31. 3. 2010

Brňané v zahraničí: člověk na kole je v Holandsku králem

Petra Klementová, jedna z nejtalentovanějších hráček na příčnou flétnu, je neustále v pohybu mezi Brnem a zahraničím, mezi jazzem, lehkou alternativou a folkem. Podrobný seznam hudebníků, se kterými měla hudebně co do činění, lze snadno získat via Google, prostě co jméno, to kus objevné muziky. Zmíním jen čerstvé CD Peřiny z vody Žofie Kebelkové s Pacora trio a Quakvarteto (CD Dětských písní Chicka Corey)

Kde se vlastně pohybuješ nejčastěji, jsi-li mimo Brno?

Dva a půl roku jsem žila v Groningenu (Holandsko), teď jsem se přestěhovala do Göttingenu (Německo). Vzhledem k tomu, že v Německu jsem krátce a žádné hudební aktivity jsem tady zatím nevyvinula, dokážu spíš hodnotit Groningen.

Je snazší být flétnistkou v Brně nebo v zahraničí?

Těžko říct. V Brně jsem vystudovala klasiku a tou se i živila. S jinými žánry, ke kterým jsem vždycky tíhla, se mi to ale zdá složitější. V Holandsku jsem strávila asi dva a půl roku, zkusila si všechny možné směry a byla jsem nadšená. Myslím ale, že jsem tam byla příliš krátce na to, abych mohla objektivně srovnávat.

V Groningenu jsem studovala přes Erasmus klasickou flétnu, ale v průběhu mě okouzlilo prostředí jazzového oddělení. Tak jsem se odhodlala k přijímačkám na jazz. Oba obory existují na jedné malé škole, v jedné budově. Vstřícná, skoro rodinná atmosféra mě naprosto vtáhla. Nepocítila jsem žádnou soutěživost, což mi vyhovovalo. Je to dáno asi tím, že většina studentů jazzového oddělení je zahraničních, spousta jich přijíždí opravdu z daleka. A tím pádem jsou všichni „přistěhovalci“ na jedné lodi. Ti služebně starší, už usazení a znalí místních poměrů, pomáhají nováčkům, vzájemnost a solidarita fungují naprosto samozřejmě – v denním životě i ve škole.

Jazzové oddělení vede osm osobností newyorské jazzové scény, které do Groningenu střídavě dojíždí a podle pravidelného rozvrhu tráví vždy jeden týden jen se svými studenty - nejen že učí na škole (studenti se účastní lekcí s každým vyučujícím, nezáleží na nástroji), ale posluchačům věnují v podstatě veškerý svůj volný čas – jam sessions v místních klubech (městečko je prošpikované kavárnami s jazzovým programem a příležitostem k volné improvizaci), společné večery a povídání nejen o hudbě, to je vzdělání k nezaplacení.

Přímo na škole vzniká spousta zajímavých kapel, studium je hodně zaměřené na praxi, takže člověk hraje a hraje a hraje.

No a důležitá stránka života v Holandsku – je to ráj cyklistů. Kolo je hlavní dopravní prostředek, což jsem si užívala. Nezávislost na autobusech, žádné čekání na zastávkách, přestupování, či průjezdy autem přes město v dopravní špičce, čichání výfuků a tak… není nad čerstvý vzduch, vítr ve vlasech a úsměv na rtech!

Jaké zkušenosti by se daly využít v Brně?

Inspirativní je mezinárodní ovzduší. Osobitý systém výuky spolu s renomovanými jmény profesorů láká zájemce o studium z celého světa.

No a pak ta promyšlená síť cyklistických stezek - člověk na kole je v městském provozu králem. Zažít tenhle pocit bych přála všem brněnským cyklistům.

Po čem se ti stýská a čím by se oni mohli inspirovat v Brně?

Abych pravdu řekla, v Groningenu se mi po Brně vůbec nestýskalo. Jen po rodině a nejbližších. Asi bych musela v Holandsku pobývat déle, abych začala vnímat i negativní stránky života a smutnila po domově. Snad jen, okolí Brna je krásné, holandská krajina bez kopečků je dost nudná, ale s tím se nedá nic dělat  :-)

Žádné komentáře: