Brněnské cesty k umění

Co se v Brně změnilo k lepšímu? Cesty k výtvarnému umění. Od znovuotevření Domu pánů z Kunštátu, přes založení Wannieck gallery, po vynikající program Galerie Ars a Galerie Brno, nebo v nedaleké Kuřimi fungující Galerie ad astra. Podle vzoru hlavního města byla zavedena Muzejní noc, která každoročně sklízí úspěch měřítkem stále vyššího počtu návštěvníků.

Dokud jsem byla kurátorkou malé soukromé galerie, bylo mi záhadou, proč velké instituce vynechávají z propagační vlny malé výstavní sály, jejichž vřazení do programu by znamenalo divácky bohatší noční zážitek, obzvlášť, když například v Praze spolupráce mezi soukromými galeriemi a státními institucemi funguje. Propojení všech hybatelů na poli výtvarného umění, spojení akce s akcí Otevřených ateliérů i s možnostmi FaVU, by přece přineslo jen pozitiva v podobě mohutnější propagace, intenzivnějšího zapojení širší skupiny organizátorů a skrze ně i návštěvníků, akce by měla ještě větší přesah než když jsou otevřeny jen státní muzea a galerie. O finančních možnostech většího počtu účastníků nemluvě.

Ale to je jen drobný vřídek na jinak zrající pleti brněnského výtvarného života. Především to, že byla založena Wannieck gallery, která opravdu splňuje to, čím se propaguje na svých internetových stránkách, znamená velký krok přes sevřené hranice jihomoravského velkoměsta. V současné chvíli je to jediná instituce prezentující v tak široké a kvalitní míře stav současného českého umění. Škoda, že bez valného zájmu města, které zcela opomíjí možnost založit na podobných možnostech vnější prezentaci Brna.

Turistů do něj moc nepřijíždí. A když už přijedou, tak pak na svých stránkách publikují zprávy, jako že před zavřeným hlavním nádražím narazili na člověka, který pravděpodobně trpěl leprou a bohužel nenarazili na nikoho, kdo by uměl anglicky. To je docela smůla. Obzvlášť, když mohli narazit třeba na funkcionalistické skvosty jako je vila Tugendhat, Fuchsův Avion nebo Moravská - Komerční banka, mohli se podívat na kašnu Parnas nebo zajít do Wannieck gallery shlédnout kompletní prezentaci současné tuzemské malby, doplněné výstavami v menších brněnských galeriích.

Krátkodobé výstavy pořádané Moravskou galerií by pravděpodobně turisté měli zhlédnuty už z Prahy, ale i tak by jim zbyla široká možnost vyžití. Ovšem nabízí Brněnské kulturní centrum nebo Turistické informační centrum nějakou mapku galerií nebo památek? Taková praktická maličkost, kterou si v zahraničních městech vezme každý cizinec (jako já) hned při nejbližší příležitosti.

Závěrem tedy, cesty Brňanů k výtvarnému umění se velmi zlepšily, i když stále je na čem pracovat. Cesty turistů bych raději sledovat nechtěla. Dál se rozepisovat nebudu, ale může tím být nastolena otázka spolupráce a propagace (společné propagace) toho nejlepšího z Brna, neboť dobrého je tu dost.