30. 4. 2009

Kdo stojí za Brnopolis: Don Sparling

Ve střednědobém horizontu je Brno vážně ohroženo úpadkem tvůrčí energie, dané rychlým stárnutím populace. Jistou naději lze vidět v mladých inteligentních holkách, kterých tu na vysokých školách studuje, jestli to číslo odhaduji správně, průběžně na třicet tisíc. Vesměs ale po dostudování odcházejí jinam. Jak způsobit, aby se tu usazovaly a rodily děti?

„Kdeže loňské holky jsou …“ Kdo potom jsou všechny ty krásné mladé ženy, které vidívám, když procházím městem? Že by patřily jen k té neinteligentní části ženské populace, nebo že by to byly jen ženy s nižším vzděláním?

Ale teď vážně. Je asi pravda, že poměrně značný počet mladých inteligentních holek z Brna odchází, ale totéž platí i o mnoha mladých inteligentních klucích – jinde totiž mají více příležitostí, mohou si vybírat ze širšího spektra zajímavých zaměstnání a nacházejí lépe placená místa. Je to přirozené, je tomu tak na celém světě a už hodně dlouho. Masaryk tento fenomén vyjádřil v Hovorech s TGM pěknou metaforou, když řekl, že v jeho mládí „měla celá Morava spád k Vídni“. V současné době má celá Morava (a tím pádem i Brno) spád ku Praze – ale také k Bruselu, k New Yorku a k různým dalším velkým městům po celém tom našem globalizovaném světě. Problém tedy nespočívá v tom, jak v Brně udržet (všechny) absolventky (respektive absolventy), ale spíše jak tady udržet více lidí zmíněné kategorie než doposud. A samozřejmě, jak sem nalákat další adepty nejen z jiných částí Českých zemí, ale i z ciziny.

Myslíte, že bychom pro to mohli udělat něco my, členové Brnopolis?

Těžko. Alespoň ne přímo. Celý smysl sdružení Brnopolis je přece snaha upozornit na způsoby, jak učinit Brno atraktivnější pro kreativní třídu, do níž přirozeně patří i ony mladé inteligentní holky.

Co chybí pro to, aby tu zakládali rodiny experti jako Vy, kteří přicházejí do Brna z celého světa v poslední době v docela utěšeném počtu?

Pochybuji, že „cizí experti“ mají nějaké jiné důvody pro zakládání rodin (natož jiný způsob jejich zakládání) než Češi. To znamená, že počet batolat (českých i cizích) by v brněnských parcích pomohla nepochybně zvýšit celá řada změn – vyšší rodičovské dávky, dostatečný počet cenově dostupných jeslí a školek, lepší podmínky pro otce, kteří by chtěli se svými ratolestmi zůstat doma, flexibilnější pracovní doba pro maminky, atd. atd. Ale o takových opatřeních určitě víte Vy, jako přední sociolog, mnohem více než já.

Zavedení většiny takových podpůrných mechanismů je však v kompetenci vlády, a proto mimo sféru vlivu Brnopolisu (nebo snad má někdo z našich členů přímý kontakt se Strakovou akademií?). Mimo sféru vlivu Brnopolisu jsou i další změny, které by pomohly, aby se u nás cizinci cítili lépe. Například, kdyby se Brňáci (a Češi vůbec) více usmívali (zkuste se někdy nestranně dívat na kolemjdoucí na České nebo Masarykově – viděl jste někde jinde tolik dokonalých zombiů?). Anebo kdyby člověk nemusel na chodnících poskakovat mezi psími exkrementy, či třeba kdyby ubylo lhostejných, žvýkajících prodavaček v obchodech. Jedině čas může tyto nepříjemné jevy odstranit. Co se týče přilákání cizích expertů, budoucích hrdých občanů Brna, úloha Brnopolisu asi spočívá v kultivací půdy vhodné pro jejich přijetí v hojnějším počtu – v diskuzích o věcech, které by jim život tady usnadnily, v kritice věcí, které jim život tady komplikují, ve chvále „best practices“ (nebo alespoň „good practices“), které jsou tu už zavedeny a v upozorňování na ty věci, které zatím v Brně chybějí. Zkrátka – drobná práce, drobná práce, drobná práce.

(Otázky pokládal Ivo Možný)


Don Sparling, Kanaďan, v současné době ředitel Centra zahraničních studií Masarykovy univerzity, kde koordinuje aktivity v oblasti zahraniční spolupráce. V roce 1969 přijel do Československa, v roce 1977 přišel na katedru anglistiky Masarykovy university, kde od roku 1985 přednáší kanadskou literaturu. Vedle učitelské a odborné činnosti v rámci univerzity, je také známým organizátorem a dlouholetým vůdčím duchem amatérského divadla a vášnivým propagátorem slováckého folkloru. Publikoval několik prací se zaměřením na literární a jazyková témata.

Žádné komentáře: