3. 10. 2007

Je Brno zlatá loď…?!

Mám ráda Brno. Jako spousta mých přátel jsem se po letech rajzování za různými posty vrátila a chci tu zase naplno žít. Samozřejmě i profesně. A protože jsem personalistka neboli HR manažer (neznamená HR na to), srovnávám i oblast své profese se stavem v jiných městech, krajích a zemích. Například trh práce. Jako i v ostatních městech ČR se trh práce prakticky rozdělil na tři jemně se prolínající skupiny.

Skupinu C tvoří potenciální zaměstnanci, kteří v současnosti nemají žádnou práci. Bohužel ta současnost je někdy pořádně dlouhá, což skvěle umožňuje náš stát, kdy tzv. koeficient nasycení sociálním systémem je často vyšší než nabízený reálný příjem. Znamená to, že dávky v nezaměstnanosti jsou vyšší, než možný plat mínus výdaje, jako je např. doprava do práce. Upřímně řečeno mezi námi děvčaty - realita je, že pro významnou řadu zaměstnavatelů část těchto občanů vzhledem ke své pracovní morálce stejně není zaměstnatelná.

Skupinu B tvoří s dovolením zaměstnanci státních podniků a institucí. Proč skupina B? Ruku na srdce: pohybují se mezi skupinou A, kam už řada schopných přeběhla nebo přeběhne a skupinou C, do které se pravděpodobně zařadí, pokud by proběhla transformace a assesment produktivity jejich práce a pracovní morálky.

Skupinu A tvoří zaměstnanci firem a institucí významně produktivních na trhu a tato skupina je právě pro Brno velice charakteristická. Právě její složení v Brně je výjimečné svým podílem technických profesí a tvoří základní poklad města Brna a tím i jeho studnici lidských zdrojů pro rozvoj nejen podnikání, ale i regionu jako takového.

Brno bylo..? ..je..? považováno za Mekku technických profesí a také na ní staví. Za posledních 15 let tento pramen nalákal do Brna nejednu zahraniční firmu zabývající se technickým průmyslem jako takovým. Ale ouha - průmyslováci a inženýři nám stárnou nebo nasedají do vlaků lákavějších nabídek a noví jaksi přitékají pomalu. Ano, existuje zde významný zdroj IT specialistů, ze kterých se rekrutuje dělnická třída budoucnosti, ale i ten je omezený a nerozvíjí se podle našich představ. Připusťme si, že firmy využívají většinu našich programátorů a dalších specialistů jako námezdné výkonné síly, tedy nedochází k jejich dalšímu významnému rozvoji.

A stavaři, strojaři a elektrotechnici chybí téměř úplně. Najednou máme převis poptávky nad nabídkou práce. Co to znamená? Že Brno ztratí jedno ze svých výsadních postavení pro něj tolik typické. Ztratili jsme čas v jejich výchově a udržení a pořád děláme stejné chyby. Místo budov musí Brno začít budovat znovu svůj lidský potenciál, místo nesmyslného nového nádraží by mělo investovat do rozvoje a udržení svého hlavního kapitálu – kvalitních lidí.

Chyba samozřejmě není jen na straně vedení města – je ve společném dialogu firem, podniků, škol, regionálních institucí, prostě všech, kdo do toho mají co mluvit. Sama vím nejlépe, jak je tento dialog těžký – firma řízená tvrdě ziskem kontra - co bychom chtěli, protože si myslíme, že je to dobré pro budoucnost. Ale pokud se Brno nepřestane bavit jen svou tváří a nezačne s opravdovými investicemi do lidí, může se nám stát, že z krásného nového nádraží nám budou odjíždět vlaky se stroji současných firem dále na východ, naše děti za lepším vzděláním, prací nebo prostě prostředím. A zbude nás tu hrstka „brnomilců“ vzpomínající na zašlou slávu Brna.

Ing. Eva Vacíková

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Zajímavý článek, problém zde připisovaný pouze Brnu je však v celé republice