O dobrovolné adopci amatérského umělce
Asi bych měl pod názvem jako „Adoptujte si svého amatérského umělce!“ založit občanské sdružení nebo skupinu na Facebooku. Ať si každý někoho vybere dle své nátury a slíbí sám sobě, že bude poctivě chodit a dávat tomu amatérskému snažení smysl, ať už se daří nebo ne, bez ohledu na nástrahy počasí, přepracovanost nebo vlastní lenost!
„Tak jdeme?“, ptá se zkoumavě má žena a jen já vím, jak strašně se mi nechce na nějaký večer amatérských tanečních skupin, i když nás srdečně zve a tančí naše dobrá kamarádka z Omo-Oya. Nakonec jdu a dobře dělám. Spokojeně okukuji tanečnice, v tanci zvlášť půvabné, jak doslova vydupávají z ničeho pro nás tento večer v rytmech Afriky, Orientu, indického Bollywoodu i flamenca.
Jen je nás v publiku málo, málo k naší škodě, ani na nájem sálu to zdaleka nebude stačit ...
Myslíte, že vás přesvědčuji ke kulturní charitě? Spíše k investici do životního prostoru, do vlastního zázemí. Jen místo akcií půjde o čas pro kapely, kaktusáře, herce, tanečníky. (Například Black Uganda Choir, moji domovskou kapelu, takto od úplných počátků podporuje jedna ctihodná paní notářka, která neváhá kvůli dvěma hodinám na Leitnerce jezdit až z Ostravy. Nechápeme to, ale o to víc jsme jí za to vděční.)
Uvidíte, jak takové úsilí půjde k duhu Brnu i vám. Třeba narazíte na budoucí Magdalenu Koženou či Ivu Bittovou, tak začněte chodit včas, dokud nic nepropasete a dokud máte svůj lístek jistý!
Znovu tedy apeluji: „Adoptujte si svého amatérského umělce!“
Zatímco takto medituji, taneční večer pomalu končí a všichni na podiu děkují Markétě Poláškové za nezištné úsilí vložené do jeho organizace. Pak Markétě zpívají starou africkou píseň, kterou se vyprovází vzácný host z oslavy, a dotýkají se jeden po druhém Markétiných bot na znamení, že jí přejí šťastný návrat domů.
To je poselství prosté a zároveň hluboké, protože všechna ta zdravíčka, štěstíčka a dlouhá léta, kterými tak často futrujeme své gratulace, ve skutečnosti začínají tím, že máme domov a také naději, že se tam v pořádku vrátíme.
1 komentář:
Děkuji Richarde za hezký článek :) Já jsem si takto adoptovala Malé divadlo kjógenu (http://www.ahojbrno.cz/male-divadlo-kjogenu/)
Okomentovat