 1968 ve službách Útvaru hlavního architekta města Brna (později fungujícího pod několika jinými krycími názvy…) a to až do prosince r. 2000.
Osudová setkání roku 1993, která ovlivnila mé současné vnímání města:
Setkání s Vaňkovkou - v rámci Pracovní skupiny pro Jižní centrum, setkání s Fredem Kentem a Stevem Daviesem zz PPS a setkání s Janem Gehlem.