K čemu dospěla Koncepce rozvoje města?

V září jsem se tu podělil o svoje pocity ze zahájení tvorby Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM), jejíž závěry schválilo v prosinci zastupitelstvo. Přestože plné znění je veřejně dostupné, v médiích velký ohlas nezaznamenala. Vynechám-li weby státní a veřejné správy, první stránky Googlu nabídnou pouze jediný odkaz na komentář ke KERM z nezávislého zdroje. K čemu tedy KERM dospěla a proč bychom se o ni měli zajímat?

Hlavní problémy rozvoje města formulovaly a hodnotily tři expertní skupiny. V naší skupině zaměřené na konkurenceschopnost, vědu, výzkum a inovace byla největší shoda na těchto:

• Malá snaha o udržení vysoce kvalifikovaných lidí (elit) ve městě
  
• Absence systému komunikace mezi firemní, akademickou sférou a veřejnou správou
  
• Nízká schopnost získat, rozvíjet a udržet talenty na všech úrovních vzdělávání
  
• Nepřipravenost procesů a podpůrných mechanismů pro příchod kvalifikovaných cizinců (vědci, manažeři) a českých expatriotů

V dalších dvou skupinách kolegové vyhodnotili jako nejproblematičtější tyto - nevyužitý potenciál letiště, nevyhovující dostupnost z globálních center, stagnace a pokles veletržního průmyslu, nevyužitý potenciál kongresového průmyslu, nedostatečná nabídka připravených ploch pro rozvoj podnikání, přestavba a modernizace železničního uzlu, přítomnost malého množství globálně konkurenceschopných firem a riziko odchodu zahraničních investorů.

Závěrečný dokument obsahuje 9 hlavních doporučení a 23 projektových záměrů. Na nich se již expertní skupiny nepodílely (aspoň v případě naší skupiny), ani s nimi nebyla navržená doporučení konzultována, což v textu vůbec není uvedeno. Na návrhy projektů v souvislosti s faktory, které byly hodnoceny jako nejproblematičtější a ke kterým má Brnopolis nejblíž - tj. udržení vysoce kvalifikovaných lidí (elit) a nepřipravenost procesů pro příchod kvalifikovaných cizinců a českých expatriotů, se příště podíváme podrobněji.

KERM by si zasloužila více pozornosti z několika důvodů. Každý takový veřejně dostupný strategický plán napomáhá tolik potřebné transparentnosti státní a veřejné správy. Ve vyspělých demokraciích bývá standardním požadavkem, aby se politici dohodli na formulaci cílů, které chtějí dosáhnout (a také kdy a za kolik), a aby si je před občany obhájili odbornými argumenty. Pokud město (region) nemá konkrétně formulovanou, závaznou a veřejně známou strategii, svádí to přirozeně k rozhodování podle momentálních krátkodobých zájmů bez ohledu na dlouhodobé cíle a bez možnosti veřejné kontroly.

V tomto smyslu je brněnská KERM pionýrským počinem, kterým Magistrát využil zkušeností soukromého i neziskového sektoru, a za to si zaslouží uznání. Teď nezbývá než doufat, aby koncepce neskončila v šuplíku, zatímco rozpočet města bude nadále rozdělován podle většinové nálady v zastupitelstvu. Vzájemnou důvěru všech aktérů by příště posílila větší transparentnost celého procesu a otevřenější komunikace ze strany vedení města. Možná tak přibude aktivních účastníků expertních skupin ochotněji pracujících na KERM ve svém volném čase, když jejich jméno na seznamu nebude sloužit jako alibi pro jiné.