16. 6. 2009

Kdo stojí za Brnopolis: Michal Hadlač

V čem vidíš (jako architekt - urbanista) největší přínos informačních technologií pro svou práci?

Je to jak s psacím strojem. Psaní jde rychleji, ale dobrého spisovatele to ještě nedělá. Komplexní odborník musí znát všechny vhodné technologie, pak teprve nastoupí kreativita. Dnes si mohu klidně vymodelovat v počítači budoucnost fungující v reálném čase – někdy to však může být děsivý pohled. Raději tudíž plánujeme s klapkami na očích a kreslíme minulost v představě budoucnosti.

Informační technologie umí zpracovat v časovém zlomku obrovské množství informací. Nastavit parametry a vybrat postupy však musí člověk. Co když se splete už v zárodku? Vyjde nám růžová budoucnost nebo temné peklo? Mnoho lidí nemá rádo informační technologie a nejmíň náš stavební zákon.

Co zajímavého je možné se dozvědět o „vedlejších efektech“ současné urbanizace s využitím geografických informačních systémů? Na jaké limity může např. narazit rozvoj Brna?

Geografické informační systémy obsahují jenom ta data, která do nich někdo vloží. Vezměme třeba všechny navrhované plochy pro rodinné domky v okolí Brna a nastěhujme tam nové obyvatele. Každému věnujme půl dítěte, jedno auto a dva psy. Postavme k tomu i pár silnic, ale jenom tam, kde to jde snadno. A pak nechme všechny obyvatele rozjet se ve svých autech do továren, škol a kanceláří. Obraz vskutku ponuré dopravně – ekologické budoucnosti. Na obrazovce ji uvidíme hned – ale jak to funguje ve skutečnosti?

Brno nemá žádnou možnost ovlivnit výstavbu v okolních obcích, na to mají obce své vlastní územní plány a svá vlastní zastupitelstva. Geografický informační systém nás o důsledcích nekoordinovaného rozvoje může informovat - chybí nám však nástroj pro plánování na úrovni přirozených spádových regionů. Limity rozvoje Brna leží mimo jeho hranice a Brno na ně nemůže dosáhnout.

O Brně se říká, že je to „velká vesnice“ nebo také „kapesní velkoměsto“. Je to podle tebe nedostatek nebo naopak přednost?

Brno je takové město, jaké je a pokud se někomu nelíbí, není to vina Brna, nespokojenec se může klidně odstěhovat. Z hlediska takového Newyorčana nebo Tokijce je i Praha pouhou vesnicí, byť si to určitě mnozí Pražané nemyslí. Otázkou ovšem je, co je indikátorem stavu, kdy se rostoucí vesnice stane velkoměstem? Kdosi mi tvrdil, že se velikost města pozná podle množství a rozmanitosti způsobů obživy obyvatel. V Paříži se prý dá uživit i jako čtrnáctý u stolu.

Z tohoto hlediska má Brno patrně ještě rezervy. Každý má zřejmě v sobě ukazatel, jak velké město mu vyhovuje. V současné době však mám dojem, že se Brno stává spíš zakletou vesnicí, ve které bují potřeby a chybí realizace. Stále nemáme nové nádraží, sportovní halu, koncertní síň, aquacentrum, parkovací domy, cyklostezky, velký městský okruh a ani severojižní obchvat. Podvědomě v Brně cítíme, co potřebujeme, abychom byli velkoměstem, a zatím jsme pořád jen tou vesnicí.


Michal Hadlač, autorizovaný architekt, v současné době jednatel Institutu regionálních informací, společnosti, která se zabývá urbanismem, udržitelným rozvojem území, geografickými informačními systémy, dlouhodobým monitoringem tržních cen bytů a nájemného, výzkumem v oblasti bydlení, projekty rozvoje venkova a dotačním poradenstvím. Ve zbývajícím volném čase projíždí Brno a okolí na horském kole a zkoumá různé aspekty jeho urbanistického rozvoje. Večer pak v křesle sepisuje populární i odborné články, je-li k dispozici dostatek dobrého moravského vína, pak i rázovité divadelní hry.

3 komentáře:

GIS řekl(a)...

Dobrý den, chtěl bych se prosím zeptat, jak se stavíte k navrhovanému projektu výstavby jižního centra. Děkuji

inteligentní magazín o bydlení řekl(a)...

Také by mě to zajímalo. Snad se nám dostane odpovědi.

Vlastimil Veselý řekl(a)...

Michal Hadlač byl jen externím přispěvatelem Brnopolis. Můžete se na něho obrátit přímo, mike.hadley@seznam.cz