25. 2. 2009

JAK SE ŽIJE obyvatelům brněnských sídlišť

Všechno zlé je k něčemu dobré a tak se díky globální krizi dočkají české paneláky vládní finanční podpory na své zateplení. Tím pádem budou v ČR zřejmě v panelových sídlištích bydlet i další generace.

Katastrofický úpadek panelových nocleháren na předměstí Paříže v naší demografické situaci naštěstí nehrozí, ale ani u nás není sídliště jako sídliště - v různých městech České republiky se oblíbenost panelových sídlišť liší. A co teprve v jiných zemích EU!

Lipsko (partnerské město Brna) dnes na příklad hledá řešení jak zmírnit dopady postupujícího vylidňování největšího sídliště Grünau. Jakmile se totiž v některém z domů v nejméně urbanisticky „povedené“ části tohoto sídliště objeví opuštěný byt, brzy k němu přibudou další prázdné byty a chátrání celého domu začíná… Pro majitele takto postižených domů je pak výhodnější tyto objekty zbourat, protože náklady na opravu se jim prostě nevrátí a na demolici mohou naopak dostat státní finanční příspěvek. Cílem této bytové politiky je zamezit šíření neobydlených „sídlištních brownfields“ a podpořit vhodnější využití uvolněných ploch ve prospěch obyvatel „stabilizovaných“ částí sídliště.

V Brně se ale zatím - pokud vím - nezboural jediný panelák a když jsme v 90. letech vozili po našich „nejhorších sídlištích“ kolegy z partnerských měst, tak nás zprvu podezírali, že jim opravdové problémy zatajujeme. Zdá se tedy, že vylidňování paneláků není zatím náš problém, ale jak vlastně vypadá současný „žebříček předností a problémů“ jednotlivých brněnských sídlišť, mají také ony své „stabilizované“ a „ohrožené“ části?

S konstrukčními a technologickými nedostatky panelových domů se dokážeme vypořádat, ale je tu celá řada otázek na kvalitu služeb a celkového prostředí, na které odpověď neznáme. Není divu – vždyť nikdo v Brně neví, kdo vlastně dnes v sídlištích bydlí! Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 už dávno neplatí – mnoho privatizovaných bytů jejich majitelé od té doby pronajali mladým rodinám nebo studentům a v některých dříve skoro přeplněných bytech dnes zůstali jen osamělí důchodci.

Jak vlastně dnes brněnská sídliště vyhovují zcela proměněnému společenství svých obyvatel? Pro začátek by bylo moc zajímavé zjistit co si o tom myslí čtenáři Brnopolisu, kteří znají některé z brněnských sídlišť opravdu „na vlastní kůži“. Než tu hádanku začnou (doufám) luštit profesionálové, zkusím proto hodit do „Internetího“ moře virtuální láhev s několika otázkami a budu s napětím čekat, zda ji někdo vyloví a odpoví na ně…

• Proč bydlíte na sídlišti ………(název)? - jaké výhody a nevýhody tohoto bydlení vidíte?
• Kdybyste měli potřebnou moc a peníze – co byste ve svém sídlišti udělali (doplnili, změnili) nejdříve?
• Pokud vám bydlení na sídlišti nevyhovuje - kam byste se nejraději přestěhovali a proč?

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý podnět! A významný.

Takže:

1) Na sídlišti Lesná žiji od roku 92 z vlastního uváženého výběru, kterého jsem zatím nikdy nelitoval. Bylo ni tehdy 60. Moji stejně staří kolegové na evropských univerzitách v bohatých zemích začínali v té době prodávat svoje rodinné vilky s bazénkem a přestěhovávali se (s perspektivou na párový život v penzi) do bytů. V zdravé časti města, která není závislá na individuální automobilové dopravě - jako já do Lesné. Od jara ráno mne budí ptáci, snídám na balkoně s výhledem na Brno pod sebou (občas s viditelnou pokličkou smogu), a odhodlám-li se tam sestoupit, kráčím potom k tramvaji 5 minut přes louku, na které sbírají dětinky z nějaké školky pampelišky. Tramvaj mám přistavenu jako taxi (protože vím, že odjíždí každých 10 minut v 05, 15...atd.), na konečné si vyberu sedadlo bez souseda a cestou na fakultu si přečtu noviny (anebo v pilnosti tak jednu studentskou práci). Vím, že o výměnu střechy domu, stupaček, výtahu se mi postaralo družstvo, společné prostory jsou čisté a udržované - myslím, že byl bych bloud, kdybych bydlel jinak. Je pravda, že jak my starci vymíráme, v domě se vyměňují partaje, a když se vracím autem z chalupy, už je vesměs volné proti vchodu jen jediné parkovací místo, aut s mladými rodinami ještě o něco přibude. A zvyky ti mladí také nemají, jak jsme byli zvyklí - ale mohlo by být hůř. Vlastně ta generační výměna klape bez zádrhelů - my víme, že jsme také měli malé děti, a protože generační výměna probíhá postupně a plynule, sousedské vztahy se celkem daří znovu ustavovat. Byty na Lesné jsou naštěstí dražší, - vybírá to středostavovské lidi, jako jsme my. Máme štěstí v našem vchodu, a myslím i bloku, že jsou to samé slušné rodiny, v domě i kolem je čisto, někdo v předzahrádce (tedy tom trávníčku) postavil krmítko a krmíme ptáčky, loni byla kalamita, kdo poseká trávník, i tu sousedé vyřešili... dobré je to.

Ale hrozba už vyvstala na obzoru.

2) Totiž na Obzoru. Geniální řešení Lesné od architekta Chlupa a jeho společníků, totiž že žádná ulice v sídlišti nebude průjezdná a směrem k Čertově rokli od Okružní třídy poroste klid pro bydlení, protože i občanská obsluha bude umístněna na okraji u Okruhu ve střediscích Dukát a Obzor, koncipovaných jako přízemní pavilony s atriem, může se zhroutit před chamtivostí developerů. Na místě Obzoru mají vyrůst snad dvě osmipatrové budovy s podzemními parkovišti (i na místě parkoviště, které prozíravě v tom komplexu zůstává jako rezerva, až bude mít více rodin v blocích auto).

Jaká je, paní architektko, pravděpodobnost, že se podaří uhájit tu k člověku vlídnou kocepci sídliště Lesná? Je podle Vašeho odhadu to městské zastupitelstvo už tak zkorumpované, že to odmávnou? Nebo postačí zkorumpovat jen několik úředníků? Silně doufám, že hospodářská krize dopadne s drtivou silou a developeři ztratí zájem - ale stane se tak včas?

3) Podle odpovědi na výše vznesenou otázku. Ale pro jistotu vyhlížím nový byt - jinde v Lesné.
Jestli se ale zhroutí obrana proti


Ivo Možný

Eva Stankova řekl(a)...

Bohužel v této chvíli je pravděpodobnost "uhájit vlídnou koncepci Lesné" asi malá - pokud opravdu nezasáhne "vyšší moc" v podobě nedostupnějších úvěrů...
Zdá se mi ale, že důvodem není ani tak korupce, jako
- krátké období politické zodpovědnosti našich volených zástupců (na rozdíl od celoživotního závazku, který vůči spravovanému majetku pociťují současní potomci většiny českých šlechtických rodů)
- a zejména nedostatečné chápání významu některých hodnot městského prostředí pro život lidského společenství a s tím související absence odborných nástrojů pro ochranu těchto hodnot.

Pokud vím, tak neexistuje žádná definice "vlídné koncepce" - nebo aspoň souhrn kritérií a hodnot, které člověk vnímá jako „přívětivé prostředí“. A pokud snad taková kritéria v odborných výzkumech existují, tak se bohužel zatím nepodařilo dát jím dostatečnou „legislativní“ váhu, aby je bylo možno v praxi využít.

Co je vlastně důležité pro životní pohodu a pozitivní atmosféru ve velkých skupinách druhu Homo Sapiens? Obávám se, že architekti, kteří projektující v ZOO moderní výběh pro lední medvědy, mají k dispozici více informací o společenských potřebách svých klientů, než má většina urbanistů, kteří ovlivňují proměnu našich měst a obcí pro život lidí v 21. století.

Není se tedy co divit, když investoři, dopravní inženýři, památkáři a ekologové prosazují při projednávání nějakého záměru své profesní požadavky, podložené „objektivními“ argumenty – jako jsou ekonomické přínosy, počty projíždějících vozidel nebo vyhlášky o ochraně památky nebo přírody, zatímco urbanista (ani zodpovědný a neúplatný úředník) nemá žádný relevantní podklad, o který by se při takovém jednání mohl opřít, aby „uhájil vlídnou koncepci“ určitého prostředí.

Berme to jako výzvu!

Igor řekl(a)...

Zdravím,

takže :)

1) bydlím v Líšni od r. 2006, kousek od zastávky Jírova s nádherným výhledem na starou Líšeň.
Výhody: internet v domě, vše mám blízko, obchody, služby, i do města je to kousek 15 minut šalinou a je tu blízko do přírody.
Nevýhody: nemam co bych dodal

2) Troljebus az na Jírovou, Wi-fi po sídlišti a ještě více místa na relaxaci, kouplaistě

3) bydlení my vyhovujjsem městký typ, a bytovej nemám potřebu vlastnit barák, stačí my byt