Není jen Brno

K této jednoduché větě mne dovedlo uvažování nad mým prvním příspěvkem do tohoto blogu. Chtělo se mi hned sypat z rukávu co se mi nelíbí, co by mělo být jinak. Kritizovat. To je snadné. Vzápětí mi však došlo, že různé nešvary, na které bych býval rád poukazoval překračují hranice našeho města a často i státu.

Úroveň
Další slovo, které mne napadlo. Obecně nízká úroveň. Ne životní, materiální, ale společensko kulturní. V každém z nás. Toto téma je hojně diskutováno, včetně odkazů na desetiletí totality, která se snažila vymýtit z občanů smysl pro krásu, kreativitu atp. Někde jsem četl, že se často chováme jak hmyz, který má jasně určená pravidla k žití. A kde prý je umění, vynálezy, filosofie…?
Brnopolis, a řada jiných aktivit, je důkazem toho, že není vše negativní, že mezi námi žijí lidé, kterým není lhostejný stav, ve kterém se naše společnost nachází, kterým něco chybí a pociťují touhu jít někam dál, a přitom respektovat tradice a obecné autority.

Začni u sebe!
Tento pokyn jsem slýchával v mládí poměrně často. Má to být obecně platný recept na pozitivní vývoj osobnosti jednotlivce. Logické pak je, že i celá společnost by se měla vyvíjet tímto směrem. Není tomu tak, nebo alespoň obecný vzestup se zdá být velmi pomalý. Naopak ten člověk, který začal u sebe a poctivě se snaží, upadá pak často do deprese ze svého, na první pohled marného, úsilí.

Začínejme tedy u sebe samých, zametejme vlastní prahy…, ale nezapomínejme při tom na ostatní. Nebuďme lhostejní. Dívejme se kolem sebe. Pokusme se otevřít a svoje názory říkejme nahlas i mimo fóra podobná Brnopolis. Podle mne to je cesta k tomu, aby naše společnost rychleji přestala plivat na zem, lepit žvýkačky na spodní strany židlí a stolů, vyhazovat odpadky z automobilů, znečisťovat veřejné toalety…

Nebuďme obtížnými mravokárci, kteří si léčí své vlastní komplexy na skupince mladých lidí pokřikujících v parku, ale pojďme v dobrém slova smyslu příkladem. Vzdělávejme lidi kolem sebe, podělme se o to co víme s ostatními. Naopak přijímejme názory druhých, učme se, cestujme, buďme zvídaví.

Pokud žijeme v konzumní společnosti, jak je nám často pejorativně předhazováno, buďme tedy kvalifikovanými a náročnými konzumenty. Buďme i stateční a vraťme v pohostinství špatné jídlo, nenechejme se šikanovat hloupým úředníkem, přispěchejme na pomoc člověku, kterému se udělalo špatně na ulici… I pozitivní chování je nakažlivé. Pak se nám i v Brně bude žít lépe.