18. 5. 2009

Revitalizace Staré Ponávky

6. května se Vaňkovce konala beseda o revitalizaci Staré Ponávky. Beseda se mi líbila. Poté, co nám pan doc. Havliš (učitel z FA VUT) před nějakým časem na exkurzi ukázal, jak se dělají zázraky v oboru odkrývání říček (změněných v kanalizaci) v Lipsku, dále poté, co lidé z organizace Brno, věc veřejná udělali k tématu brněnských vod v Mahenově knihovně výstavu a nakonec poté, co jsem párkrát viděl video vytvořené studenty FA VUT a FMK UTB o tom, jak sjížděli Ponávku (Svitavský náhon), chodím na taková setkání moc rád a dychtivě čekám na proměnu Brna v této věci k lepšímu. Navíc, paní ing. Staňková podávala, jako obvykle mile, kávičku. Napíši k tomu nyní pár dojmů.

Nejdříve jsem byl zklamaný. Byli jsme vlastně informováni o tom, že Brno se zapojilo do tříletého mezinárodního programu, jeho výstupy budou projekty, studie a souhrn zkušeností partnerských měst s revitalizací podobných vod. Řekli nám, jak nadace Partnerství, Útvar strategie a územního plánování (?) Magistrátu a další organizace projekt rozvinou a jak je celá věc otevřená k účasti a pomoci všem zúčastněným majitelům nemovitostí kolem Staré Ponávky, odborníkům, zájemcům i fandům. Pěkné... Aha, takže peníze se podařilo získat opět na schůze a papíry (studie, projekty, soutěže a administrativu projektu).

Když vše dobře půjde (všechny zúčastněné strany se dokážou na nějaké změně oproti současnosti vůbec domluvit a dokážou vymyslet i peníze), tak někdy po roce 2010 se možná teprve poprvé kopne. To už možná ani nebudu na světě. Ostatně víme, jak to dopadá s Mendlákem, na jehož úpravy byla urbanistická soutěž snad už před 10 lety a je to tam stále stejné (nebo horší). Ach jo, Brno...

Pak jsem ale začal poslouchat, co diskutující povídají. No jo, ten vodní tok je skutečně po celé délce protažený, složitý chuchvalec dílčích a asi i protichůdných zájmů. Jeho stav je výsledkem nejdříve potřeby využívat vodu a potom, když už tak nebyla potřeba, je výsledkem dlouhodobého zaujetí jinými věcmi, než je smrdutý rigól se špinavou vodou, s potkany, s odpadem a možná i s utopenou, rezivou municí z války. Obtěžuje. A teď se s tím má cosi dělat a to bude především asi stát zase cosi navíc. Není starostí dost i tak? Pozor...! Ti dva kluci tady na videu ukazují jakousi vodu mezi stromy, slunce, člun a dokonce si hrají s balonem. Bláznivé mládí....To, že by mohlo být i něco pěkného....? Pustil bych do toho děcka? Hm..

Uvědomil jsem si, že ty tři roky jsou hrozně krátká doba na to, aby se možnost změny projednala s bezpočtem lidí, aby byli ochotni přijat jiný pohled na věc, aby místo ohrožení, nesmyslných výdajů (kdo to zas bude platit?), nutnosti uvažovat jinak, viděli svou příležitost ke změně v podnikání, přírůstek atraktivnosti a kvality místa (nemovitosti), též možnost podílet se na něčem, co tu ještě nebylo.

Přesvědčit tolik lidí znamená nachystat a spustit řetězovou reakci: nejdříve se musí najít pár takových ředitelů (majitelů) firem na Ponávce, kteří jsou otevřené podnikatelské hlavy a ještě nadto ví, že svou prací si vystavují celoživotní účet, staví jakýsi pomník (před sebou, svou manželkou, dětmi a někdy dokonce i v očích ostatních lidí, někdy dokonce i ostatních brňanů) a přesvědčit je. (Příklad: myslívám vděčně na toho skvělého člověka, který ozdobil (zainvestoval) krásný vchod do obytného domu na Orlí, toho s kamennou pannou. Nemusel, ale kolik radosti tím krásným portálem kolemjdoucím denně dělá.)

No a když se lidem z nadace Partnerství a těm dalším, kteří na projektu budou dělat, podaří jednoho, dva takové skvělé lidi, mající na dění kolem Ponávky vliv, najít, a ti pochopí, dojde jim to, zajiskří se jim v očích, pak se vyvine teplo (a všechno, co je ke zrození nové kvality třeba), další se časem přidají a řetězová reakce rozběhne. Sněhová koule uvede do pohybu malou lavinu. Možná, že nezůstane jen u jedné malé vody, ale Brno se ozdobí slušnými nábřežími i svých druhých dvou řek, Svitavy a Svratky. Třeba bude zase možné být pyšný na to, že jsem tu doma....

No a vidíte, v podvečer jsem ze schůze odešel s hlavou plnou snů. Trochu pofukovalo, ale bylo čerstvo, pěkně. Ty tři roky jsou na to „papírování“, než se poprvé kopne, zatraceně krátká doba. Jak jim pomoci? V tramvaji jsem se pak drbal na pleši: kdo bude ten první, kdo se přidá a postaví za věc? Že by tím prvním chlapem, kterému blýskne v oku jiskra poznání, byl ředitel teplárny? Aji bych si vsadil.....

2 komentáře:

Hana Bernardová řekl(a)...

Děkuji za povzbudivý článek:-)
Chcete-li vědět více o připravovaném projektu podívejte se na nově zprovozněné webové stránky - www.ponavka.brno.cz.

dr. picovin řekl(a)...

Důležité je,aby takových projektů v Brně přibývalo, byl prostor a podpora pro jejich zdárnou realizaci.
Již v parku Lužánky je vidět, že to stojí za to. Jen více takových míst v Brně.